Záhady českých zemětřesení a vulkánů aneb Vzniká v Česku nová sopka?
Listopadová série zemětřesení na Chebsku znovu naznačila, že na některých místech Česka není zemská kůra tak pokojná, jak si mnoho lidí myslí. Otřesy země, které nejčastěji pocítili v okolí obcí Nový Kostel, Kraslice a Luby, se mohou pochlubit několika zvláštnostmi. Jejich centrum se nachází poměrně mělce pod povrchem a přicházejí v sériích, takzvaných zemětřesných rojích. Nechybí ani hypotéza, podle níž signalizují vznik sopky.
Když jsem do Nového Kostela přijel, nic se netřáslo. Klid byl až mrtvolný, jako v mnoha vesnicích, které se nikdy úplně nevzpamatovaly z poválečného odsunu původního obyvatelstva. Trhliny ve zdech některých budov ale byly novějšího původu: zdejší otřesy země mohou někdy dosáhnout magnituda podle Richterovy stupnice až 4,8. Roku 1908 tu dokonce zaznamenali rekordní, pátý stupeň. A to je síla, která už může na špatně postavených budovách způsobit nezanedbatelné škody. Zajímavé je, že intervaly mezi zemětřesnými roji se v posledních dvou desetiletích zkracují...
V Novém Kostele jsem to sice nezažil, ale v Řecku zemětřesení o síle čtvrtého stupně ano a je to zvláštní pocit – zejména když podzemní živel udeří v noci. Najednou se zdá, že pod vámi ujíždí postel, v kuchyni se rozcinkají skleničky a začnou padat drobnosti z police. Přestane jít elektřina, a když chcete na internetu zjistit, co se děje, zjistíte jen, že internet nefunguje. Nad dveřmi se rozsvítí nouzové osvětlení, hlavou vám proběhnou všechny záběry zničených měst, které jste za poslední roky viděli v televizi, a začnete přemýšlet, jestli zalézt pod stůl, nebo si raději stoupnout do rámu dveří, jak jste četli v nějaké příručce.
Česká zemětřesení v oblasti kolem Nového Kostela ale mají tu zvláštnost, že je při nich slyšet rachocení, jako kdyby pod zemí jel v tunelu vlak nebo plně naložené kamióny. „Ozvalo se dunění z hlubin, tupé rány, máte pocit, že padáte někam do hloubky... rozhodně nic příjemného,“ tak nějak by se daly shrnout výpovědi těch, kteří zažili zemětřesení na Chebsku osobně.
ZNEPOKOJIVÁ SVĚDECTVÍ
Odborníci si zemětřesných rojů na Chebsku začali všímat koncem 19. století, kdy sem vídeňská akademie věd vyslala své pozorovatele. Otřesy z listopadu roku 1898 se tak staly prvním vědecky popsaným tektonickým jevem tohoto typu. Od října do listopadu 1908 pak tady došlo k vůbec nejsilnějším otřesům v moderní historii na našem území, které dosáhly pátého stupně Richterovy stupnice. Tehdy už byly k jejich sledování použity moderní přístroje, z nichž některé jsou dodnes k vidění v muzeu Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve Skalné.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
