Vítr v plachtách: Na oceány se z ekologických důvodů vrací nákladní plachetnice
Za minulých časů oceány brázdily koráby naložené čajem, kořením a dalším cizokrajným zbožím, tiše klouzaly po vlnách pod vzdutými plachtami. Současné námořní lodě pohání mazut, odpad po zpracování ropy, jedno z nejšpinavějších paliv, jaké si lze představit. Bělostné plachty nahradila oblaka dýmu plného síry, které znečišťují atmosféru. Co s tím? Ve hře je snaha plachetnice modernizovat – a znovu vrátit na vodu.
Podle údajů Mezinárodní námořní organizace pohon mazutem (v odborném žargonu HFO, heavy fuel oil) zajišťuje nejméně 86 procent mezinárodní námořní dopravy, která je proto zdrojem třinácti procent světových emisí oxidu síry a až třiceti procent oxidů dusíku. S nimi má zrovna naše země nedobrou zkušenost z dob, kdy zdejší elektrárny spalovaly nekvalitní sirnaté hnědé uhlí ze severočeských povrchových dolů. Kyselé deště ničily horské lesy, život ve vodě i v půdě, devastovaly ocelové konstrukce i zděné stavby a lidskému zdraví také neprospívaly.
Tlak na změnu lodního pohonu však vyvolala až kampaň proti skleníkovému plynu CO2. Nákladní lodní doprava ho vyprodukuje okolo miliardy tun ročně, což představuje téměř tři procenta světových emisí. Ani prachových částic, které se valí z lodních komínů, není málo. Pár kontejnerových lodí má údajně na atmosféru stejný dopad jako všechny nákladní automobily světa. To platí i o obřích turistických lodích.
Časopis The Guardian uvedl, že tato plavidla operující v evropských vodách vyprodukují čtyřikrát víc oxidů síry než všechny automobily na starém kontinentu.
Proč mazut pohání velké námořní lodě? Důvod je prostý, je jím nízká cena. Když se z vytěžené ropy destilací získává metan, etan, propan, butan, benzín, nafta, petroleje a další žádané produkty, zůstává mazut a asfalt. Obrovské lodní motory se dají zkonstruovat, aby spořádaly i mazut, jenom je potřeba ho předtím zvýšenou teplotou přimět, aby tekl. Po technické stránce to není problém. Až donedávna se to díky nízké ceně tohoto paliva bohatě vyplatilo, jenže Mezinárodní námořní organizace začala vyžadovat snížení emisí síry v námořní dopravě. Lodě nyní mohou používat palivo, které má nanejvýš půl procenta hmotnostního obsahu síry. Což je z technického hlediska také snadné: mohou se využívat jiné pohonné hmoty nebo je možné síru z mazutu odlučovat. Obojí se ovšem prodraží, navíc v případě odlučování nastává zádrhel, co s nechtěnou sírou a dalšími produkty čištění paliva. A ještě ke všemu se dá očekávat další zpřísňování limitů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
