Kosmický knedlík. Nafukovací vesmírné lodě nejsou vtip, ale pravděpodobná budoucnost
Nafukovací může být plovací kruh, matrace nebo hračka, ale nafukovací kosmická loď? To se zdá jako dobrý nápad leda tak do animovaného filmu. Pamětníci si možná vzpomenou na maďarský kreslený seriál Rodina Smolíkova, kde takové plavidlo bylo. Přesto to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) myslí naprosto vážně. Dokonce vývoj a testování nafukovacích modulů už nějaký čas všemožně podporuje.
Ze všeho nejvíc ta věc vypadá jako gigantický bílý knedlík, jen nápisy a loga na tričkách lidí pobíhajících kolem naznačují, že tady nejde o kulinářskou záležitost, ale o kosmický výzkum. Dlouho se nic neděje, kdosi čte čísla na displejích měřicích přístrojů – a pak se obří knedlík náhle s mohutnou explozí rozletí na kusy. Vypadá to jako malér, ale vědci, inženýři a technici v řídicím středisku nadšeně tleskají. Ve skutečnosti totiž jde o velký úspěch. Nafukovací modul, jenž je předobrazem budoucích kosmických lodí a stanic, vydržel několikanásobek konstrukčního tlaku.
„Je to už druhý úspěšný test nafukovacího kosmického modulu, který dokládá, že jsme schopni jej opakovaně navrhnout, vyrobit a smontovat, což jsou klíčové podmínky pro certifikaci,“ uvedl Shawn Buckley, šéfinženýr společnosti Sierra Space, jež se vývojem těchto modulů zabývá. „To zcela mění pravidla hry. Nyní víme, že dokážeme při jediném startu dostat do vesmíru kabinu, která má stejný nebo větší obyvatelný objem než celá Mezinárodní vesmírná stanice.“
K vybudování ISS bylo třeba 36 startů amerických raketoplánů a čtyři starty ruských raket, zatímco lidé ze Sierry Space chystají modul, jenž by totéž zvládl díky jedinému startu. Asi není třeba dodávat, že úspora by byla obrovská.
Už druhý úspěšný test (Ultimate Burst Presure Test) se uskutečnil 18. června 2024 a šest metrů vysoký „knedlík“ s vnitřním objemem 300 krychlových metrů při něm vydržel čtyřikrát větší vnitřní přetlak, než požadovala NASA. Jde o součást vývoje komerční kosmické stanice Orbital Reef společností Sierra Space a Blue Origin. Ta by měla po roce 2030 nahradit Mezinárodní vesmírnou stanici, ale na rozdíl od ní by měla fungovat na plně komerčním principu.
„Zajistíme, že i po zrušení ISS nenastane ve výzkumu žádná mezera a Spojené státy si udrží dominantní postavení na nízké oběžné dráze,“ řekl Tom Vice, generální ředitel společnosti Sierra Space. „Naše revoluční technologie poprvé umožní rentabilní provoz kosmických jednotek a zahájí plnou komercializaci vesmíru.“
NASA ale má s nafukovacími moduly ještě odvážnější plány: mohly by tvořit obytné jednotky základen na Měsíci a Marsu nebo být součástí kosmických lodí mířících do vzdáleného vesmíru.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
