Tvor, který pamatoval Kryštofa Kolumba, zemřel v mrazáku
Jakého věku se dožívají zvířata? Některá dost značného. Vědci tak objevili tvora, který se narodil v dobách Kryštofa Kolumba, a kdyby ho v roce 2006 v rámci výzkumu nezahubili, mohl žít zřejmě dodnes.
Nejdelší život u jedince živočišného druhu se podařilo zjistit u mořského mlže (škeble) druhu arktika islandská, který byl podle odhadů starý 507 let. A pravděpodobně by žil i déle, kdyby neměl tu smůlu, že ho chytili britští vědci pro testování.
Inkriminovanou mušli vědci později pojmenovali Ming, na počest čínské dynastie, která vládla v době, kdy se tento tvor narodil. Mušli Ming ulovili v oblasti Islandu v roce 2006. Protože výzkumníci netušili, jak starý organismus mají v rukou, chyceného živočicha uložili do mrazáku a teprve později začali jeho mrtvé tělo zkoumat. Při tom zjistili, že ukončili život rekordně starého tvora, jehož délku života odhadli podle „letokruhů“ na lastuře na 405 let. Tento údaj vzbudil ve vědeckých kruzích senzaci a Ming byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů.
Nyní titíž vědci tvrdí, že udělali chybu a Ming je ještě asi o sto let starší. Podle nového, dokonalejšího zkoumání, mu v době, kdy jeho život ukončilo vložení do mrazničky, bylo 507 let. To by znamenalo, že se narodil v roce 1499, jen několik let po objevení Ameriky Kolumbem.
„Poprvé jsme příliš spěchali, ale teď jsme si naprosto jisti, že jsme věk tohoto mlže spočítali přesně,“ řekl britský oceánograf Paul Butler, pro server sciencenordic.com. Mušle totiž vytvářejí každý rok novou vrstvičku na ulitě, pokud se vám je podaří přesně spočítat, zjistíte přesně i věk mlže. Je to podobné jako u stromových letokruhů – a podobně jako u nich – i u mušlí může dojít v určitých obdobích k hromadění letokruhů a tím i jejich obtížné čitelnosti. Vědci proto pro jistotu potvrdili stáří mušle Ming i radiokarbonovou metodou.
Arktika islandská (Arctica islandica), což je druh, k němuž Ming patří, je rozšířená v severním Atlantiku a také v Baltském moři. Tyto mušle dorůstají až 12 cm, a běžně se loví na jídlo. Mají velmi pomalý metabolismus, prakticky u nich neprobíhá proces stárnutí. Proč, to je stále záhadou.
Ming není nejstarší organismus na Zemi. Například se odhaduje, že nejstarší žijící strom s příznačným jménem Metuzalém, což je kalifornská horská borovice, je starý 4800 roků. Stáří přes tisíc let se – kromě stromů – dožívají také kolonie korálů a zřejmě i podmořské houby.
Z tvorů, které by každý z nás bez zaváhání označil za zvíře, se největšího věku pravděpodobně dožívají želvy – prokazatelně přes 200 let. Ještě je v paměti úmrtí sloní želvy Harriet, kterou jako mladou přivezl ze své cesty slavný přírodovědec Charles Darwin v roce 1835. Podobného stáří jako želvy se dožívají i ozdobní kapři KOI a snad i velryby a mořské ježovky.
Nejstarší prokázaný věk u člověka je přes 120 let. Rekordmanka je v tomto ohledu Francouzka Jeanne Calmentová, která zemřela v roce 1997 a dožila se 122 let, přičemž až do vysokého věku si podržela dobrou duševní a fyzickou kondici. Čím si zasloužila tuto výjimečnost, vědci nevědí. Tak dlouhý život je však dopřán jen jednomu jedinci z miliard.
