Vědci objevili stopy nejstaršího Evropana. Byla by mu bota číslo 42
Jak vypadali nejstarší Evropané? Něco o tom napovídají nejstarší zkamenělé lidské stopy na našem kontinentu. Zůstaly po rodině, která se procházela po bahnitém břehu řeky v západní Anglii před 850 tisíci lety.
Pět lidí, jeden dospělý muž a čtyři děti (možná ale největší „dětské stopy“ patřily ženě) bylo pravděpodobně příslušníky vyhynulého lidského druhu Homo antecessor (česky je někdy nazýván člověk předchůdce). Podle velikosti šlépějí (dospělý muž by dnes nosil boty číslo 42) a délky kroku, antropologové usuzují, že muž měřil 175 centimetrů. Nejmenší otisky patřily dítěti, které neměřilo ani metr.
Stopy pravěkých lidí našel vědecký tým na západním pobřeží Anglie poblíž Happisburghu už minulý rok, o objevu však až nyní informoval vědecký časopis PLOS ONE. Stopy pěti jedinců Homo antecessor se podařilo objevit díky tomu, že silný příboj smyl pískovou vrstvu ze spodní zkamenělé vrstvy bahna poblíž ústí řeky v hrabství Norfolk. Podle antropologů, bylo velké štěstí, že si jich lidé včas všimli, otisky by jinak zase velmi rychle erodovaly a zmizely. Takto se jich podařilo identifikovat 49, ale pouze 12 z nich bylo natolik zachovalých, aby je bylo možné přesně změřit.
„Je to zcela ojedinělý objev. Naleziště v Happisburghu znovu poopravuje naše porozumění tomu, jak vypadala přítomnost pravěkých lidí v Británii a celé Evropě,“ řekl Nick Ashton z Britského muzea, kde právě probíhá výstava věnovaná našim předkům. Nově nalezené stopy patří k jejím hlavním atrakcím. Homo antecessor se objevil v Evropě před asi 1,2 miliony let. Jeho kosti nalezené v severošpanělské Atapuerce pocházejí z období asi před necelým milionem let, tedy ze stejné doby jako stopy nalezené v Anglii. Tento – dosud trochu záhadný – lidský druh byl buď „starším bratrancem“ nebo předkem druhu Homo heidelbergensis, ten se však objevil až před zhruba 600 až 700 tisíci lety. Od člověka heidelberského pak vedou přímé vývojové linie k neandrtálcům a k moderním lidem.
