Jaký je původ autismu? Vědci se domnívají, že přišli na to, jak vzniká
Za problémy spojenými s poruchami autistického spektra by mohla stát špatná komunikace mezi jednotlivými neurony v mozku. Alespoň to tvrdí závěry studie provedené na lékařské fakultě Washingtonovy univerzity v St. Louis. Vada jednoho z genů, který je s autismem dlouhodobě spojován, totiž přímo zvyšuje počet spojení mezi jednotlivými neurony, které si mozek vytvoří. A čím více se takových spojení vytvoří, tím hůře mezi sebou následně neurony komunikují.
„Tahle studie naznačuje, že v mozcích pacientů s poruchami autistického spektra může být až příliš synapsí. Mohlo by se vám zdát, že čím více synapsí mozek má, tím lépe bude fungovat, ale tak tomu evidentně není. Zvýšené množství synapsí způsobuje chybnou komunikaci mezi neurony ve vyvíjejícím se mozku, což ačkoliv zatím nevíme jak, koreluje s poruchami učení,“ uvedl jeden z autorů studie Azad Bonni, MD, PhD.
Mezi geny spojovanými s poruchami autistického spektra je šest, které jsou tzv. ubiquitin ligázami. Ty ve zkratce přikazují jednotlivým proteinům, jak se chovat, a přímo tak ovlivňují tvorbu synapsí. Autoři studie vyjmuli jeden z nich – RNF8 – z mozečku mladých myší. Právě mozeček je jednou z hlavních částí mozku, již autismus postihuje. Hlodavci dle předpokladů vytvořili zhruba o polovinu synapsí více, než by bylo běžné, a výrazně se jim zhoršila schopnost učení.
„Je třeba udělat další výzkumy pro potvrzení této hypotézy u lidí, ale pokud se to skutečně prokáže, můžeme začít hledat způsoby, jak kontrolovat množství synapsí. Mohlo by to potenciálně pomoci nejen lidem s mutací těchto genů, ale i ostatním lidem s poruchou autistického spektra,“ věří Azad Bonni, MD, PhD. V Česku se dlouhodobě uvádí, že poruchami autistického spektra trpí 1 % populace. Přesná čísla ale chybí a předpokládá se, že ve skutečnosti je takových lidí daleko více. Statistiky ze západních zemí uvádí, že autismem trpí každý 68. člověk.
