Jedineční pavouci ohromují samičky duhovými barvami na zadečku. Mohou pomoci při výzkumu vesmíru
Zdají se vám pavouci nezajímaví? Nebo se jich spíš bojíte? Při pohledu na tuto stránku možná změníte názor. Skákavky (Salticidae) jsou nejpočetnější čeledí pavouků na světě. Více než 5 tisíc druhů představuje přibližně 13 % všech známých pavouků. Jméno dostaly podle svého způsobu lovu – jsou to takové osminohé kočky – za svou kořistí se plíží a loví ji skokem ze zálohy. Bát se ale není třeba – i ty největší jsou sotva 1,5 cm velké a většina nedosahuje ani 1 cm.
Přestože jde o tak malé pavouky, zaslouží si naši pozornost. Někteří si ji svým vzhledem dokonce přímo vynucují. Australské skákavky rodu Maratus obdivují dokonce i ti, kteří jinak pavouky nemusí. Příčinou je jejich svatební rituál. Jako u většiny pavouků se samečkové musejí o samičku ucházet. A přesvědčit ji, že se k ní neblíží chutná přesnídávka, ale partner jejího vlastního druhu.
Skákavky se orientují především zrakem. Zásnubní tanečky samečků jsou proto plné rytmického mávání končetinami, otáček a poskoků. Skákavky rodu Maratus však přidaly ještě něco navíc: Budoucí partnerku neoslovují jen choreografií, ale i barvami! Na rozdíl od nenápadných samiček mají tak pestře zbarvený zadeček, že dostali přízvisko "paví". Během tanečku ho různě naklánějí, zvedají a dokonce rozšiřují do vějíře stejně jako pávi svůj nádherný ocas.
Barvy se mění v závislosti na úhlu pohledu
Úžasnými barvami se chlubí všechny "paví" skákavky, ale jedna upoutala i vědce. Druh Maratus robinsoni nemá české jméno, ale v angličtině se mu výstižně říká skákavka duhová. Je to totiž první známý živočich, který při námluvách láká samičku proměnlivými barvami, které zahrnují úplně celé spektrum barev duhy. A právě to vědce zaujalo. Jak maličké tělíčko dokáže vyprodukovat tak zářivé duhové barvy? A tak si vzali toho sotva 2,5 mm velkého pavoučka pod drobnohled.
Duha v podstatě není nic jiného než bílé světlo rozložené na jednotlivé barvy. A ani duhové barvy pavouka nejsou výsledkem nějakých barevných pigmentů, ale odrazu a lomu světla. Proto se také barvy na pavoučkově zadečku mění v závislosti na úhlu pohledu. Aby zjistili, jak duhová skákavka světlo rozkládá, prozkoumali ji vědci pod elektronovým mikroskopem. Spektroskopem navíc přesně změřili i ty nejmenší vlnové délky jejích barev a z výsledků vytvořili optický 3D model.
