Zakázat komunisty? Jak lze rozpustit politickou stranu a proč by to v případě KSČM bylo složité
V sobotu se v Nymburce koná další sjezd Komunistické strany Čech a Moravy, která je následnickou organizací totalitní Komunistické strany Československa. Ta byla více než 40 let státostranou, která řídila komunistický režim v naší zemi. Od návratu demokracie do naší země v roce 1989 se znovu a znovu vynořuje otázka, zda komunistická strana neměla být zakázána a zda je v pořádku, že u nás existuje politický subjekt, který nosí název po totalitním režimu.
Zakázat komunistickou stranu jde, na obranu demokracie
Bylo by tedy možné komunistickou stranu zakázat? Odpověď zní ano, ovšem pouze jako každou jinou politickou stranu. České zákony, ústava i Listina základních práv a svobod počítají s možností, že politická strana nebo politické hnutí mohou být za přesně stanovených podmínek rozpuštěny, a to zejména za účelem obrany demokracie. Návrh na rozpuštění politické strany u nás podává vláda, přičemž zákon dává v případě, že by vláda nekonala, tuto pravomoc i prezidentu republiky.
O návrhu na rozpuštění politické strany potom rozhoduje Nejvyšší správní soud. Rozpuštění politické strany je v demokratickém systému natolik výjimečným krokem, že musí existovat možnost se proti němu odvolat. Odvolací instancí je proto podle zákona Ústavní soud, ale i po jeho rozhodnutí rozpuštěné politické straně ještě zbývá jedna možnost v podobě podání k Evropskému soudnímu dvoru pro lidská práva ve Štrasburku, který také může rozhodnutí zvrátit.
Dělnická strana – jediný případ rozpuštění strany
Doposud byla v České republice od roku 1989 rozpuštěna jediná politická strana. Jednalo se o krajně pravicovou Dělnickou stranu. I v jejím případě byl ale celý proces poměrně složitý a k rozpuštění došlo až na druhý pokus, protože Nejvyšší správní soud první návrh vlády zamítl jako nedostatečný.
Důvodem pro rozpuštění politické strany u nás může být buď neplnění administrativních povinností, nebo situace, kdy politická strana usiluje o potlačení demokratického režimu. Právě to byl důvod pro rozpuštění Vandasovy Dělnické strany. A právě to je také důvod, kterým argumentují zastánci rozpuštění KSČM, proč by mohlo být zahájeno řízení proti KSČM.
Název nestačí
Podle dosavadních rozhodnutí českých i evropských soudů ovšem platí, že k rozpuštění strany nestačí pouze to, aby strana nesla název podle některého totalitního hnutí. Důvodem naopak může být aktivní působení strany nebo jejího vedení proti demokratickému zřízení nebo situace, kdy strana má takové snažení přímo zapsané ve stanovách.
To ovšem KSČM ve stanovách nemá a oficiálně se hlásí k demokratickému systému, takže její rozpuštění by bylo určitě komplikované, i když by návrh na něj padnout mohl, pokud by strana směřovala k otevřené obhajobě nedemokratického režimu a pohrávala si ještě více s alternativami vůči současné demokracii.
