Miloš Zeman opět demonstroval, že je a bude neřízenou střelou. V případě potřeby pošlape i volební výsledky
Prezident Miloš Zeman opět veřejně předvedl svoje svérázné čtení tuzemské politiky. V novinovém rozhovoru uvedl, že po volbách bude o sestavení vlády jednat se stranou, která získá nejvíce mandátů. Tato premisa však pro něho neplatí v situaci, kdy nejvíce mandátů získá vícečlenná koalice. Hlava státu tak opět jasně předvedla, že je schopna udělat úplně všechno, aby u moci zůstal její oblíbenec, chráněnec, ale i možná taktéž loutka Andrej Babiš. Pro tento cíl je pak Zeman připraven udělat všechno, tedy i ohýbat či špinit Ústavu.
„Výhra ve volbách se měří počtem získaných mandátů. Dodal bych počtem získaných mandátů pro konkrétní politickou stranu. Nikoli pro koalici. Uvědomte si, že ty dvě koalice, které teď vznikly, jsou v podstatě hozením záchranného lana stranám, které by možná do parlamentu nepronikly. Tedy STAN, lidovci a TOP 09,“ uvedl Miloš Zeman pro MF Dnes. Poněkud kuriózní je na tom skutečnost, že v témže rozhovoru Zeman doporučil obdobnou předvolební koalici ANO s ČSSD. Na druhou stranu je to jedno z možných řešení. ČSSD se potácí okolo pěti procent a její ministři jsou vlastně – řečeno hokejovou terminologií – již takovou třetí, ne-li přímo čtvrtou lajnou ve vládě. Pokud půjdou sociální demokraté do voleb samostatně, jejich účast v příští sněmovně není zaručena. Totéž platí i pro komunisty.
O tom, proč vznikly koalice Piráti + STAN a ODS + TOP 09 + KDU-ČSL, není potřeba se více rozepisovat. Ví to snad každý, kdo trošku sleduje veřejné dění, a umí si spočítat, že jedině sloučením drobných pravostředých stran do větších bloků lze zamezit přepočítací disproporci, k níž došlo po posledních volbách na podzim roku 2017. Tento cíl je navíc veřejně prezentovaný a není to žádná habaďůra na lidi ze strany příslušných politických subjektů.
Z výzkumů veřejného mínění (které je však stále potřeba brát s rezervou) vyplývá, že obě nově utvořené koalice by mohly získat takovou podporu, aby obsadily většinu křesel v Poslanecké sněmovně. Ostatně v nedávných krajských volbách se toto slučování stran ukázalo jako velice šikovný krok, který pak umožnil ve většině krajů sestavit vládu bez Babišovců.
Pokud se oba opoziční bloky nerozštěpí, může se tato situace opakovat i letos. A to i v situaci, kdy ANO vyhraje, ale jeho zisk nebude dostatečný a jeho současní partneři propadnou. Koalice opozičních stran pak získají vliv nad sněmovnou a bez jejich souhlasu neprojde vůbec nic. A nezíská důvěru ani vláda, kterou by si natruc Zeman jmenoval, a to bez ohledu na to, jestli bude premiérem Babiš nebo někdo jiný.
Obě komory parlamentu ovládané protizemanovskými silami by pak zcela jistě spustily proceduru, na jejímž konci by mohlo být potupné sesazení Zemana z jeho stolce. Českou politiku by to sice uvrhlo do víru chaosu, ale jiné řešení než ústavní žaloba by zjevně nebylo možné. Můžeme se sice hřát hypotetickou nadějí, že ani Babiš nebo jeho lidé v ANO nejsou tak zabednění, aby si neuvědomili, že bez většiny ve sněmovně nezmohou nic, a drželi by se u moci zuby nehty. A dobrovolně by pak vyklidili své pozice a neposouvali by českou politickou kulturu dál na východ.
Chybí zde ještě odpověď na otázku, proč to všechno Miloš Zeman dělá a co tím sleduje. Je nepochybné, že mezi ním a Babišem musí existovat nějaká silná dohoda a pouto. Vzájemně si kryjí záda a udržují se u moci, řeší společný mocenský byznys. Druhou věcí je, že Zeman se už ani nesnaží zakrývat svoji nenávist a opovržení vůči opozičním stranám. Prokazuje tak, že ani nechce být prezidentem všech Čechů, ale jen voličů Babiše, komunistů či posledních zbytků ČSSD. To je velice smutná vizitka. Pro zadupání opozice a podpory svých příznivců je schopen udělat cokoliv. Třeba i vykládat Ústavu po svém a vytvářet nová nedemokratická pravidla.
Ale nepředbíhejme. Chybí zde ještě maličkost. Musí proběhnout volby. Jejich výsledek pak napoví. Třeba Babiš a jeho spojenci vyhrají a udrží si většinu, pak budou pokračovat. Ale pokud se mocenský poměr sil změní, nastane situace, o níž teď hovoříme. Je dobré mít na paměti, že Zeman již nyní takto odkryl karty, a je třeba s tím počítat do budoucna. Zemanovo velkoústé prohlášení může být i taktickou chybou, která zmobilizuje spící voliče a ti přijdou a nahází to opozičním stranám tak, že nakonec bude muset Zeman pověřit sestavením vlády šéfa Pirátů Ivana Bartoše, a to i proto, že v koalici se starosty nakonec oni získají více hlasů než uvadající ANO. O velká překvapení nebývá nouze. Ostatně vzpomeňme si, jak loni na Slovensku dopadl donedávna dominující Smer.
