Bohumil Doležal: Co bych byl řekl panu Babišovi při posledních interpelacích
Samozřejmě jde o to, co bych mu rád řekl, kdybych k tomu měl kompetenci v podobě poslaneckého mandátu.
Vážený pane premiére,
využívám této poslední příležitosti. Jde o celkové zhodnocení Vašeho politického angažmá v České republice. Soustředím se jen na zcela podstatné.
V roce 2013 jste oslnil veřejnost slovy: dosud nám vládli politici, co nemakali a kradli, dnes přicházíme my, obyčejní lidé, abychom udělali pořádek. Musím bohužel konstatovat, že jste dosáhl dvojího. Způsobil jste, že z politiky musela postupně odejít spousta lidí: nejen ti, co si to zasloužili, ale i ti, po kterých se mi vysloveně stýská. A zároveň i Vaším přičiněním dramaticky vzrostla řada dalších, které by bylo třeba odstranit. V čele s Vámi.
Co se během dělání pořádku stalo?
Nejprve vlna lidového hněvu za spoluúčasti orgánů činných v trestním řízení smetla stávající vládu; Poslanecká sněmovna se smetla sama a do úřadu se na půl roku dostala vláda najmenovaná prezidentem (ústavně to bylo OK). Ve volbách se jedna ze dvou nejsilnějších polistopadových stran stala bezmocným otloukánkem. Zase to bylo ústavně OK. A neříkám, že jste to způsobil, jen že jste k tomu mocně přispěl.
Pak přišla na paškál druhá nejsilnější polistopadová strana: bránila se velmi chabě a těžko se ubránit dojmu, že na své likvidaci činně spolupracovala. Zbavila se lidí, kterých je mi líto. Teď se její trosky vznáší nad propastí. Osou politického uspořádání je tak kromě ANO ještě SPD a KSČM. A prezident, ovšem. Tím bylo dílo dovršeno.
A konečně: za nynější pandemii samozřejmě nemůžete. Přispěla však k tomu, že náš veřejný a politický život je podstatně ochromen. A to se vám hodilo tak velice moc, že považuji za potřebné tomu teď i napříště věnovat velmi intenzivní pozornost.
Takže se ptám: co s tím hodláte udělat? Nenavrhuji sám nic a brutální návrhy typu toho, jejž dával provinilým důstojníkům „revizní“ generál von Schwarzburg z Haškova Švejka („Máte revolver? Na vašem místě bych věděl, co s ním udělat.“) jsou mi bytostně cizí.
Tedy přesněji řečeno ptal bych se, kdybych k tomu měl z ústavy kompetenci.
