Karel Steigerwald: Babiš jednou vystoupí z NATO, slíbil to Putinovi. Loví však jen už ulovené hlasy
Na hrubý pytel hrubá záplata, říkává se. Nevím, jestli to platí. Titulek zde nahoře je ironickou ukázkou, jak na politiku Andrej Babiš jde. Po internetu se šíří vtipné přirovnání: diskutovat s Babišem je jako hrát šachy s holubem. Rozhází ti během hry figurky, pokálí šachovnici, pak vzlétne a křičí: Vyhrál jsem. Tak vypadala debata v České televizi uplynulou neděli. Debata to ale nebyla. Babiš každé téma rozmetal a místo odpovědi kálel bez souvislostí na kohokoliv, kdo ho právě napadl. Na otázky moderátora spustil kulometnou dávku lží, nadávek a obviňování s takovou kadencí, že by vyvracení toho smetí zabralo půl hodiny. Vůdce hnutí ANO vypadal jako karikatura sebe sama.
Řekl hned dvakrát, že pod jeho vedením by se Česká republika vyhnula plnění kolektivní obrany zemí NATO. Kdyby Rusové přepadli Polsko nebo pobaltské státy, na pomoc by jim nešel. Logickým důsledkem by bylo vystoupení z NATO. Každý si domyslí, že v takovém případě by záhy Rusové napadli i Česko. Babiš by nevedl republiku k míru, nýbrž k porážce a nové ruské okupaci. Bez pevného spojení členů NATO bychom sami nemohli ruské okupaci čelit ani týden.
Kdo se bojí války a chce pro své děti mír, poslouchejte dobře, vy, kdo jste naletěli Babišovi, ten bude bezpečí republiky hledat ve spojenectví v NATO, které Rusko nikdy nepřepadne, protože by to byla jeho poslední hodina. I šílený Putin ví, že proti nejmocnější vojenské síle Evropy a USA nemá žádnou šanci. Troufl by si na jednotlivé státy, vnitřně rozložené, vzájemně rozhádané a na obranu nepřipravené, což je stav, o který mírotvorce Babiš spolu s dalšími bojovníky proti Severoatlantické alianci usiluje. Kdo hledá mír opravdu, nesmí se tulit k Rusku. To se nikdy nevyplatilo. Mír přinese jen kolektivní obrana všech demokratických států proti Putinovi. Přepadl Ukrajinu, hrozí tím dalším státům a má k tomu svéráznou ideologii, jakousi slátaninu carismu s komunismem a slovanstvím, kterou by ospravedlnil snad i vyhlazení lidstva.
Rusko obnovuje svou imperiální moc, na což má prý právo, protože ji kdysi mělo. Babiš lidem nabízí, že je ochrání, protože to s Putinem dohodne. Je to jako hledat mír pod křídly Hitlera. Po debatě se vzpamatoval a svůj postoj k Polsku popřel, prý to bylo jen teoretické. Aha. To mu asi zavolal Mára. Andreji, couvni, to jsi přehnal. Měli bychom za prezidenta psychopata, který by v extázi vyhlásil válku Grónsku. Pak by mu zas brnknul Mára. Jeho předchůdce Tiso, prezident slovenských fašistů, vyhlásil v euforii válku USA. Česká vláda by měla (doufám, že už to udělala), napsat do Polska, že jde jen a jen o šílený nápad kandidáta na prezidenta, který nebude za pár dní zvolen.
Takové hrůzy sázel v neděli Babiš jednu za druhou. Jeho teatrální návrat do televizní debaty byl bedlivě narafičen, aby diváci spatřili křesťana, který se ráno v katedrále přiučil odpouštění. Předcházely mu podivné čachry s Pražským Jezulátkem po kapsách. Asi mu poradci vypočetli, že jsou nějací nevyužití křesťané, kteří by se po těchto kejklích k Babišovi přichýlili. Pavlovi navrhl, aby se vzdal kandidatury, protože by pak on mohl společnost spojit. Stojí za ním tři miliony lidí. Někdy se za ně modlí, řekl. Kdyby přišel po rukou, zaujal by víc. Arcibiskup Graubner ho prý vyzval, aby myslel jinak. Marně.
Do dějin státních dluhů vejde Babišovo tvrzení v debatě na ČT, že Schillerová si půjčovala do zásoby. Bohužel, nevysvětlil, co to znamená. Jak běžel čas, spletl páté přes deváté, Pavel v sedmi letech vítal Rusy, agent StB Babiš byl obětí té hodné StB, která hlídala, aby nekradl. Atd… Když debata skončila, zůstaly po něm hromady nevysvětlených a nepodložených útoků, lží a nesmyslů, které by asi nedokázal vysvětlit ani on. Je to jeho politický vklad, s nímž se uchází o funkci prezidenta. Jeho skalní voličské jádro tyto myšlenky bez problému akceptuje, ale tam on další voliče neuloví. Lovit měl mezi váhajícími. Ty odradil. Otázkou však je, kam až sahá jeho voličské jádro.
Pavel se s ním přel málo, jen občas ho korektně usadil, když přišla nějaká nová nehoráznost. Většinou se Babišovu jekotu jen lehce usmíval. Světci říkají, že Andrej Babiš mňoukal, ale to může být ošklivá pomluva, i když to mají prý nahrané. Lidé Pavlovi vyčítají, že měl toho lháře pořádně sejmout. Nevím, jestli to je v takové situaci vůbec možné. Já například bych to vzdal a odešel. No, však také nikdy nebudu prezidentem.
Babiš by byl už druhým prezidentem (po Husákovi), který patlá češtinu. Nám to nevadí, patlalům jsme přivykli. Že nás tento cpe do chřtánu agresora, je v naší demokracii novinka.
