Volby v americkém ráji statistiky: jaká prvenství nás letos čekají?
Američané jsou velkými milovníky různých statistik a žebříčků. Ostatně jsem této vášní díky Jaromíru Jágrovi a jeho úspěchům v zámořské NHL načichli trochu i my. Ve Spojených státech se ovšem podobně „statisticky“ sleduje i politika, včetně jejího vrcholu v podobě prezidentské volby.
Když se na začátku roku rozbíhal letošní kolotoč prezidentských primárek a voleb, sestavili proto v zámoří katalog hned deseti možných prvenství, které mohla tato volební sezona přinést. Už teď je jasné, že některá z nich se nenaplní.
Čekání na Hispánce pokračuje
Protože v republikánských primárkách vypadli senátoři Ted Cruz a Marco Rubio, budeme si muset počkat minimálně další čtyři roky, než v Bílém domě zasedne první Američan hispánského původu. Protože v primárkách neuspěl ani další ze senátorů – demokrat Bernie Sanders, nedočkáme se ani prvního prezidenta s židovským původem. Mimochodem do Sanderse vkládali naděje i ti, kteří si přáli, aby Spojené státy zažili prvního ateistického prezidenta. Náboženská příslušnost hraje v USA ve volbách vždy důležitou roli a ještě před několika lety si nadpoloviční většina Američanů nedokázala představit, že by prezident jejich země byl nevěřící. Ale zpátky k Sandersovi: ten zklamal fanoušky prvního „ateistického prezidenta,“ protože se už během demokratických primárek poprvé veřejně vyjádřil, že i on má náboženské cítění.
Padla také možnost, že v čele USA bude poprvé stát lékař. „Vinu“ na tom nese neúspěch republikána Bena Carsona, který to nedotáhl k oficiální stranické nominaci, když se také mohl stát prvním černošským prezidentem za republikány.
Žena nebo stařec
I tak ale zůstává dost možností, že se letos v oblasti prvenství v Bílém domě dočkáme patřičného přelomu, který se bude podobat roku 1960, kdy byl zvolen první katolický prezident v osobě J.F. Kennedyho, nebo roku 2008, kdy Amerika vybrala první černošskou hlavu státu díky výhře Baracka Obamy.
Letos zůstává otevřena v první řadě hojně diskutovaná možnost, že Bílý dům ovládne historicky první žena-prezidentka, a to pokud vyhraje Hillary Clintonová nebo senzačně kandidátka zelených Jill Steinová. Další primáty ale nabízí i potenciální výhra Donlada Trumpa. Byl by v případě vítězství vůbec nejstarším zvoleným prezidentem a také prvním sedmdesátníkem vybraným do Bílého domu, protože dosud nejstaršímu šéfovi americké exekutivy – Ronaldu Reaganovi bylo v době zvolení „jen“ 69 let. Mnoha amerických prezidentů bylo opravdu bohatých, ale Trump by byl v případě vítezství prvním prezidentem-miliardářem, protože majetek jako on ještě nikdo z prezidentů neměl. Newyorský podnikatel by byl také v americkém pojetí prvním opravdovým ne-politikem v úřadu, protože za mořem k politikům často počítají i vysoce postavené vojáky. Ti byli ve dvou případech (Grant a Eisenhower) dosud jedinými prezidenty, kteří před vedením země neprošli nějakou volenou funkcí.
Rozvedený nebo mormon
Ještě existuje také malá možnost, že Amerika bude mít prvního prezidenta, který bude úřad vykonávat jako rozvedený. To by musel prezidentský post senzačně získat kandidát libertariánů Gary Johnson. Ronald Reagan byl sice také v minulosti rozvedený, ale do úřadu nastoupil už jako manžel své druhé ženy. To libertarián Johnson zůstává bez oficiální manželky i nyní.
S Podobně malou pravděpodobností jako, že v čele země bude už za 11 dnů stát rozvedený prezident, můžeme pohlížet na teoretickou variantu, že Spojeným státům povládne historicky první mormon. Před čtyřmi lety to nevyšlo exguvernérovi Mittu Romneyemu za republikány. Teď by to mohl změnit Evan McMullin, který kandiduje jako nezávislý kandidát, podporovaný republikány z neformálního hnutí NeverTrump. Jeho šance je ovšem téměř nulová, a tak nás spíše čeká první prezidentka nebo první sedmdesátník v Bílém domě.
