Kde zuří ve Spojených státech poslední bitvy volební války
Kde se odehraje závěrečná bitva letošních voleb, je už teď jasné. Půjde zhruba o desítku tzv. bitevních států (battleground states). V ostatních státech už kampaň skončila, nebo dokonce nikdy pořádně nezačala. V zámoří se totiž mluví o tzv. červených a modrých státech. To jsou státy, v nichž tradičně vyhrává jedna z velkých stran.
V USA jsou politické barvy tradičně vnímány opačně než na starém kontinentě, takže červené státy jsou ty, v nichž „vždy“ vyhrávají pravicoví republikáni, a modré naopak „patří“ levicovým demokratům.
Modré státy
Například od voleb v roce 1992 demokraté vždy uspěli v prezidentské volbě v 17 státech Unie a v distriktu hlavního města, které dohromady disponují 222 z celkem 538 hlasů volitelů. Clintonová má tak fakticky jistých tolik volitelů, ještě než vytáhne nohy z domovského New Yorku za účelem kampaně, že k dosažení většiny – 270 volitelů – jí chybí již jen 48 dalších.
Naopak republikáni sice od roku 1992, kdy do Bílého domu poprvé nastoupil manžel letošní demokratické kandidátky, pravidelně vyhrávají prezidentské klání v 13 státech. Ty jsou ale v průměru menší, disponují méně voliteli, takže za své nejčervenějších státy mají „jisté“ jen 102 hlasy.
Když se ovšem podíváme na poslední čtvery volby, jež všechny proběhly v 21. století, drží si demokraté v „modrém sloupečku“ jen výše zmíněných 17 států. Naopak republikáni dokázali vždy dominovat dokonce ve 22 státech Unie, což jim přináší „jistých“ 180 volitelských hlasů.
Ve hře tak zbývá jen jedenáctka států, jimž se v zámoří říká „swing states“ – proměnlivé státy – a jejich 138 volitelů.
Z popsané jedenáctky některé letos jednoznačně tíhnou k jednomu z kandidátů. Clintonová se proto může zřejmě spolehnout na Nové Mexiko, kdy jsou Hispánci již nejsilnější sociální skupinou, a Trump zase na Indianu, kde také vede s velkou převahou.
Čistými bitevními státy nyní zůstává pětice států a jeden obvod ve státě Maine, který patří s Nebraskou mezi státy, kde celostátní vítěz získá část volitelů a zbytek se přidělí vítězům v jednotlivých volebních obvodech pro federální Sněmovnu reprezentantů, takže oba státy mohou skončit v den voleb jako dvoubarevné. Nebraska zůstává jasně trumpovská, ale v Maine na severu Nové Anglie sahá Trump po jednom hlasu.
Aby však Trump zůstal ve hře o Bílý dům, musí zároveň vyhrát ve všech ještě otevřených bitevních státech nebo podniknout nějaký překvapivý výpad. Jaké jsou jeho šance?
Hráčská Nevada
Nevada, jež volila pro vítěze celoamerických voleb nepřetržitě od roku 1980, sice letos patří do tzv. slunečného pásu států, v němž narůstá počet hispánských voličů, ale Trump zde zase může profitovat z toho, že místní politická atmosféra přeje tradičně protestnímu hlasování. Největší nevadské město Las Vegas navíc patří mezi hlavní základny Trumpova podnikání, takže je Donald ve stříbrném státě také trochu doma. Průzkumy zatím naznačují, že zde bude mít newyorský podnikatel skutečně navrch.
Severní Karolína – konec Jihu
Letošní volby obecně přinesly posun. Kdy demokraté začali myslet na dobývání konzervativních, jižanských států, v nichž od šedesátých let dominují republikáni. Jenže všude na Jihu narůstají počty Hispánců, kteří protiimigrační republikány moc nemusí. Projevuje se to i v dnes „nejméně jižanském“ státě Jihu – v Severní Karolíně. Do ní se stěhují nejenom lidé původem ze španělsky mluvících zemí, ale také díky rozvoji tvorby moderních technologií mladí, vzdělaní voliči ze Severu. To ze státu udělalo „přelétavý“. Clintonová zde dlouho držela krok s Trumpem, jenže v poslední době už republikán udržuje těsný, ale trvalý náskok. Pro Trumpa je Severní Karolína další „must win“, bez něhož bude 270 hlasů skládat jen obtížně.
Florida – klíč pro Clintonovou
Ve stejné pozici je sluneční stát, jak se přezdívá Floridě. Trump ji nutně potřebuje, Clintonová by prohru v této zmenšenině celých USA mohla oželet a stejně vyhrát. Sever státu je klasickým republikánským Jihem, zatímco konec poloostrova se změnil jednak díky tomu, že se tam stěhují na penzi i za odpočinky lidé z tradičně demokratických bašt na Severu USA. Jižní cíp Floridy přeje demokratům také proto, že zde už prorepublikánské imigranty z Kuby přečíslili více na demokraty orientovaní lidé, pocházející z Portorika.
O osudu voleb na Floridě, jež podpořila zvoleného prezidenta vždy od roku 1996, a možná i v celé zemi se tak rozhodne ve středu státu — kolem města Tampa. Průzkumy těsně favorizují Clintonovou, ale rozdíl je v řádu statistické chyby.
Rezivějící, bílé Ohio
Kaštanový stát, jak se přezdívá státu Ohio, byl dlouho typickým státem, kde se volby rozhodují. Jenže Ohio se nemění jako celé Spojené státy a zůstává velmi výrazně bělošským státem a také součástí tzv. rezivějícího pásu, v němž kdysi sídlilo jádro amerického průmyslu, který odsud ale pomalu mizí. Ohio se právě díky této ekonomické situaci nyní přiklání na stranu Trumpa.
New Hampshire – ostrov v Nové Anglii
Když si Trump připíše Nevadu, Floridu, Severní Karolínu i Ohio, bude stav v počtu delegátů: 268 pro Clintonovou, 265 pro Trumpa. V takové situaci se bude rozhodovat ve státě New Hampshire, jenž tvoří výjimku z velmi liberální, a tedy levicové a demokratické Nové Anglie. New Hampshire se od zbytku regionu liší nejenom heslem „Být svobodný nebo zemřít“, ale zejména dlouhou tradicí nízkých daní a podpory libertariánských myšlenek.
Republikány zde posiluje i skutečnost, že velkou část státu tvoří faktické předměstí Bostonu v sousedním Massachusetts. I proto se jedná o přelétavý stát, kde sice místní republikáni jsou hodně vzdáleni pojetí Donalda Trumpa, ale poslední průzkumy zde zatím ukazují plichtu.
Firewall v Pensylvánii
Pokud by tu přece jenom Trump uspěl, bude potřebovat ještě aspoň jeden hlas za část Maine nebo překvapivý průnik do tzv. firewall Clintonové, jak se přezdívá tradičně demokratickým státům, kde však nyní část bělošských dělníků zvažuje podporu Trumpa. Ten proto ještě v závěru kampaně útočí v Pensylvánii, o níž se říká, že jsou dvě velká města (Filadelfie a Pittsburgh) a zbytek státu je vlastně jak silně republikánská Alabama. Podobně jsou na tom i další zrezivělé státy – Wisconsin či Michigan. I tam může Trump dohnáním ztráty z průzkumů korunovat své vítězství nebo nahradit ztrátu z nějakého překvapivého průniku Clintonové do jeho „červených“ států (třeba Arizony).
Clintonová má podle volební mapy cestu do Bílého domu aktuálně jednodušší, ale Trumpovy varianty nejsou také vůbec nereálné. Již v úterý 8. listopadu bude jasno. Zatím si můžete zkusit vlastní volební výsledek na serveru 270towin.
