Sliby, chyby: Celistvá zeď na hranicích USA-Mexiko se nedá postavit, proti jsou Indiáni v Arizoně
Byl to jeden z hitů Donalda Trumpa v kampani – slib, že pokud bude zvolen, postaví na 3200 kilometrů dlouhých hranicích s Mexikem zeď, která zabrání ilegální migraci. Na některých místech zeď ale dávno stojí. Pak existují přírodní místa, kde to podle všeho nepůjde. A navíc je proti tomu na svém kmenovém území indiánský kmen Tohono O’odham v Arizoně. Tam vzniká díra o délce 120 kilometrů a nikdo s tím nehne. Ani federální Kongres.
Mnozí lidé v případě výstavby zdi argumentují tím, že prostě o tom může rozhodnout Kongres a že proti tomu nebude odvolání. Že bariéra se postaví ve státním zájmu. Jenže tak jednoduché to není. Na autonomních indiánských územích by s tím musela souhlasit místní vláda, což se v tomto případě neděje. Navíc to ale vůbec nesouvisí s Trumpem.
Technicky vzato je i půda v indiánské rezervaci kmene Tohono O'odham vlastněna federální vládou, jenže zákonem mají Indiáni současně zaručeno, že ji drží v opatrování a spravuje jejich autonomní vláda. Ta výstavbu zdi odmítá.
Verlon Jose, místopředseda této vlády, řekl webu The Huffington Post: „Zeď se tam postaví jen přes moji mrtvolu. Navíc je to názor většiny obyvatel rezervace.“
Důvody odporu jsou ale zcela jiné, než slyšíme na předvolebních mítincích. Kmen Tohono O’odham žije po staletí na obou stranách dnešních americko-mexických hranic a požaduje i zde možnost další existence svého národa. Bez zdi. Dále zde migrují zvířata. „Pro nás je místní jelen posvátný, nemá národnost a nemůže ho zastavit nějaká zeď,“ vysvětluje Verlon Jose.
Indiáni neslyší ani na argument, že zeď by pomohla zvýšit jejich bezpečnost. I přes jejich území totiž pronikají do USA mexické drogové kartely, které zde někdy páchají násilí i na místních obyvatelích. V letech 2005 a 2006 proto kmen požádal o nasazení Národní gardy. „Byla to velká chyba. Ozbrojenci se chovali jako válečníci a militarizovali naše sídla,“ tvrdí Jose. Proto byla garda odvolána.
Souhlasí ale s tím, že proti pašerákům drog by se mělo postupovat rázně. „Jenže pokud je v USA poptávka po drogách, tak bude i nabídka z Mexika, řešit se to musí na obou stranách,“ dodává.
Situace je ale daleko komplikovanější po právní stránce.
Pokud by měla proběhnout tak významná změna na kmenovém území, jako je stavba zdi, tak je to možné pouze pomocí samostatného zákona v Kongresu. Jenže když místní vláda nesouhlasí, tak se do toho nikdo pouštět nebude, protože by to vyvolalo odpor původních obyvatel po celých Spojených státech. A to nikdo neudělá, to by byla rychlá politická sebevražda.
Nevypadá to tak, ale domorodí Američané jsou tichá, ale velmi silná blokovací menšina, i když je jich málo. Zejména ve státech jako Kalifornie, Arizona, Oklahoma, Severní Karolína či Texas.
Kromě nesouhlasu se stavbou zdi u Indiánů v Arizoně, se odhaduje, že na stovkách kilometrů hranic s Mexikem brání stavbě zdi také přirozené překážky. Takže někde se staví a stavělo, na jiných místech vznikají „díry“ a jinde by se hranice musela obejít, podobně jako v případě bezpečnostní zdi, kterou vybudoval Izrael kolem palestinských uzemí. Což ale vyvolává další problémy s pozemky.
V každém případě slib postavit zeď na celé americko-mexické hranici se dnes nedá naplnit, ať bude v Bílém domě kdokoli.
