Babiš a jeho novináři: Démon odposlechů požírá ty, kteří ho vypustili
V politice přituhuje, a proto se do éteru dostaly nahrávky Andreje Babiše a jeho dvou novinářů z MF Dnes na špinavou práci. Babiš se od toho distancuje, velká část novinářů tyto postupy kritizuje a někteří zaměstnanci vydavatelství Mafra chtějí dokonce dát výpověď. Bylo by dobré k tomu říct několik věcí.
V Reflexu jsme vždycky vystupovali proti zásahům do soukromí a účelově využívaným přepisům odposlechů. Byla to naopak celá léta MF Dnes, která se tímto směrem profilovala. V éře Sabiny Slonkové (a tedy i Andreje Babiše) za to dokonce dostala Anticenu, když zveřejnila soukromé mobilní hovory expremiéra Nečase s jeho dnešní manželkou. Tyto postupy se dnes obrací právě proti tomuto deníku.
Hlavní novinářskou mantrou je, že zveřejňovat odposlechy ano, když je to ve veřejném zájmu. Tenhle pojem je ovšem tak široký, že se tam vejde prakticky všechno. Když MF Dnes zveřejnila tokání Petra Nečase a Jany Nagyové, z něhož se dozvěděla podstatné věci typu intimních přezdívek, dotyční editoři to zdůvodňovali tím, že premiér je veřejná osoba a všechno, co dělá, je veřejné.
Podle této logiky by i dnešní nahrávky Andreje Babiše a jeho dvou novinářů měly mít „veřejnou ochranu“ a jsou tedy v pořádku. Nejsou. Je to stejný zásah do soukromí jako v jiných případech.
Jiné alibi pro zveřejnění odposlechů je, že jde o důkaz, jak Babiš manipuluje částí svých novinářů a používá je jako zbraň. Protiargument: k tomu ovšem nikdo nepotřeboval tyto nahrávky.
V minulých dvou letech jsme v Reflexu obsáhle popisovali pozadí kauzy Čadek alias Česká pošta a kauzy spojené s policejní reorganizací. Titíž lidé, kteří v nelegální nahrávce říkají Babišovi, že se svými kompromitujícími informacemi „vystřelí“ až před volbami, manipulovali už mnoho let předem. Takto jsme o tom psali a žádné nelegálně pořízené nahrávky jsme k tomu nepotřebovali. To, že Babiš zneužívá nejen MF Dnes, ale i LN, bylo jasné už tehdy.
„Jeho“ novináři nejdříve udělali kriminálníka z ministra vnitra, později z policejního prezidenta. Když následná policejní vyšetřování ukázala na jiné závěry, nebyli se tito lidé ani schopni omluvit nebo přinést čtenářům jinou verzi událostí.
Co říct závěrem? Asi bychom měli s Andrejem Babišem a jeho novináři solidarizovat, že byli obětí nelegálních odposlechů. Rádi to uděláme, když se tito novináři, včetně donedávna i vydavatele Babiše, omluví ministru vnitra a policejnímu prezidentovi za zavádějící informace ve věci Čadek a policejní reorganizace.
Vše o parlamentních volbách 2017 na Reflex.cz >>>
Jinak je k tomu možné říct jedno: kdo s čím zachází, tím také schází. Neznamená to obranu nelegálních odposlechů. Znamená to, že ti, kteří stvořili démona zveřejňování policejních odposlechů, jsou jím dnes sami požíráni.
