Pavel Bělobrádek: Levicově zemřít, pravicově chcípnout!
Tak nám v létě podle Bělobrádka chcípnul pes. Jmenoval se Máňa, smíšená fenečka, dožila se (sorry, Pavle) požehnaných patnácti let. Měli jsme vztah, to nelze popřít. Jaký byl? Naprosto spolehlivý. Já se jí pořád na něco ptal (proč se vyčurala v předsíni, jestli neví, kde mám mobil, a jestli jí běží čas stejně rychle jako mně) a ona mi nikdy neodpověděla.
Neměla k dispozici víc než ten „Holanův“ pohled plný zatraceného psího údělu. Tak nějak to napsal Ota Pavel. Oddanost nebo kousnutí. Nic mezi tím. Nesmírně mě to obohatilo, protože na všechny své otázky jsem si musel odpovědět sám.
Co tedy s tím Bělobrádkem? Touží zvířata umírat, anebo jim stačí chcípnout? Osobně bych byl pro, že chcípnout může leda motor u auta, ale všechno jsou to jenom slova. Lajka v kosmické lodi pět hodin po startu chcípala, nebo umírala? Asi jí to bylo egál. To zvíře bylo přehřáté, vystresované a sloužilo vlasti. Taky nebudu tvrdit, že umřela moucha, když jsem ji sekundu předtím sprovodil ze světa tlustým časopisem.
Vše o parlamentních volbách 2017 na Reflex.cz >>>
Bělobrádek ve svém tweetu (snad s nadsázkou) píše, že obdařit zvíře lidskými výrazy a pak je litovat je levicové a liberální. Pokud ale o humor nejde (kdo se má v jemné ironii našich politiků vyznat), ani Bělobrádek není lidský. Je jenom lidovec, jeden z drtivé většiny velkých zvířat z čeledi politiků, kteří bývají bez nálepky levice a pravice bezradní jako ti psi, co ztratili pána.
Než žít takový život, není opravdu lepší chcípnout?
A ještě otázka na závěr: Když lidská rodina ve snaze ušetřit prachy pohřbí otce do papírové urny za šest padesát, je to spíš pravicový, nebo levicový přístup? A jak to vidí pozůstalí – umřel jim táta? Anebo chcípnul?
Téma U lidovců chcípl pes si přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 7. září.
