Poslanecké divadlo za všechny prachy. Sněmovna kvůli Babišovi a Faltýnkovi promrhala jeden celý den
Výsledek sněmovního švitoření, v jehož finále zákonodárci zbavili poslanecké imunity pohlaváry ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, se vesměs očekával a nikoho tak nemohl překvapit. Co však překvapit (ale spíš znechutit až vytočit) mohlo, byly kulisy celého jednání. Celodenní rozprava přinesla jen patolízalská řečnická cvičení poslanců ANO, kteří pak při konečném hlasování opustili sál. Daňový poplatník tak proplatil vskutku plodný poslanecký den.
Na úvod jen pro úplnost uveďme, že ještě před samotným začátkem zářijové schůze Poslanecké sněmovny vešla do mediálních análů zpráva, že zákonodárci nestihnou z důvodu časové tísně projednat zhruba dvě stovky zákonů. A jelikož je tato schůze poslanců poslední před říjnovými volbami, tak všechny neprojednané zákony (a je jedno v jaké fázi legislativního sněmovního procesu se nyní nacházejí) spadnou pod stůl a v příštím volebním období se u nich bude muset začít úplně od nuly. Týká se to například zásadní novely o České národní bance, která měla upravovat podmínky pro poskytování hypoték a zkrotit nafukující se realitně-hypoteční bublinu.
Jak jsme se však mohli přesvědčit, čas poslance netížil a netíží. Rozpravě o vydání šéfů ANO věnovali s přestávkami zhruba osm hodin. Celá tato záležitost mohla být přitom „sfouknuta“ se vším všudy za dvě hodiny a poslanci se mohli věnovat jiným zákonům či smlouvám. Ostatně za to jsou i placeni z peněz daňových poplatníků.
Celé divadlo ohledně možného (ne)vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání bylo o to více trapnější a zbytečnější, když oba pánové hned v úvodu jednání prohlásili, že chtějí být imunity zbaveni a chtějí se očistit u soudu. V takovém případě mohli promluvit maximálně šéfové parlamentních stran či klubů a mohlo se hlasovat. Ale v České republice to je jiné, ze všeho se musí stát trapná žvanírna. A tak se stalo i tentokráte.
Skutečnost, že nejvíce a nejčastěji u řečnického pultíku postávali poslanci za ANO, asi není překvapující. Zarážející a tristní však byl obsah většiny jejich projevů. Zatímco v minulosti – když se jednalo o vydání poslanců jiných stran – apelovali na svědomí a potřebě podvolit se verdiktu nezávislého soudu, nyní úplně otočili a vykřikovali, jak je vše politicky zmanipulované a že pro zbavení imunity není důvod.
Ve stenozáznamech z jednání na webových stránkách Poslanecké sněmovny je možné nalézt řadu perel z hrdla zákonodárců ANO. Některé do očí bijí svojí prostotou a hloupostí. Například takové, v nichž někteří poslanci v nich říkají, že sice nejsou právnicky vzdělaní, ale žádost o vydání je po právní stránce špatná a nekvalitní. Jak na to přišli nebo kde si tak rychle doplnili právnické vzdělání?
Jistě, je pochopitelné, že zákonodárci ANO se budou za svého guru bít hlava nehlava. Ostatně jsou toho jeho zaměstnanci a bez svolení svého šéfa by ve sněmovně nezvedli ruku pro něco jiného. Nicméně míra orodování za svého šéfa v mnoha ohledech a případech už připomínala spíš rektální alpinismus. Je známo, že většina současných poslanců ANO chce zůstat poslanci i v příštím volebním období. A proto se musí činit. Moc dobře vědí, že díky odhlasované úpravě stranických stanov stačí jeden škrt pera a Andrej Babiše je může sundat z kandidátky i jen pár dní před volbami. A co potom? Hypotéka na krku a vidina pohodlného života na účet státu v trapu. To je dost bolestivá představa. O to víc pro člověka, který ví nebo tuší, že toho zas až tolik neumí a nemá jasno, jak by se pak živil.
Vše o parlamentních volbách 2017 na Reflex.cz >>>
Sešikovanost zákonodárců ANO za svými šéfy je sice impozantní a Andrej Babiš má jistotu, že drží v rukou silnou kartu. Druhá věc je ta, že svými řečnickými perlami mnozí poslanci ANO ukázali, že na rozdíl od disciplíny postrádají soudnost a mnohdy i zdravý úsudek či obyčejný selský rozum. To je pro voliče také důležitá zpráva. Může si totiž logicky domyslet, že podobných lidí jaké je sněmovní dreamteam ANO, jsou napěchované kandidátky strany i v jednotlivých krajích. Jistě, ani další strany se moc od tohoto stavu neliší. Proto i z tohoto důvodu nelze tvrdit, že ANO je jiná a odlišující se strana. Není to pravda.
Možná právě toto, vědomí průměrnosti a stádnosti členů hnutí ANO, byl jediný hmatatelný a podstatný výstup z jednoho celého sněmovního dne. Ale takových dní ještě v dalších letech zažijeme spoustu. Budou mít stejný scénář. Bude se hodiny žvanit a žvanit, pak proběhne jedno rychlé hlasování s předem známým výsledkem a bude to. A občané? Občané jen doma u televize zaklejí a za svých daní tohle divadlo do poslední koruny zaplatí.
