Panika z Pirátů aneb Proč se zavedené strany před volbami střílí do nohy?
Čím více se blíží volby, tím se zdá být jasnější, že v příští sněmovně zasednou poslanci z Pirátské strany. Kolik jich bude, můžeme zatím jen těžko hádat. Jisté ale je, že zavedené strany (ČSSD, ODS, TOP 09 a lidovci) se bez spolupráce s nimi jen těžko obejdou. Přesto právě na Piráty směřují v posledních dnech skoro stejnou palbu jako na Andreje Babiše či komunisty a snaží se kolem nich vytvořit falešnou auru antisystémových buřičů. Po volbách by je to mohlo mrzet.
Vypadá to, jako by si před volbami začaly „tradiční strany“ plést soupeře se spojenci. Místo snahy o oslabení ANO, komunistů a SPD se totiž často opírají do partaje, jež podobně jako ony stojí za českým členstvím v Evropské unii, má jasnou a čitelnou povolební strategii a důkladně se distancuje od vládní spolupráce s Andrejem Babišem. Členové a podporovatelé TOP 09 vyvěšují na Facebooku logo Pirátů se srpem a kladivem, kandidáti ODS označují předsedu Ivana Bartoše za „Babiše s dredy“ a tak dále.
Piráti mají některé kontroverzní postoje a mezi sebou pochybné osobnosti, zároveň mají velmi malé zkušenosti s vrcholovou politikou. Stojí nicméně za to si nastínit, proč je jejich odsuzování hrubě neprozíravé a může se starším stranám později vymstít.
Stokrát opakované polopravdy
Asi nejčastějším „kostlivcem ve skříni“, kterého ostatní strany Pirátům předhazují, je jejich dříve navenek nevyjasněný postoj ke členství v NATO. A to přestože k němu dnes mají jasně kladné stanovisko a ty, kdo se stavěli proti, vnitrostranickými prostředky vystrnadili z vlivných pozic.
Vedle toho bývá v souvislosti s Piráty často zmiňován jejich návrh na zavedení obecného referenda a dalších prvků přímé demokracie. U tohoto bodu je třeba se zastavit. V programu Pirátů je skutečně řada znepokojujících kroků směrem k oslabení výsadní pozice zastupitelského systému ve prospěch přímé demokracie. Je nicméně velmi nepravděpodobné, že by se jim vzhledem k předpokládanému složení nové sněmovny podařilo byť jen některé z nich prosadit v takové podobě, jakou mají ve svých plánech.
Celkově jsou Piráti, jak vyplývá například i z volebních kalkulaček, daleko blíže stranám jako TOP 09 nebo ODS než například k hnutí ANO, které jim leckdo předpovídá jako budoucího koaličního partnera. A tím se dostáváme k tomu asi vůbec nejčastějšímu mýtu, který se kolem Pirátů vznáší – že by za určitých okolností šli s ANO do koalice.
Trávu ano, řepku ne
Tak tedy, připomeňme si záříjový facebookový status Ivana Bartoše o Babišově programu: „Nad programem ANO, který je zcela v rozporu s tím, jak Babiš a jeho ministři a poslanci fungovali čtyři roky ve sněmovně, mě napadá, že bychom potřebovali s Pirátama tento rok vzniknout tak dvakrát, ne-li třikrát. Já chci žít ve svobodný zemi, a ne v soc-fašistickým zřízení a reálně vlastně makat v Burešově firmě,“ psal Bartoš. Babiš o něm následně médiím řekl, že při čtení jeho programu musel Bartoš „kouřit trávu“.
Po tomto konfliktu s předsedou ANO se od hnutí Piráti distancovali i ve své povolební strategii a v mnoha dalších vyjádřeních či příspěvcích svých čelných představitelů. Například pirátský zastupitel v Praze a jeden z výrazných členů strany Mikuláš Ferjenčík nedávno vyloučil koalici s ANO mimo jiné kvůli podpoře biopaliv, již Piráti chtějí zrušit.
A teď ještě jedna citace, tentokrát z povolební strategie zveřejněné na webu Pirátů: „V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“ Ne, to není další emotivní proslov Miroslava Kalouska, to je oficiální a závazný dokument, se kterým jdou Piráti do voleb.
Jasně, můžeme se ptát, kde brát jistotu, že zůstanou podobně zásadoví i u „koryt“. Představa, že by se ale najednou například předseda Bartoš rozhodl jít vládnout s Babišem (byť třeba pod záminkou na něj „dohlížet“), je zcestná už proto, že by ho to mohlo stát post. Členové Pirátů mají možnost kdykoli vypsat vnitrostranické referendum o odvolání jednoho z členů vedení, a tak by mohli Ivana Bartoše za paktování s ANO velmi jednoduše „sundat“, jako už to udělali u jiných. Do takového rizika Bartoš nepůjde, nemá k tomu jediný důvod.
Jedním z povolebních snů některých politiků z ČSSD, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL je vytvoření jakési všedemokratické oficiální či nepsané koalice, která zabrání hnutí ANO proměnit Česko v divizi Agrofertu. Možná by si pravicové strany měly uvědomit, že jejich současné zápasení s Piráty bude působit směšně, až u nich budou hledat pomoc při blokování Babišových návrhů. Chtělo by se říci, že demokraté prostě střílí do vlastních řad a tím se s ohledem na budoucnost lidově řečeno střílejí do nohy.
Piráti se dosud v českém parlamentu neobjevili, jsou tedy pochopitelné rozpaky nad tím, co do politiky přinesou. Přes řadu výstředností a pár problematických osobností jde ale o stranu s fungující vnitřní demokracií a entuziastickým přístupem k politice, který bude zajímavé sledovat. Nechme je ukázat, co (ne)umí a jak ohebnou mají páteř. Třeba pohoří, zmizí ze scény a nikdo po nich nezapláče. Anebo taky ne.
