5 důvodů, proč sledovat dnešní maďarské parlamentní volby
Málokdo z politiků v Evropě irituje mainstreamovou levici jako maďarský premiér Viktor Orbán. Toho dnes čeká volební test, v němž Maďaři rozhodnou, zda ho chtějí znovu za premiéra nebo dají šanci jeho krajně pravicovým či levicovým oponentům. Nabízíme proto pět důvodů, proč má smysl dnešní maďarské volby pozorně sledovat.
1. Ústavní nebo obyčejný hattrick
Konzervativní premiér Viktor Orbán, kterého část hlavně západoevropských médií neprávem označuje za politika krajní pravice, má reálnou šanci vyhrát volby s absolutní většinou křesel v parlamentu už potřetí za sebou. To je politology všeobecně považováno za metu politického triumfu, na který dosáhli v poslední době v Evropě snad jen velikáni typu Margareth Thatcherové, Helmutha Kohla nebo Tony Blaira. Orbán navíc obhajuje dvojité vítězství s ústavní většinou v parlamentu, což je přes všechny pochyby o jeho politice výsledek, kterým se nemůže pyšnit snad žádný jiný soudobý politik v zemi se svobodnými volbami. Průzkumy ale předpovídají, že třetí ústavní většina v řadě bude tentokrát pro lídra strany FiDeSz cílem, který visí hodně vysoko.
2. Orbán, nebo Soros
Symbolem dnešních voleb se stal souboj premiéra Orbána a amerického miliardářského finančníka George Sorose o duše a názory Maďarů. Oba totiž ztělesňují zcela protichůdné pohledy na budoucnost evropských zemí. Orbán je konzervativec, ctící národ jako rámec, v němž jedině může fungovat svobodná společnost, a odmítá migraci, protože v ní vidí pokus o ovládnutí Evropy muslimy. Nemá rád socialisty, protože v nich v Maďarsku vidí následovníky komunistů, ani liberály, kterým zase podle něho chybí úcta k tradičním hodnotám, včetně vlastního národa.
Naopak Soros, který se v Maďarsku před emigrací narodil, příchod migrantů do evropských zemí podporuje, cítí se jako světoobčan a podporuje politiku, která se vyznačuje bojem za „pokrokové“ hodnoty, včetně liberalizace drog nebo sňatků osob stejného pohlaví. Orbán si z něj i proto udělal hlavní terč své letošní předvolební kampaně ve stylu „buď my, nebo Soros, který pustí do země neregulovanou migraci.“ Kampaň premiérovy strany FiDeSz proti nekandidujícímu Sorosovi byla natolik silná, že si část Maďarů dokonce podle průzkumů myslela, že má finančník ve volbách svou vlastní stranu. Maďarský premiér navíc v předvolební době poukazoval na to, jak se Soros snaží výsledek voleb ovlivnit přes různé neziskové organizace. To není jen nějaká vymyšlená záležitost, ale popis taktiky, kterou americký finančník již v některých zemích úspěšně použil, jak ukazuje třeba Sorosův nakonec úspěšný boj za „odstřelení“ konzervativní vlády v balkánské Makedonii.
3. Levicové šachy těch, co lhali ráno i večer
Orbán si Sorose vybral jako svůj protipól vlastně proto, že mu na politické scéně chybí skutečný soupeř stejné váhy. Maďarská levice, která byla v 90. letech a na začátku století hlavním Orbánovým protihráčem, je nyní v rozvalinách. Stále si s sebou nese dvě velmi negativní znamení. Prvním je Orbánem neustále zdůrazňovaný fakt, že maďarští socialisté jsou pouze přejmenovanou původní komunistickou stranou a nesou odpovědnost nejenom za zločiny komunistické éry, ale také za marasmus prvních postkomunistických let. Druhým negativním cejchem je pak moment, kdy byl bývalý socialistický premiér Ferenc Gyurcsány v roce 2006 zachycen na nahrávce, na níž na uzavřeném jednání říká spolustraníkům, že poslední volby vyhrál politikou, při níž „jsme lhali ráno, v noci i večer“ o ekonomickém stavu země. Od té doby se kdysi mocná Maďarská socialistická strana rozpadla na tři vzájemně si konkurující subjekty, které jdou i nyní do voleb samostatně a voliči v nich pořád vidí hlavně ty, co nám lhali. V posledních dnech sice pod tíhou další hrozící porážky začínají levicové strany spolupracovat v jednotlivých většinových volebních obvodech, ale zda jim to pomůže zastavit třetí výhru Orbána v řadě, je zatím hodně ve hvězdách. Alespoň v levicových částech země, kam patří třeba metropole Budapešt, ovšem mohou díky této taktice Orbána zase po letech porazit.
4. „Napravená“ krajní pravice jako hlavní rival
Naději na změnu opozici do žil přece jenom vlily nedávné předčasné komunální volby ve městě s téměř nevyslovitelným jménem Hódmezővásárhely, kde se spojila rozdrobená levice i krajně pravicové hnutí Jobbik proti kandidátu Orbánova FideSzu a společně pomohli k výhře nezávislému opozičnímu kandidátovi na starostu. Původně pravicově radikální Jobbik, s kterým v Evropském parlamentu nechtěla v jedné frakci sedět ani Marine Le Penová, se teď i proto zkouší také celostátně prezentovat jako běžná konzervativní strana. Pro voliče levice i tohoto protestního hnutí ale bude i tak složité z taktických důvodů v jednomandátových obvodech volit kandidáty toho druhého opozičního tábora. Jiná cesta ale Orbánovu většinu zastavit nedokáže. Jobbik zřejmě skončí druhý, ale zda v něm Maďaři uvidí alternativu k „nekonečné“ vládě premiéra ,Orbána uvidíme teprve dnes večer.
5. Dvouocasý pes nabízí věčný život
Milovníky politické humoru pak může ke sledování voleb přitáhnout recesistická Maďarská strana dvouocasého psa, která slibuje voličům například věčný život, pivo zadarmo nebo vybudování hor uprostřed rovinaté maďarské Pusty. Volby určitě nevyhraje, ale její akce Maďary už několikrát docela pobavily.
Volit se dnes v Maďarsku bude až do 19 hodin a Reflex bude průběh voleb i sčítání výsledků sledovat ve volebním on-line přenosu.
