Jak ANO a Babiš opět neuspějí ve volbách do Senátu, a přesto to budou vydávat za výhru
Přestože i ve volbách do Senátu má vliv na rozhodování občanů stranická příslušnost kandidátů, nebo to, zda je nějaký politický subjekt podporuje, často jde především o souboj osobností. A ten v horní komoře parlamentu zatím hnutí ANO a Andrej Babiš tradičně prohrávají. Zdá se, že podobně to dopadne i na podzim.
V senátních volbách se každé dva roky rozhoduje o třetině křesel. Přestože hnutí ANO dosáhlo ve volbách do Poslanecké sněmovny i zastupitelstev krajů dobrých výsledků, v Senátu se mu nedaří. Dá se předpokládat, že stejné to bude i letos v říjnu.
V roce 2014 získalo ANO jen 3 senátní posty a o dva roky později se situace navlas opakovala. U nejsilnější strany země je to neúspěch. Andrej Babiš proto v roce 2016 dokonce navrhl, ať se horní komora parlamentu zruší. Jistě, jak se to vůdci hodí, podle toho by se to mělo dělat… Jenže tímto způsobem politika nefunguje. Ani v České republice ne.
Dalším varováním byly pro Babiše i dvoje letošní doplňovací volby do Senátu.
V lednu v nich na Trutnovsku pohořel jeden z jeho vůbec nejsilnějších kandidátů, úspěšný podnikatel Jiří Hlavatý. Ten kandidoval loni i do Poslanecké sněmovny a byl zvolen. Pak ale nesmyslně tvrdil, že nevěděl, že mu tím zanikne mandát senátora. Prý je to nedemokratické. Korunu tomu nasadil, když řekl, že za to mohou jeho voliči, kteří ho do sněmovny vykroužkovali. A že právě oni by měli zaplatit náklady na uspořádání doplňovacích voleb. Na svou aroganci a pohrdání vlastními voliči dostal pádnou odpověď: Starosta Vrchlabí Jan Sobotka ho drtivě porazil.
V druhé polovině května se pak uskutečnily doplňovací volby do Senátu v obvodě Zlín. Zde zvítězil daňový poradce Tomáš Goláň, ostrý Babišův kritik. Ten jako jeden z prvních upozornil na rozsáhlé a systematické zneužívání takzvaných zajišťovacích příkazů při neoprávněném výběru daní, kterému padají často za oběť i firmy bezúhonných podnikatelů.
Kvůli Senátu vznikají pro podzim i některé koalice pravicových opozičních stran, aby mohly lépe čelit v jednotlivých obvodech právě síle hnutí ANO. V mnoha případech bude tato taktika slavit úspěch. Na rozdíl od toho premiér Babiš nemá jít s kým do podobných koalic. Navíc množina výrazných lidí, kteří by chtěli za ANO kandidovat, se zmenšuje.
V Praze se do senátního souboje například vrhají prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Pavel Fischer i Marek Hilšer. Ani jeden nechce mít s ANO ve volbách nic společného a přitom budou těžko k poražení. Přesvědčit někoho, aby šel rovnou na porážku, bude proto těžké i pro předsedu vlády Babiše. A budou to i vyhozené peníze.
Paradoxní za této situace je, že hnutí ANO je přesto v podzimních senátních volbách ve výhodné pozici. Žádný mandát totiž neobhajuje, a i kdyby získalo jen jediné nové křeslo, jeho malý klub (má šest členů) posílí. I velká prohra se tak bude vydávat za malou výhru.
