Očima libertariána: Bezradnost v komunálních volbách
Tak o víkendu zase půjdeme k volebním urnám. Předvolební kampaň vrcholí, kandidáti dělají cokoliv, o čem se domnívají, že by mohlo aspoň pár hlasů přinést. Z hlediska libertariána jsou to volby mnohem více o poctivosti nežli o vznešených myšlenkách. Možnosti komunálního politika ovlivnit něco ideově zásadního jsou mizivé.
Nemůže zlepšit fungování justice, nemůže ovlivnit fungování policie, nemůže postavit dálnici, neovlivní zdanění a míru byrokracie…. Nemůže vyřešit spoustu věcí, které lidi trápí. Nemůže ani moc ovlivnit příjmy obce, pokud tedy nepočítáme možnost vyběhat si u spřízněných vyšších instancí dotaci na to či ono.
Jistě, může ovlivnit třeba to, zda se buď zateplí škola, vybuduje veřejné osvětlení, nebo postaví čistička odpadních vod. Může také ovlivnit, aby se investovalo bez „všimného“ pro starostu… Ale to je skoro vše. Jinak je to spousta práce a jedna noha v kriminále, protože všem se prostě zavděčit nelze a ti nespokojení mohou jednomu pěkně znepříjemnit život.
Koho volit
Určitá „soutěž“ probíhá víceméně jen ve větších městech. Protože tam už jde často o velké peníze. Rozhodování o tom, jestli se zbuduje obchvat tam či onde, zda se přesune nádraží tam či onam, případně zda se umožní developerovi postavit to či ono, už s sebou nese možnost pěkně si „smočit zobáček“ u majitelů, kterým se „něco povolí“. Proto je jedním z klíčových ukazatelů poctivost, respektive důvěra voliče, že rozhodování zvoleného bude co nejvíce ku prospěchu obce.
Z hlediska libertariána jsou komunální volby krásným příkladem nemožnosti ekonomické kalkulace (viz např. ZDE). I při zvolení zcela poctivých a obci oddaných zastupitelů totiž není jasné, co by měli „správně“ dělat. I proto je volba pro většinu lidí spíš spojena s bezradností. O tom, aby si každý mohl své záležitosti spravovat sám, totiž komunál nerozhoduje. To se řeší v parlamentu v Praze a (stále více) v Bruselu.
Nicméně i přesto má smysl k volbám jít. A snažit se hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Volit ty, o nichž si myslíme, že jsou poctiví a nebudou zneužívat svých omezených pravomocí k tomu, aby nám ještě více znepříjemňovali život. Předvolební guláš „zdarma“ ani jedno nezaručuje.
Dobrou volbu přeji!
Autor je zakladatelem Libertariánského institutu.
