Klíče k výsledkům senátních voleb: Nízká účast, rozdělené okresy, starostové a „neprezidenti“
Při sčítání včerejších volebních výsledků se opět vyrojily stesky nad nízkou volební účastí. Nepadl sice negativní rekord z roku 2016, ale přesto se mnohým zdá volební účast něco nad 16 procent jako nedostatečná. Mezi jednotlivými obvody byly ale výrazné rozdíly převyšující dokonce 10 procent: v Ostravě nepřišlo ani deset procent voličů, v jednom z pražských obvodů účast překročilo hranici 20 procent.
Čechy vs. Morava
V některých obvodech to byla právě účast, v niž se dá hledat klíč k celému tamnímu výsledku. Dobře to je vidět například ve volebním obvodu Svitavy. Tam se stal senátorem náměstek hejtmana a bývalý starosta Litomyšle Michal Kortyš. V prvním i druhém kole se zde totiž opět projevila stará geografická linie, která rozděluje svitavský okres i senátní obvod na odlišnou západní a východní část.
Západ, který tvoří hlavně oblast kolem Litomyšle a Poličky historicky patří k východním Čechám a do druhé světové války se jednalo o etnicky téměř čistě české oblasti. Naopak východ kolem okresního města Svitavy a Moravské Třebové byl pro nezasvěceného překvapivě součástí „sudetských,“ tedy většinově Němci osídlených oblastí. Navíc jak název Moravské Třebové napovídá jednalo se o region historicky patřící na Moravu.
Obě části obvodu měly své kandidáty už v prvním kole. Západ se semkl za Kortyšem z ODS a z několika „východních“ kandidátů se do druhého kola dostal ředitel nemocnice Pavel Havíř za ČSSD. Vše proto bylo směřovalo k souboji na ose západ vs. východ i v kole druhém, v němž ale zásadní roli sehrála odlišná volební disciplína tradičně pravicového Litomyšlska a historiky levicového Svitavska a Moravskotřebovska.
Zatímco celorepublikově v druhém kole volilo už zmíněných 16 procent, v samotné Litomyšli to bylo přesně 30 procent a Michal Kortyš tu bral skoro 90 procent hlasů. S převahou vyhrál i v Poličce, kde ale byla účast už v normálu. Průměrná či spíše podprůměrná naopak byla účast v levicových, západních částech obvodu. Sociální demokrat Havíř vyhrál Svitavy i Moravskou Třebovou, ale rozdíl zde byl menší a při výrazně nižší účasti než na „západě“. Tento obraz dobře demonstruje, co se stalo v druhém kole letošních senátních voleb i v dalších obvodech – voliči levice zůstali doma mnohem častěji než příznivci pravice.
Menší aktivita levicových voličů rozhodla i třeba to, že poprvé od roku 1996 nebude mít obvod Domažlice senátora z ČSSD. Obhajující Jan Látka zde totiž prohrál s náměstkem hejtmana Vladislavem Vilímcem z ODS. I tento obvod je vnitřně rozdělen, protože zahrnuje nejenom Domažlicko ale také většinu Klatovska. Klatovsko je dlouhodobě o něco pravicovější než Domažlicko. Do druhého kola sice postoupili dva kandidáti z Domažlicka, ale pravicovější Klatovsko v něm udělalo vítěze z občanského demokrata Vilímce, který prohrál v Domažlicích, ale ztrátu dotáhl díky výraznému náskoku právě v Klatovech.
Z dovozu nebrat
Dalším fenoménem včerejších voleb bylo potvrzení faktu, že kandidáti z „dovozu,“kteří v obvodu nežijí, moc nefrčí, alespoň mimo Prahu. Ukázalo se to výrazně například ve volebním obvodě, který se jmenuje Chrudim, ale kromě většiny stejnojmenného okresu zahrnuje i v sousedním kraji Vysočina ležící Havlíčskobrodsko. V druhém kole se zde utkal exministr kultury Daniel Herman za lidovce se starostou Havlíčkova Brodu Janem Teclem z ODS. Zatímco Tecl měl ve druhém kole díky dlouholetému starostování voličskou pevnost ve svém městě, Herman, který nemá k obvodu bližší vztah, vyšel v tomto ohledu naprázdno a na celkovém výsledku to bylo vidět. V Havlíčkově Brodě byla velmi nadprůměrná účast a Jan Tecl zde získal značnou část svého nakonec vítězného náskoku.
Podobně pohořela i třeba bývalá ministryně zdravotnictví a hejtmanka Milada Emmerová, která obhajovala svůj senátní mandát v obvodě Rokycany, v kterém ale nežije, a dokonce odsud ani nepochází. Před šesti lety to ještě stačilo, letos ji už ale ve druhém kole doslova „smázl“ místní dlouholetý starosta z čtyřtisícových Vejprnic a občanský demokrat Pavel Karpíšek.
V senátních volbách jsou stále důležitější příběhy jednotlivých kandidátů a voliči už nejsou schopni akceptovat, že je má v Senátu zastupovat někdo, kdo přijel kandidovat odjinud. Mimochodem zde se dá hledat i jeden z klíčů k volebnímu vítězství ODS v těchto senátních volbách: sedm z deseti vítězných občanských demokratů šlo do voleb z pozice starosty (nebo primátora) a další dva si prošli komunální politikou dříve.
Jiná, „neprezidentská“ Praha
Jediným místem, kde kandidáti z „dovozu“, kteří žijí jinde nevadí, je v senátních volbách očividně Praha. Žádný ze čtyř tamních vítězů totiž nebydlí na území volebního obvodu. Tři bývalí neúspěšní kandidáti z prezidentských voleb bydlí aspoň v jiné části hlavního města, pirát Lukáš Wageknecht měl na lístku dokonce uvedené Pardubice.
V Praze prostě stačí být celebritou, i když někdy trochu uměle vyrobenou díky předcházející nákladné prezidentské volební kampani. Mimochodem tito známí kandidáti přitáhli k urnám v druhém kole nejvíce voličů ze všech senátních obvodů napříč republikou.
