Referendum o Trumpovi: 5 důvodů, proč sledovat velké americké volby, které rozhodnou o další politice USA
Volby uprostřed funkčního období, tzv. midterms, které se dnes v zámoří konají, jsou ve Spojených státech nejdůležitějším volebním kláním po volbě prezidenta. Probíhají vždy přesně dva roky po volbě prezidenta a většinou nedopadají pro úřadující hlavu státu moc dobře. Skoro by se dalo říct, že jde jen o to, zda prezident ve volbách utrpí umírněné ztráty či dokonce opravdu velkou porážku. Současný prezident Trump sice ve volbách před dvěma lety postavil mnoho pravidel dosud platných ve „volební Americe“ na hlavu, ale vykřičník voleb po dvou letech v úřadu visí samozřejmě i nad ním.
1. Hraje se o většinu v Kongresu i důležité guvernéry
V těchto volbách se rozhoduje nejen o celé dolní komoře amerického parlamentu, která má jen dvouleté funkční období, ale také o třetině míst v Senátu. Ten tvoří v USA klíčovou komoru parlamentu a pro prezidenty je obtížné vládnout bez senátní většiny, protože právě ta například potvrzuje jeho nominace do vlády nebo do Nejvyššího soudu.
Ve třetině států Unie se navíc dnes vybírají noví guvernéři, což je klíčové vzhledem k tomu, že právě oni mají možnost změnit volební obvody pro sčítání lidu, které v USA proběhne v roce 2020. Demokraté se navíc snaží všemi silami z dnešních voleb udělat referendum o Trumpovi.
2. Trump (zase) dotahuje
Ještě před pár týdny se zdálo, že republikánský prezident nevybočí z řady svých předchůdců a v letošních volbách na hlavu prohraje. Očekávalo se, že ztratí nejenom dosud těsnou většinu republikánů v Senátu, ale přijde i o většinu ve Sněmovně. Nenapovídaly tomu jen předvolební průzkumy, ale hlavně výsledky reálných voleb v obvodech, kde někdo odstoupil nebo zemřel. Doplňovací volby totiž přinesly několik překvapivých porážek, při nichž Trumpova republikánská strana ztratila i křesla, která dosud byla považována za její nezdolatelné bašty.
Jak se ale blížily dnešní volby, začaly průzkumy naznačovat, že „modrá tsunami“ v podobě drtivé výhry levicových demokratů nemusí nakonec úplně nastat. Trumpova popularita v poslední době o několik procentních bodů vzrostla a v řadě států Unie mu důvěřuje více voličů, než kolik jeho politiku odmítá. U voličů začal na významu nabírat prezidentem v kampani zdůrazňovaný boj proti nelegální migraci. Zejména v senátních volbách Trumpovi do karet hraje i „volební mapa“, protože třetina senátorů, která se letos volí, pochází z velké části ze států, kde mají republikáni dlouhodobě navrch.
3. Vyhraje ekonomika, nebo politika?
Letošní volby se navíc konají v okamžiku, kdy je Amerika za dlouhá léta vůbec v nejlepší kondici. Minimálně to platí o tamní ekonomické situaci. Země zažívá rekordně nízkou nezaměstnanost a opravdu velká většina Američanů má pocit, že se jim žije lépe než dříve. Optimismus Američanů potvrzují i další ekonomické statistiky. Přesto americká společnost zůstává rozdělená na dvě znepřátelené části a atmosféra v zemi připomíná „studenou občanskou válku,“ v níž ale nejde o ekonomický boj chudých a bohatých, ale spíše o hodnotový souboj mezi liberální a konzervativní Amerikou, která každá vidí prezidenta Trumpa z úplně jiného úhlu pohledu.
4. Napínavé souboje o Floridu i Texas
Tento souboj hodnot ztělesňují i nejsledovanější volební souboje dnešní noci: černošský starosta města Tallahassee Andrew Gillum za demokraty a veterán z Iráku a velký trumpovec Ron de Santis za republikány bojují o guvernérské křeslo na Floridě, která patří jako třetí nejlidnatější stát k nejdůležitějším soubojům v každých prezidentských volbách. Tamní dosavadní republikánský guvernér Rick Scott dostal Floridu do skvělé ekonomické kondice, ale jeho souboj o křeslo v Senátu zůstává přesto stále vyrovnaný. Namále má i neúspěšný „finalista“ posledních republikánských prezidentských primárek Ted Cruz, který se snaží obhájit senátorské křeslo v Texasu, a jen několik procent za ním je nový miláček demokratů Beto O´Rourke, který prosazuje impeachment (odvolání) prezidenta Trumpa a podporuje sportovce, kteří odmítají stát, když zní americká hymna.
Demokraté navíc věří, že získají historicky první afroamerickou guvernérku státu Georgia Stacey Abramsovou, republikáni zase chtějí jeden z mála konzervativních sněmovních obvodů v Kalifornii díky Young Kimové, která by se mohla stát první americkou kongresmankou korejského původu. Musí ale nejprve porazit Gila Cisnerose známého díky tomu, že vyhrál 266 milionů dolarů v loterii a část z nich dal na charitu.
5. Rozhodne se opravdu (už) dnes v noci?
Vzhledem k poslednímu vývoji předvolebních preferencí mohou být dnešní výsledky nakonec velmi těsné. Poslední odhady věští, že republikáni udrží většinu v Senátu, ale pravděpodobně ztratí Sněmovnu. Rozdíly jsou ale v mnoha obvodech tak malé, že se můžeme dočkat jakéhokoli výsledku v boji o Kongres.
Dokonce nelze vyloučit, že dnes v noci definitivní výsledek nepoznáme. Rovnováha v obou komorách amerického parlamentu může být natolik těsná, že bude rozhodovat i třeba jen jeden obvod. Pak může dokonce nastat situace, kdy půjde o obvody, kde se bude za měsíc konat druhé kolo, a na definitivní verdikt si budeme muset počkat.
Ano, Spojené státy americké jsou natolik decentralizované, že si jednotlivé státy Unie samostatně určují přesný volební systém a některé z nich mají v zákonech požadavek, aby zvolený člen Kongresu obdržel přes 50 procent voličských hlasů. Druhé kolo proto může nastat třeba v doplňovacích senátních volbách v Mississippi nebo ve sněmovních i senátních volbách v Louisianě. Ve státě Maine zase voliči kandidáty do obou komor Kongresu na lístku číslují, a když nikdo nezíská nadpoloviční většinu „jedniček“, musí se všechny hlasy přepravit do jednoho sčítacího centra a tam vyhodnotit, což také zabere nějaký čas. Vzhledem k očekávaným těsným odstupům v některých obvodech může také dojít k přepočítávaní hlasů. Snad nedojde na opakování situace ze senátních voleb v New Hampshire, kde se výsledek v roce 1974 přepočítával třikrát a pokaždé přinesl jiného „vítěze“, ale i tak se může dnešní napínavá volební noc opravdu pěkně protáhnout.
