Obce mají nové zastupitele, osobní angažovanost lidí k dění za vlastními ploty však zůstává mizivá
V sobotu se v necelých dvou desítkách českých a moravských obcí uskutečnily dodatečné či opakované volby do obecních zastupitelstev. Volební účast byla mnohem vyšší než v řádném termínu loni v říjnu. Pohled na kandidátky i výsledky přinesl zajímavé příklady lidové tvořivosti. To zásadní se ovšem nemění – postoj naprosté většiny občanů k věcem obecním zůstává pasivní.
Předně je potřeba ocenit, že se volby uskutečnily a byl splněn jejich účel. Tedy že byli zvoleni noví zastupitelé a brzy budou ustavena nová zastupitelstva a vedení těchto obcí. Do této doby je totiž řídí státem pověřený úředník, který mnohdy k dané obci nemá žádný osobní vztah a jezdí do ní úřadovat jen na několik hodin týdně. Může přitom vykonávat jen tu nejnutnější agendu, k ostatnímu je potřeba souhlas zastupitelstva. Lze tedy očekávat, že se v těchto obcích brzy život vrátí do normálních kolejí.
Celkem v 17 obcích se volby konaly proto, že se do nich loni na podzim nepřihlásilo dostatečné množství kandidátů, v dalších dvou obcích se volby opakovaly. Jinými slovy: skoro nikdo neměl zájem aktivně se podílet na řízení a správě obce. Nové volby sice vygenerovaly jména budoucích zastupitelů, o nějaké velké změně v přístupu občanů ke svým domovským obcím však nelze hovořit. V drtivé většině obcí totiž měli voliči na výběr jen jednu či dvě kandidátky (ve zcela ojedinělých případech tři nebo čtyři), takže možnost volby byla omezená či žádná.
Animozita zastupitelů je cestou k paralyzovaným obcím
V některých obcích (například v Horšicích nebo Stříteži) došlo k situaci, kdy se o hlasy lidí neucházely volební subjekty, ale jednotliví kandidáti samostatně. Mnohdy členové rodin nebo rodinných klanů. Ze vzájemného souboje pak vzešli zastupitelé, mezi nimiž však může být velká rivalita až animozita. Proč jinak by v obci s necelou stovkou voličů nebyli tito lidé schopni dát do kupy minimálně pětičlennou společnou kandidátku, jak ukládá zákon? V Tatobitech či Kbelnici pak došlo ke kombinaci, kdy proti jedné společné kandidátce nezávislých osobností kandidoval hned celý houf jednotlivců.
Osobně nemám nic proti odvaze a chuti jednotlivých lidí kandidovat sami za sebe, jen trošku postrádám smysl těchto oddělených kandidatur. Čistě hypoteticky ale může nastat stav, kdy se všichni nově zvolení zastupitelé nesnášejí a nikdy se mezi sebou nedohodnou na ničem. A jejich obec zůstane dlouhodobě paralyzovaná. Neschválí žádnou investici, rozpočet ani pronájem sálu v obecním kulturáku.
I tyto nové volby ukázaly a dokázaly, jak v mnoha obcích či vsích takřka skonal zájem lidí o to, co se děje za plotem jejich zahrad. Že už tu je jen minimum lidí, kteří jsou ochotni obětovat čas a energii, aby něco aktivně udělali pro místo, kde se svými rodinami žijí. Ještě před dvaceti lety by byl takový stav zcela nemyslitelný. Řešení nebo alespoň pokus o něj by mělo přijít i shora. Zástupci Starostů a nezávislých sedí v obou komorách parlamentu či krajských zastupitelstvech, takže oni by mohli být motorem možné změny tohoto stavu. Dlužno dodat, že platí ono „mohli by“. Protože oni zatím – stejně jako zástupci ostatních stran – neudělali vůbec nic.
