První kolo pro Zuzanu: Čaputová na vlně změny přejela soupeře a míří pevně do prezidentského paláce

SLOVENSKÉ PREZIDENTSKÉ VOLBY 2019

Vážení čtenáři, na tomto místě začne v sobotu večer online přenos z prvního kola slovenských prezidentských voleb. Dozvíte se průběžné výsledky, volební zajímavosti i odhady šancí postupujících kandidátů do druhého kola.

Podívejte se na přehled uchazečů o prezidentský post >>>

Místnosti se otevřely, začíná první kolo

Od sedmé hodiny ranní jsou otevřeny všechny volební místnosti. Volební zákon umožňuje na Slovensku to, aby starosta rozhodl o případném dřívějším otevření volební místnosti v dané obci, ale maximálně mohou v takovém místě volby začít o dvě hodiny dříve. Letos se proto v obci Lúčka ve východoslovenském okrese Sabinov volilo již od šesti hodin ráno.

Slováci dnes vybírají pátého prezidenta

Dneškem začínají prezidentské volby, jejichž výsledkem bude zvolení pátého prezidenta pátého prezidenta Slovenské republiky. První hlava nezávislého Slovenska byla zvolena v lednu 1993 ještě poslanci slovenského parlamentu, kteří vybrali člena Mečiarova HZDS Michala Kováče. Ten se ale během funkčního období s Vladimírem Mečiarem rozkmotřil a po uplynutí jeho funkčního období došlo k zablokování volby jeho nástupce. Nakonec až po vítězství protimečiarovské opozice v roce 1998 byla zavedena přímá volba prezidenta občany. V její premiéře v roce 1999 uspěl primátor Košic a společný kandidát protimečiarovské opozice Rudolf Schuster, který druhé největší slovenské město řídil už za časů komunistického režimu, ale uspěl i později v demokratické volbě. Při pokusu o obhajobu prezidentské funkce v roce 2004 ale dostal Schuster jen 7 % hlasů a vypadl už v prvním kole. Prezidentem se tehdy stal bývalý předseda parlamentu Ivan Gašparovič, když v druhém kole porazil bývalého premiéra Vladimíra Mečiara, jehož stranu HZDS Gašparovič několik let před tím opustil a založil si vlastní malý subjekt pod názvem Hnutí pro demokracii (HZD).

Gašporovič je dosud jediným slovenským prezidentem, který dokázal svůj mandát obhájit. V roce 2009 porazil v druhém kole opět s podporou vládní strany Smer bývalou pravicovou premiérku Ivetu Radičovou.

Před pěti lety uspěl nezávislý kandidát Andrej Kiska, když překvapivě v druhém kole přetlačil premiéra za stranu Smer Roberta Fica.

Kiska se ovšem letos rozhodl neobhajovat, takže země pod Tatrami čeká na v pořadí pátého prezidenta nebo prezidentku.

Dva výklady, co znamená 50 %, aneb téměř jisté druhé kolo

Slovenská ústava nemluví příliš jasně o tom, kolik potřebuje kandidát, aby byl prezidentem zvolen už v dnešním prvním kole. Doslova se v ní v originále v článku 101, odstavci 4 říká: "Za prezidenta je zvolený kandidát, ktorý získa nadpolovičnú väčšinu platných hlasov oprávnených voličov." To lze vykládat dvěma způsoby. Buď to znamená, že kandidát potřebuje nadpoloviční většinu (více než 50 %) všech voličů, kteří půjdou volit a odevzdají platný hlas, anebo to lze vyložit i tak, že kandidát na zvolení už v prvním kole potřebuje nadpoloviční většinu všech voličů, kteří na Slovesnku mají právo vybírat hlavu státu. Při druhém výkladu by nestačilo ani favoritce dnešní volbě Zuzaně Čaputové, kdyby dnes dostala přes 50 % hlasů, protože nebude stoprocentní volební účast a na nadpoloviční většinu všech registrovaných voličů v praxi nepůjde vůbec dosáhnout.

Před pěti lety šlo v prvním kole na Slovensku volit prezidenta jen 43 % voličů, takže ani zisk 100 % hlasů u jednoho z kandidátů nemohl naplnit podmínku nadpoloviční většiny při druhé verzi výkladu.

Letos slovenská volební komise rozhodla, že se bude řídit právě druhou variantou výkladu, takže je téměř jisté, že Slováky čeká za 14 dnů 2. kolo volby, do něhož podle ústavy postoupí dva nejsilnější kandidáti z kola prvního.

Rozhodnutí volební komise by asi mohl "zlomit" Ústavní soud, ale ten je teď neobsazený, protože vládní koalice zablokovala volbu nových soudců po uplynutí jejich původního mandátu, protože se nedokázala shodnout, zda do čela Ústavního soudu pošle expremiéra a šéfa Smeru Roberta Fica.

15-2 kandidáti

Prezidentské volby se letos odehrávají ve znamení čísla 15. Pro platnou nominaci kandidát potřebuje buď 15 tisíc podpisů od občanů, což je absolutně i relativně méně než u nás, nebo 15 podpisů poslanců (Slovensko nemá horní komoru). Tato kritéria původně splnilo 15 kandidátů. Kuriozitou byl ten potenciálně 16. - diplomat Jozef Znášik, který sice posbíral dost podpisů, ale prezident Kiska vyhlásil volby v rámci zákonného intervalu na dřívwjší termín, takže Znášikovi ani dnes není 40 let a zaregistriván nebyl.  A nebyl sám: důchodce Ján Molnár zase vylákal od poslanců 15 podpisů během dne otevřených dveří ve slovenském parlamentu, když je nechával podepsat volné papíry, ke kterým pak doplnil, že s ejedná o podporu prezidnetské kandidatury.

Do volen naopak vstoupili:

Béla Bugár - místopředseda parlamentu a šéf převážně maďraské menšinové strany Most-Híd

Zuzana Čaputová - advokátka, aktivistka, místopředsedkyně levicově liberální strany Progresivní Slovesnko

Eduard Chmelár - politolog, levicový nezávislý kandidát a mírový aktivista

Štefan Harabin - nestranický soudce Nejvyššího soudu, "národní" kandidát

Marian Kotleba - poslanec a lídr krajně pravicové strany ĽSNS

Milan Krajniak - poslanec a místopředseda populistické strany Sme rodina podnikatele Borise Kollára

František Mikloško - bývalý politik VPN a KDH i předseda parlamentu, nezávislý kandidát, který jde do voleb potřetí

Maroš Šefčovič - místopředseda Evropské komise, nezávislý kandidát s podporou Smeru

Rébert Švec - šéf krajně pravicového uskupení Slovesnké hnutí obrody

Bohumila Tauchmannová - podnikatelka

Juraj Zábojník - bývalý šéf ochranné policejní služby pro ústavní činitele za časů premiéra Mečiara

Martin Daňo - youtuber a aktivista

Ivan Zuzula - kandidát neparlamentní Slovesnké konzervativní strany, klimatolog 

z voleb už odstoupili:

József Menyhárt - předseda menšinové, mimoparlamentní Strany ma(ďarského společenství, odstoupel ve prospěch Roberta Mistríka

Robert Mistrík - vědec, podnikatel a nestranický kandidát s podporu stran Svoboda a Solidarita (SaS) a Spolu, odstoupil ve prospěch Zuzany Čaputové

 Favoritem podle průzkumů Čaputová

Volební průzkumy přisoudily roli favorita v prvním kole Zuzaně Čaputové. Poslední průzkum ale byl zveřejněn už 1. března, protože následně platilo moratorium na zveřejňování předvolebních průzkumů.

Zuzana Čaputová v něm měla podporu 52,9 %. Následoval ji Maroš Šefčovič s 16,7 % a Štefan Harabin  s 11,4 %. Čtvrtý by měl s velkým odstupem skončit Marian Kotleba (5,6 %) a ostatní kandidáti nedosáhli ani na 5 procent.

Až dnes se ukáže, jak byly průzkumy přesné a co se událo s náladami veřejnosti za poslední dva týdny.

Nečekaný vzestup politického nováčka

Zuzana Čaputová dokázala předběhnout všechny další kandidáty zastupující městské, liberální a prozápadní voliče. Její profil najdete zde

O druhé kole by měli bojovat Šefčovič a Harabin

Zatímco předvolební průzkumy neváhaly, kdo by měl postoupit do druhého kola z prvního místa, napínavý by měl být souboj o druhé místo. Nezávislý kandidát s podporou vládní strany Smer Maroš Šefčovič by měl mít náskok před nezávislým "národním" kandidátem Štefanem Harabinem, ale odstup byl jen v řádu jednotek procent. Podívejte se na profily místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče (zde) i soudce Nejvyššího soudce Štefana Harabina (zde).  

Incidenty ve dvou komisích prodlouží volební moratorium

Už ráno došlo k problému v jednom okrsku v Malackách, kde se začalo volit o 35 minut později, protože se čekalo na doplnění volební komise. V Malackách se proto bude volit až do 22:35, což by automaticky mělo znamenat odklad zveřejňování celoslovenských výsledků na stejný čas.

Následně ovšem došlo v odpoledních hodinách k nečekané události v obci Medzany na východoslovenském Prešovsku. Tam přišel do volební místnosti muž, který sebral volební urnu a utekl s ní. Policisté ho následně našli a urnu mu vzali, ale celá akce si vyžádala zastavení voleb v Medzanech na hodinu a 16 minut. Volební komise proto rozhodla, že moratorium na zveřejňování volebních výsledků bude trvat až do 23:16.

Klíčoví kandidáti už jsou ve volebních štábech

Přestože moratorium na zveřejňování volebních místností se prodloužilo, tři hlavní kandidáti již jsou ve svých volebních štábech. Zuzana Čaputová během dne odvolila v Pezinku na západním Slovensku, kde bydlí. Pretendenti na druhé místo - Šefčovič i Harabin - odevzdali své hlasy v Bratislavě. 

"Záhadná" zpráva Igora Maťoviča

Lídr konzervativní strany OĽANO Igor Maťovič zveřejnil ve středu "záhadnou" zprávu, podle níž si prý udělal průzkum ve skříni a našel tam "40 čapic, 22 šéfinkov, 15 háravých psov, 8 kotlet...". To by mohlo znamenat, že Maťovič zná výsledky některého průzkumu z doby moratoria a že v něm má Zuzana Čaputová 40 %, Maroš Šefčovič 22 %, Štefan Harabin 15 % a Marian Kotleba 8 %. Maťovič se takto zřejmě pokusil obejít zákaz zveřejňování výsledků a průzkumů v době před volbami.  I tento možný průzkum by znamenal, že souboj o druhé místo může být těsný.

Právě (skoro) skončily volby

Z 5940 volebních okrsků se teď už volí jen ve dvou, kde byl čas volby prodloužen. Pro většinu z 4,45 milionu slovenských občanů právě skončila možnost volit.

Očekává se, že ve 23:16 by mělo být po skončení moratoria spočítáno už kolem 80 % okrsků.

Nejasná účast

Slovensko podobně jako Česká republika nezveřejňuje během dne oficiální údaje o volební účasti. Není proto vůbec jasné, kolik voličů přišlo. Dílčí informace z některých okrsků hovoří o tom, že účast by měla být vyšší než před 5 lety, kdy přišlo odevzdat hlas v prvním mole 43 % voličů. Na druhou stranu by prý měla být účast nižší v jihoslovenských regionech, kde žije maďarská menšina. Více ale poznáme až po 23:16, kdy skončí volební moratorium na zveřejňování výsledků.

Slovensko čeká

Slovenské televizní stanice i zpravodajské servery se snaží nějak vyplnit hodinu a 16 minut, kdy musí nečekaně čekat na začátek zveřejňování výsledků.

Konečně se něco dovíme

Za několik minut ve 23:16 bude zveřejněn volební průzkum společnosti Focus a začnou být zveřejňovány první výsledky.

První odhad podle společnosti Focus

Čaputová 42 %

Šefčovič 17,6 %

Harabin 13,7 %

Kotleba 9 %

Mikloško 6,4 %

Co ukázal odhad

Zuzana Čaputová by tedy měla jednoznačně postoupit do druhého kola, a to s výrazným náskokem. Jen čtyřprocentní rozdíl mezi Šefčovičem a Harabinem slibuje napínavé sčítání v boji o druhého postupujícícho. Krajně pravicový kandidát Marian Kotleba dosáhl solidní výsledek, ale ukazuje, že fakt, že protestní kandidáti byli ve volbách dva (Harabin a Kotleba) stálo "národní" tábor zřejmě téměř jistotu postupu do druhého kola.

Odhad vznikl formou předvolebního průzkumu sbíraného těsně před volbami a také ještě i dnes.   

Druhé kolo nemusí být jednoznačné

Jednoduchá matematika z odhadu společnosti Focus ukazuje, že součet Zuzany Čaputové a křesťanského demokrata Františka Mikloška dává dohromady téměř 49 %, což se zhruba rovná součtu hlasů pro Šefčoviče-Harabina-Kotlebu. 

Mužské a ženské Slovensko

Čaputovou volilo v prvním kole dokonce 45 % žen. Napak Štefan Harabin byl "mužským kandidátem," protože podle odhadu ho volilo 18 % mužů a jen 9 % žen.

První opravdové výsledky

Statistický úřad SR zveřejnil první sečtené okrsky. Zatím je sečteno 21 % z nich.

Čaputová 38 %

Šefčovič 19 %

Harabin 15 %

Kotleba 10 %

Jako první vystupuje Zuzana Čaputová 

Pravděpodobná vítězka prvního kola jako první z kandidátů vystupuje před novináře. Je překvapená vysokým ziskem hlasů, ale zatím neoslavuja ani postup do druhého kola. 

Rozhodnutý souboj o druhé místo?

Náskok Maroše Šefčoviče po sečtení zhruba třetiny okrsků zůstává 4 % před Štefanem Harabinem. To je rozdíl, který se bude složitě stahovat, protože oba kandidáti by papírově měli mít podobnou geografii podpory. Oba by měli mít silnější podporu na venkově a nižší ve velkých městech. Zatímco jsou sečteny v drtivé většině menší okrsky z venkova, ale velká města by neměla rozdíl mezi druhým a třetím příliš změnit.  

Ve všech krajích vede Čaputová před Šefčovičem

Po sečtení 40 % okrsků se nic zásadního nemění. Ve všech osmi krajích Slovenska je navíc stejné pořadí třech nejsilnějších kandidátů - 1. Čaputová, 2. Šefčovič, 3. Harabin. Odlišnosti mezi kraji ukazují zejména to, že Zuzana Čaputová se drží v Bratislavském kraji, který tvoří hlavní město s okolím, přes 50 % hlasů. Naopak v Prešovském kraji Štefan Harabin nejvíce dotírá na Maroše Šefčoviče. Harabin má v tomto kraji 19 % hlasů, Šefčovič 20 %. 

Proč Slováci volili jednotlivé kandidáty

Průzkum agentury Focus zjišťoval také, co bylo hlavním motivem pro volbu jednotlivých kandidátů. U Zuzany Čaputové v její prospěch nejčastěji svědčila "slušnost a morálka", u Maroše Šefčoviče "profesionalita a zkušenost" a u Štefana Harabina "ochrana národních zájmů". 

První vyjádření Štefana Harabina: Jdu volby vyhrát

"Národní" kandidát Štefan Harabin poskytl první rozhovory pro média, přestože je stále až třetí v pořadí. Stále opakuje, že chce volby vyhrát a nic jiného nepřipouští, Zajímavé je to, že v prohlášení odmítl možnost, že by chtěl založit novou politikcu stranu. Prý chce jen zůstat nestranickým soudcem Nejvyššího soudu, ale stále věří, že volby vyhraje. Na otázku, koho by podpořil v druhém kole řekl, že se odmítá zabývat "siamskými dvojčaty," jak označoval Z. Čaputovou a M. Šefčoviče v předvolební koalici. 

Šefčovič už rozjel kampaň pro 2. kolo

Jako třetí z tria hlavních kandidátů vystoupil Maroš Šefčovič. Je přesvědčený, že jeho postup do druhého kola je po sečtení dvou třetin hlasů a za situace, kdy stále drží čtyřprocentní náskok před třetím Štefanem Harabinem, už hotovou věcí. Fakticky už přednáší kampaňovou řeč pro druhé kolo.

Sečteny 3/4 a je jasno

Po sečtení 76,7 % okrsků jsou zřejmě všechny hlavní otázky voleb rozhodnuté.

Čaputová 39,5 %

Šefčovič 18,8 %

Harabin 14,6 %

Kotleba 10,7 %

Mikloško 5,6 %

Tandem postupujících je proto rozhodnutý. Nejvíce hlasů zbývá sečíst v hlavním městě, ale ani tam Štefan Harabin náskok Maroše Šefčoviče před ním nestahuje. Naopak lze ještě čekat, že svůj výsledek díky hlasům z hlavního města zvýší Zuzana Čaputová. 

Téměř definitivní výsledky

Je sečteno 99,4 % okrsků, takže se již nic zásadního nemůže na výsledku změnit.

Čaputová 40,5 %

Šefčovič 18,7 %

Harabin 14,4 %

Kotleba 10,4 %

Mikloško 5,7 %

Bugár 3,1 %

Krajniak 2,8 %

Chmelár 2,8 %

Daňo 0,5 %

Švec 0,3 %

Zábojník 0,3 %

Zuzula 0,2 %

Tachmanová 0,2 %

Vítězové .......

Téměř definitivní výsledky voleb umožňují rozdělit kandidáty na relativní vítěze a poražené.

Hlavním vítězem voleb je bez pochyby levicově liberální kandidátka Zuzana Čaputová, která v závěru díky hlasům z velkých měst a zejména Bratislavy překonala hranici 40 % hlasů. V hlavním městě měla Čaputová nejlepší výsledky a překonala zde dokonce zisk 60 % hlasů. Její vítězství je ale téměř celoplošné. Dobře to ilustruje fakt, že vyhrála v 71 ze 79 okresů Slovenska. Šefčovič dokázal získat nejvíce hlasů jen v sedmi okresech, které leží na severu a východě Slovenska (Čadca, Medzilaborce, Sabinov, Stropkok, Snina, Sobrance a Vranov na Toplou), jedině v okrese Svidník na severovýchodě země dostal nejvíce hlasů Harabin. Čaputová navíc nevyhrála jen ve městech (46 %), ale s 33 % i na venkově.

Svůj základní cíl splnil, i když malinko s odřenýma ušima, také nezávislý kandidát spojený s vládní stranou Smer Maroš Šefčovič.   Dokázal "svou" stranu udržet ve hře a postoupit do druhého kola, i když s velkou ztrátou na vítězku 1. kola a relativně malým odstupem na třetího Š. Harabina.  Šefčoviče očivdně do druhého kola donesly hlasy voličů strany Smer, ale jinde už vlastně zalovit nedokázal.

Relativně spokojený může být třetí v pořadí - nezávislý soudce Štefan Harabin. Ten sice nepostoupil, ale stal se z "ničeho" novým lídrem protestního a nacionalistického tábora na Slovensku. Možnost založení nové strany sice v povolebních rozhovorech Harabin odmítl, ale potenciál na to díky volebnímu výsledku určitě má. Úspěšnou jízdu na konspiračních médiích vlastně překazil jen dobrý výsledek krajně pravicového kandidáta Mariana Kotleby. Kdyby se voličské základny obou protestních kandidátů spojily, dosáhly by na celou čtvrtinu hlasů a hlavně hypotetický kandidát "národního" a protiestablishmentového bloku postoupil do druhého kola.

Kotleba ostatně sám o sobě také patří mezi vítěze volebního dne. Více než 10 % hlasů pro něj znamená, že kandidaturou "ubránil" voliče své strany a neztrácí naději pro budoucí parlamentní volby, přestože jeho politika je vskutku extrémní.

Napůl cesty mezi úspěchem a prohrou zůstal nezávislý kandidát František Mikloško. Přes 5 procent hlasů je více než se čekalo a hlavně to znamená, že za sebou při své třetí prezidentské kandidatuře shromáždil velkou skupinu politicky křesťanských voličů.   

..a poražení

Prohru znamená prezidentská volba kromě politických komparzistů hlavně pro dva stranické kandidáty.

Šéf převážně maďarské menšinové strany Most-Híd Béla Bugár dostal jen 3 procenta hlasů a jen přihlížel tomu, jak maďarští menšinoví voliči silně podpořili Zuzanu Čaputová. Jeho kandidatura na prezidenta očividně sílu strany Most-Híd nepodpořila a Bugár bude muset přemýšlet, zda není čas na odchod z jejího čela. Každopádně se potvrdilo, že Bugárova popularita utrpěla, když svou stranu dovedl do vládní koalice s národoveckou SNS a Smerem a neodešel z ní ani po protestech spojených z vraždou Jána Kuciaka a jeho snoubenky.

Ještě větší "nářez" dostal od voličů poslanec a kandidát populistické strany Sme rodina Milan Kraniak. Zakladatel strany, podnikatel Boris Kollár asi od prezidentské volby mnoho nečekal, ale výsledek Milana Krajniaka je opravdovým propadákem. 

Harabin zpochybnil výsledek voleb

Nezávislý, "národní" kandidát Štefan Harabin promluvil o tom, že výsledky voleb nejsou v pořádku, protože někteří jeho nominanti ve volebních komisích byly údajně vyloučeni ze sčítání hlasů. Naznačil, že proti uznání výsledku podnikne právní kroky. řekl také, že se bude za 5 let opět ucházet o prezidentský úřad.

Scénář pro druhé kolo

Většinu trumfů drží před druhým kolem Zuzana Čaputová. V první řadě získala v prvním kole více než dvojnásobek hlasů oproti druhému v pořadí Maroši Šefcovičovi. Ten bude navíc ztrátu z prvního kola obtížně dohánět, protože ani součet zisku druhého a třetího v pořadí se nevyrovná hlasům, které nyní dostala sama Čaputová. Vždy je navíc obtížnější spojovat voličské tábory více kandidátů než jen obhájit vlastní výsledek z prvního kola, což by teď asi stačilo Čaputové na vítězství.

Agentura Focus ve svém průzkumu došla k výsledku, že aktuálně jsou preference pro souboj v druhém kole: 64 % Čaputová, 36 % Šefčovič. Druhý jmenovaný bude složitě získávat všechny voliče Harabina a Kotleby, kteří sice určitě nepůjdou v druhém kole volit jeho soupeřku, ale část z nich zůstane doma. Podle průzkumu to chce například udělat polovina voličů Štefana Harabina. Šefčovič je zkrátka pro velkou část voličů Harabina i Kotleby málo protestní a příliš prozápadní, což mu ve výsledku bere skoro všechny šanci na vítězství v druhém kole. Šéf strany Smer Robert Fico by ještě možná mohl udělat nějaký politický obchod s Harabinem, ale jeho výzvu by asi stejně všichni Harabinovi voliči z prvního kola neuposlechli. A ještě složitější to je u kotlebovců.

Naopak Čaputová má v druhém kole také tu výhodu, že nezávislý křesťanský kandidát František Mikloško (5,6 %) už své voliče vyzval, aby určitě nevolili v druhém kole Šefčoviče. O podpoře pro druhé kolo chce s Čaputovou jednat také maďarský menšinový kandidát Béla Bugár, který zřejmě zamýšlí dát přednost jí před koaličním vládním partnerem ze Smeru.

Zuzanu Čaputovou tak fakticky může v druhém kole ohrozit jen situace, kdy by si větší část jejích voličů myslela, že už je vyhráno a že nemusí v druhém kole přijít svou volbu potvrdit.  

Vyšší účast

K urnám nakonec přišlo v prvním kole přes 48 % oprávněných voličů. To je o pět procent více než před pěti lety. Zajímavé bude sledovat, zda se zopakuje trend z roku 2014, kdy přišlo v druhém kole prezidentské volby na Slovensku k urnám více voličů než v kole prvním.

Regionálně byla letos účast nejvyšší v Bratislavském kraji, kde celostátní průměr překonala až o deset procent. Nejméně voličů naopak přišlo v oblastech se silnou maďarskou menšinou.

Typičtí voliči

Průzkum agentury Focus také ukázal, jak kandidáti uspěli v jednotlivých sociálních skupinách.

Zuzana Čaputová vyhrála ve všech sociálních skupinách s výjimkou starších lidí nad 60 let, kde byl nejsilnější Maroš Šefčovič.

Typickým voličem Čaputové je mladší (do 39 let) žena z vysokoškolským vzděláním, která žije na západě země a nejčastěji ve velkém městě nad 50 tisíc obyvatel.

Šefčovičův volič je téměř úplným protipólem. Nejčastěji jde o ženu nad 60 let, která nemá ani maturitu a žije v malé obci na východě Slovenska.

Není divu, že "mužským" kandidátem byl občas jako macho vystupující Štefan Harabin, jehož typickým voličem je muž středního věku, který má maturitu a nejčastěji žije v menší obci na středním Slovensku. 

Podobné voliče má i čtvrtý v pořadí Marian Kotleba. Krajně pravicová politika je nejsympatičtější mladému muži, který nemá maturitu, žije ve středně velké obci a nejčastěji pochází ze středního Slovenska.

Koho podpořili voliči jednotlivých stran

Voliči aktuálně nejsilnější slovenské strany Smer zůstali věrní "svému" kandidátovi a ze 70 % dali hlas M. Šefčovičovi. 

Naopak Z. Čaputová se mohla spolehnout na svou domácí stranu Progresivní Slovensko (v koalici se stranou Spolu), z jejíž voličů podpořilo právničku z Pezinku dokonce 90 %. Silně ji podpořili i voliči pravicových opozičních stran - Suľíkovo liberální SaS (83 %) a Maťovičova konzervativního OĽANO (62 %). Od voličů OĽANO ale po deseti procentech uteklo k Hrabinovi a Krajniakovi. Zřejmě u nich zabrala kampaň, podle níž konzervativní voliči nemohou volit liberálku. 

Naopak propadák kandidáta strany Sme rodina M. Krajniaka byl způsoben i tím, že největší skupina stranických voličů nedala hlas jemu, ale Z. Čaputové (33 %),

Voliči národovecké Slovenské národní strany (SNS) se rozptýlili hlavně mezi čtyři kandidáty. Nejvíce podpořili Šefčoviče (29 %), následovali Čaputová (!!, 24 %), Harabin (23 %) a Kotleba (11 %). Právě u těchto voličů se možná zrodil klíčový rozdíl mezi Šefčovičem a Harabinem v souboji o druhé místo, protože kdyby Harabin "vysál" většinu voličů SNS mohl se na Šefčoviče dotáhnout. Harabin totiž uspěl ve snaze zakousnout se do voličů Smeru a Kotlebova uskupení ĽSNS, když v obou případech získal pětinu jejich voličů.

Kotlebovci samozřejmě nejčastěji volili svého stranického lídra (69 %).

Lidé, kteří aktuálně nechtějí volit žádnou konkrétní stranu nebo si nejsou jistí, masivně podpořili Z. Čaputovou, protože ji v této skupině volil každý druhý. I to ji pomohlo k velkému náskoku v prvním kole.