Budou Babišovci v Europarlamentu na ocet? S Piráty se přetahují o Macrona, hledat jiné spojence bude složité
Babišovo hnutí ANO bojuje o vítězství v evropských volbách, ale hned po nich ho může čekat složité hledání partnerů, s nimiž by se jeho poslanci ve štrasburském shromáždění spojili. Babišovci posledních pět let zasedali v Evropském parlamentu v klubu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Jejich původní poslanec Pavel Telička se dokonce stal místopředsedou tohoto klubu, který sdružuje hlavně liberální strany, ale ze střední a východní Evropy, kde politický liberalismus nemá příliš tradici, často tato politická rodina sahá i po nejrůznějších, většinou nově vzniklých stranách.
Andrej Babiš byl pro evropské liberály až do teď vítanou nevěstou. Premiérů hlásících se k liberální rodině totiž ve střední a východní Evropě nikdy moc nebylo. Přesto mu teď hrozí na evropské úrovni minimálně dočasná politická izolace.
Většina klíčových evropských liberálních stran totiž nyní usiluje o spojenectví s „nezařazeným“ francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a chce s ním po volbách vytvořit silný středový poslanecký klub, který bude hrát stejnou ligu jako dosud nejsilnější evropští lidovci a socialisté. Macronova strana Republika v pohybu (LREM) si ale klade ke spolupráci tvrdé podmínky. Nechce například, aby nový klub ve jménu nosil slovo „liberální“, které nemá ve Francii a na jihu Evropy pro všechny dobrý zvuk.
Macronova strana LREM iniciovala předminulý víkend do Štrasburku setkání stran, s nimiž by chtěla vytvořit nový klub, který by se mohl jmenovat například podle jména Macronovy kandidátky do současných evropských voleb Renessance. Macronovci ovšem do Štarsburku nepozvali všechny dosavadní strany, které patřily k ALDE. Chybělo konkrétně i české ANO. Z českých stran bylo zastoupeno jen nové hnutí odpadlíka od ANO Pavla Teličky, které ale v žádném průzkumu nemá nad pět procent a přeskočení této hranice pro vstup do Evropského parlamentu by v jeho případě bylo obrovským překvapením.
K Macronově plánovanému klubu se ve Štrasburku či krátce po schůzce připojily téměř všechny klíčové liberální strany, včetně pravicovějších liberálů nizozemského premiéra Rutteho nebo původně váhající německé FDP.
Pirátští náhradníci
Pozvání do Štrasburku podle vlastních slov mohli dostat i čeští Piráti, kteří dlouhodobě říkají, že chtějí do liberálního klubu, v němž ale zároveň nebude strana Andreje Babiše. Piráti se ale zřejmě rozhodli, že zatím nechtějí svoje budoucí spojence v EP odhalit a počkají si, jak to dopadne s Andrejem Babišem. Ten by mohl mít samozřejmě pro macronovskou skupinu význam, který spočívá v tom, že je jako premiér členem Evropské rady, a právě ta nominuje kandidáta na předsedu Evropské komise. Zatím ale ANO očividně mezi macronovské spojence nikdo nepozval.
ANO by mohlo mít po volbách proto problém, do kterého klubu zamíří. Jeho představitelé zatím mluví o pokračování klubu ALDE, ale „zbytkové“ strany, s kterými zatím macronovci nepočítají asi sami podmínky pro vytvoření klubu (7 národností a minimálně 25 poslanců) nesplní. Jedná se totiž v zásadě jen o tři skandinávské strany, menší subjekty z Pobaltí a stranu turecké menšiny z Bulharska, u níž ale hrozí, že za ní bude zvolen kontroverzní oligarcha z Bulharska Deljan Peevski, s nímž žádní liberálové v EP nebudou chtít spolupracovat.
5 hvězd, Orbán a Salvini?
Všechny ostatní existující mainstreamové kluby (lidovci, socialisté, konzervativci a zelení) zase mají ve svých řadách některou z českých opozičních stran, která s babišovci jistě spolupracovat chtít nebude. Volní proto mohou zůstat v zásadě jen tři velcí hráči. Svůj klub se snaží vytvořit italský vicepremiér Luigi Di Maio a jeho levicově euroskeptická strana Hnutí pěti hvězd, která svou evropskou orientaci také ještě hledá. Spojení babišovců s „pěti hvězdami“ by bylo jen účelovým řešením s cílem aspoň někam patřit.
Od evropských lidovců možná odejde Viktor Orbán, ale ten by se pak pravděpodobně spojil s dalšími konzervativními stranami, zejména z postkomunistické části kontinentu. Ti (například polský PiS) by ale mohli mít s Andrejem Babišem problém kvůli jeho minulosti za časů komunistického režimu. S Orbánem by se navíc do takové skupiny mohl spojit i třetí volný radikál na hřišti budoucího Evropského parlamentu – Matteo Salvini, který zatím spolupracuje s lepenovci a okamurovci, ale vysílá signály, že by se nemusel bránit ani vstupu do více umírněného klubu.
Žádná z možných variant není proto pro ANO vůbec jednoduchá, a pokud se potvrdí, že ho macronovci ve „své“ frakci skutečně chtějí vyměnit za Piráty, mohlo by zůstat v Evropském parlamentu „na ocet“, nebo by muselo vytvořit nějaké neobvyklé spojenectví.
