Animace: Takhle se vyvíjely preference Trumpa a Bidena od března do dnešních voleb
Americké prezidentské volby jsou nejdůležitější volby letošního roku, proto jsou logicky předmětem mnoha průzkumů preferencí, které poskytují obrázek o favoritovi podzimního volebního klání. Sledovali jsme preference dvou hlavních kandidátů na post prezidenta. Joe Biden je na tom od začátku lépe. Jak se preference vyvíjely?
Souboj mezi Trumpem a Bidenem sledujeme od tzv. superúterý, kdy se v březnu 2020 v demokratických primárkách fakticky rozhodlo o nominaci Joe Bidena.
Trump vs. Biden
Vzhledem k existenci mnoha výzkumných agentur využíváme pro přehlednost každodenní průměr průzkumů, který zveřejňuje portál fivethirtyeight.com. Odhad aktualizujeme vždy v úterý.
Od března letošního roku si Joe Biden udržuje setrvalý několikaprocentní náskok před Donaldem Trumpem. V jarních měsících kolísal v celostátním měřítku mezi 5 a 6 procenty. Po smrti Afroameričana George Floyda a následných protestech vystoupal Bidenův náskok až k deseti procentům, během srpna se ovšem opět snížil k úrovni kolem sedmi procent, který trvá i zhruba měsíc před prezidentskými volbami.
Nekonalo se tradiční posílení obou kandidátů v době nominačních konvencí jejich stran, jejich nepatrný vzestup podpory se rychle zase vrátil do starých kolejí. Zajímavé je naopak, že podpora Joe Biden od června neklesla pod "magickou" hranici 50 %, s níž by měla být téměř vyloučena prohra v prezidentských volbách.
K průzkumům je ovšem třeba dodat, že většinou zahrnují i odpovědi voličů, kteří si nejsou jistí svou volební účastí. To může ve volbách přiníést částečně odlišné výsledky.
Trump celostátně zaostával a stále to trvá
Vzhledem k tomu, že se na přelomu let 2019 a 2020 byl nejsilnějším demokratickým kandidátem Bernie Sanders, jsme původně sledovali také vývoj průzkumů popularity, které zkoumaly právě podporu voličů v případě, že by se v prezidentských volbách urkali současný prezident Donald Trump a právě Bernie.
Na to, zda by Američané volili Trumpa nebo Sanderse, se voličů pravidelně pro časopis Economist ptala agentura YouGov.
Trump za celý letošní rok nikdy nevedl, a to ani proti Sandersovi ani později proti Bidenovi. Je ale třeba si uvědomit, že se v USA kvůli volebnímu systému volby nerozhodují na celostátní úrovni, ale prostřednictvím výsledků v jednotlivých státech. Ostatně Trump byl v roce 2016 zvolen, ačkoli celostátně dostal méně hlasů.
Cesta k 270 delegátům
Agentury už také provádějí simulace počtu volitelů, které podle průzkumů v jednotlivých státech připadají na Trumpa a jeho demokratického rivala Bidena. Ty zatím publikované se shodují v tom, že aktuálně má i v této "disciplíne" navrch Joe Biden, i když stále připouštějí možnost Trumpova vítězství, pokud by se prezdentovi podařilo zvítězit ve všech státech, kde jsou průzkumy vyrovnané, nebo Biden vede jen těsně. I v tomto ohledu proto volby zůstávají otevřené.
Demokratické primárky a preference
Až do okamžiku, kdy bylo o Trumpově protějšku definitivně jasno, jsme přinášeli také informace o stavu demokratického „primárkového“ souboje. Konkrétně jsme zveřejňovali průměr všech relevantních průzkumů demokratického pole, jak ho vytvářel americký portál zaměřený na statistiku v politice a sportu Fivethirtyfive.
Od okamžiku, kdy začaly jednotlivé výzkumné agentury věnovat demokratických primárkám pozornost, měly v průzkumy v této kategorii dlouho jediného lídra. Tím se stal bývalý viceprezident Joe Biden. O od doby, kdy do samotných prezidentských voleb v listopadu 2019 chyběl už jen jediný rok, se Bidenovy preference pohybovaly lehce nad 25 procenty a byly poměrně stabilní. Jenže po prvních primárkách se situace dramaticky změnila.
V úvodních primárních volbách Demokratické strany v únoru 2020 totiž uspěl především Bernie Sanders a naopak Joe Biden propadl více než se čekalo. Preference obou mužů se proto tehdy v podstatě prohodily. Na začátku března byl tedy v čele popularity Sanders, následovaný Bidenem. Volební superúterý ale opět vše změnilo, Joe Biden se vrátil do čela preferencí a vedení už udržel až do vítězného konce celých demokratických primárek.
Průzkumy o levém křídle demokratů
O druhou pozici se původně v demokratických primárkách dlouho vedl tuhý boj mezi kandidáty silně levicového proudu, tedy Sandersem a Elizabeth Warrenovou. Po senátorově podzimním infarktu se dokonce zdálo, že senátorka svému levicovému rivalovi výrazně uniká. V říjnu dosáhla Warrenová na svůj dosavadní rekord, když se vyšplhala až na téměř 24 procent a od vedoucího Bidena ji dělily jen jednotky procent.
Zotavující se Sanders ovšem rychle nastartoval „kampaňovou“ stíhačku a využil faktu, že na sílící Warrenovou se „sesypali“ všichni zbývající protikandidáti a vrátil se do pozice hlavního Bidenova vyzyvatele. Warrenová nakonec z boje odstoupila.
Preference Buttigiega a Bloomberga
Z ostatních kandidátů už vybočoval jen starosta Pete Buttigieg, jehož podpora postupně až do půlky prosince stoupala. Tehdy dosáhla až na téměř 10 procent, následně klesala, ale díky relativním úspěchům v úvodních primárkách opět překročila hranici 10 procent. Po zklamání v Jižní Karolině ale Buttigieg na konci února z boje odstoupil.
Navzdory neúčasti v prvních primárkách šla po ohlášené kandidatuře silně nahoru i podpora miliardáře Mike Bloomberga. Ta během února skokově vzrostla na úrovně přes 15 procent. Volební superúterý ale Bloomberga na počátku března vyřadilo ze hry a celé primárky se tím fakticky už zúžily jen do souboje Biden vs. Sanders.
