Čtvrtina hlasů propadla, Matovič může složit ústavní většinu. Jaká bude nová slovenská vláda?
Po sečtení všech hlasů ve volbách na Slovensku se už dá odhadovat, jak by mohla vypadat nová vládní většina ve slovenské Národní radě. Lídr vítězného OĽaNO Igor Matovič chce kvůli rozsáhlejším reformám dát dohromady ústavní většinu 90 poslanců, což by se mělo podařit. Stabilita takové koalice je zatím velká otázka. Zarážející je pak z výsledků ještě jedno číslo – přes 27 % dostaly strany, které skončily mimo parlament.
Přestože dle Matovičových slov komplikuje skládání koalice těsné vypadnutí Progresivního Slovenska a Spolu, měla by dosavadní opozice na ústavní většinu stále dosáhnout. S Obyčejnými lidmi (53 mandátů) se nejspíš spojí konzervativní Sme rodina (17), pravicová Svoboda a solidarita (13) a Kiskovo Za lidi (12).
Kdo všechno je OĽaNO?
Koalice hned čtyř stran hrozí nestabilitou, na vládní většinu by stačili Matovičovi i dva partneři. Paradoxně největší potenciální nestabilní prvek je ale samo OĽaNO s přelétavým předsedou a velkým mixem zvolených osobností. Dá se čekat, že ostatní strany se budou případnou koalici snažit hlavně pragmaticky udržet.
V čistě hodnotové orientaci by nemusely nastávat moc velké rozpory. Mezi Obyčejnými lidmi převažují konzervativci, podobné je hnutí Sme rodina extravagantního Borise Kollára, v Česku známého hlavně jako otce deseti dětí s devíti různými ženami. Pravicově-liberální Svoboda a Solidarita je více orientovaná na rozpočtovou odpovědnost a taky asi bude v koalici nejeuroskeptičtější.
Vyvažovač Kiska
Středové hnutí Za lidi pak může všechny zájmy vyvažovat, cílem exprezidenta Kisky bylo a je hlavně vystřídat současnou garnituru a „pročistit“ stát. Nedá se tím pádem čekat, že by se třeba s konzervativními Kollárovci hádal o kulturních tématech nebo o migraci, kde se můžou jejich pohledy rozcházet.
V tomto ohledu je pro Matoviče vlastně trochu „praktické“, že v koalici nebude výrazně liberální a pro-evropské Progresivní Slovensko, kterému ke vstupu do parlamentu chyběla tisícovka hlasů. Kolegové prezidentky Čaputové by mohli být taky skeptičtější k Visegrádské spolupráci, kterou by jinak mohla nová koalice dál směle podporovat včetně Andreje Kisky, který se jako prezident zvlášť nevymezoval proti Polsku ani Maďarsku.
Progresivní Slovensko mimochodem získalo dobrých 16,2 procent a druhý flek v Bratislavě a vyhrálo u Slováků v zahraničí, ve všech dalších krajích ale bylo pod potřebnými sedmi procenty a někde i pod pěti. I proto ve slovenských volbách propadlo přes 27 % hlasů – přispěly k tomu třeba taky maďarské strany nebo křesťanští demokraté z KDH.
Krajské volby 2020: Veškeré informace naleznete zde>>
Efekt sněhové koule
Malá čísla u PS a vlastně i u Za lidi ukazují i české opozici, jak dopadnou liberálové, když se rozštěpí. Proti-smerovský tábor se patrně sjednotil za Matovičem, což potvrzuje třeba okres Skalica, kam jezdí volit Slováci z Česka a kde vyhrál vůbec nejdrtivěji – s 38 procenty.
Ještě na podzim byl přitom Matovič v průzkumech kousek nad hranou pěti procent. Před volbami ale působil z opozice nejvýrazněji, nabaloval hlasy jako sněhovou kouli a přesvědčivě vyhrál i v několika východních okresech. Na to, aby dokázal, že protificovský tábor dokáže sjednotit v parlamentu, má příští čtyři roky.
