Nenápadné konce virových epidemií. Jak skočil SARS, MERS nebo španělská chřipka?
Každá pandemie a epidemie jednou skončí – i COVID-19. Tak jako skončily jiné koronavirové nebo chřipkové nemoci, které děsily svět. Třeba SARS, MERS nebo španělská chřipka. Jak v minulosti dopadly epidemie a co s viry stalo?
Pandemie je epidemie velkého rozsahu, která zasáhne víc než jeden kontinent. Historií lidstva jich – stejně jako epidemií – prošlo hodně. Jejich původci mohou být bakteriální, jako třeba u středověkého moru, nebo viroví jako koronavirus, který v současnosti způsobil pandemii onemocnění COVID-19. Kvůli ní u teď všichni sedíme doma a venku se pohybujeme jen s rouškou. Kdy se těchto protiepidemických opatření zbavíme? Těžko říct. Jedna věc by nás ale mohla utěšit – epidemie a pandemie netrvají věčně.
COVID-19 není první závažné koronavirové onemocnění, které se objevilo v 21. století. V roce 2002 jsme tu měli SARS – onemocnění dýchacích cest. Jeho původce je blízce příbuzný novému koronaviru, s nímž právě bojujeme. A stejně jako on zřejmě pochází od asijských netopýrů, z nichž se pak přes nějaké další zvíře přenesl na člověka. Postižené země, kterých bylo víc než třicet, nasadily protiepidemická opatření a šíření SARS v roce 2003 zastavily. O rok později se znovu objevil v malém počtu případů, ale od té doby o tomto viru není slyšet. To samé platí o jeho bratranci: Koronaviru, který způsobuje onemocnění plic a ledvin známé jako MERS. V letech 2012 až 2015 řádil na Blízkém východě a v Jižní Koreji, ale od té doby se drží svého původního hostitele – velbloudů, ze kterých "přeskočil" na člověka.
