Hokejový bůh či přeborník v potápění. Před 20 lety se stal Vladimír Putin oficiálně prezidentem
„Strýčku Vovo, jsme s tebou,“ zpívaly nedávno ruské děti oblečené ve vojenských uniformách. Píseň obletěla celý svět a stala se zajímavým vhledem do ruské mentality, rovněž potvrdila Putinovu popularitu. Prezident největšího státu světa začal svou kariéru 7. května 2000, kdy byl oficiálně uveden do úřadu.
Narodil se 7. října 1952 v Petrohradu do dělnické rodiny. V Sovětském svazu vystudoval práva, v průběhu studia pilně bifloval němčinu, kterou plynně ovládá. Nastalo také sbližování s tamní garniturou a KGB. U tajné služby absolvoval výcvik, v 80. letech změnil působiště. Na dlouhých pět let mu byly domovem východoněmecké Drážďany, kde působil jako sovětský agent.
Drážďanská mise
Turbulentní doba 90. let přinesla rozpad komunistického impéria. Putin na vlastní žádost odešel z KGB a zapojil se do politického dění v Petrohradě. V tzv. bitvě o Kreml, kdy chtěli rozpadající svaz ovládnout konzervativní komunisté, působil na straně Borise Jelcina. To se později ukázalo jako prozíravé, protože právě bodrého politika Putin nakonec vystřídal.
Budoucí prezident stoupal hierarchií. Nejdříve byl jmenován šéfem ruské služby FSB, poté obsadil pozici premiéra. V té době na postu prezidenta působil právě vždy veselý Boris Jelcin, ten však nečekaně rezignoval 31. prosince 1999. Před Putinem byla obrovská výzva, stal se prozatímním prezidentem. Zemi čekaly volby, ve kterých získal nejvíce hlasů právě Vladimir Vladimirovič Putin. Oficiální jmenování proběhlo 7. května 2000.
Prezident, část první
Pomyslné otěže třímá Putin dodnes. Pravdou zůstává, že Ruskou federaci částečně přiblížil modernímu světu. Velkou zásluhu na tom mělo především nerostné bohatství, kterým Rusko oplývá. Prezident si sice musel na čtyři roky odpočinout, protože ruská ústava nedovoluje, aby vládl tři období po sobě. Na čtyři roky stanul v čele Ruska Dmitrij Medveděv, Putinův blízký spolupracovník.
Na začátku května roku 2012 se ale Vladimir Putin vrátil. Od té doby umně buduje svou image. V ruském Soči proběhla zimní olympiáda, do přímořského města také každoročně zavítá kolotoč formule 1. V neposlední řadě se Rusko stalo dějištěm fotbalového šampionátu. Mince má dvě strany, a tak v zemi, která se rozprostírá od Evropy po Asii, vládne obrovská chudoba. Střední třída pomalu, ale jistě mizí. Velkou vinu na tom mají Putinovy třenice se Spojenými státy. Donald Trump totiž zavedl vůči Rusku sankce, které stále trvají. Problémem je také Putinova neomezená moc, v minulosti například prodloužil prezidentské období na šest let.
Sám Putin se prezentuje okázale, ostatně jeho snahu se zavděčit pocítili obyvatelé Krymu v roce 2014. Image mu vylepšují někdy až nadpřirozené výkony. Například v roce 2015 nasázel osm branek v hokejovém utkání hvězd. Přímo ikonickou fotkou je napůl svlečený Putin sedící na koni. Prezident se nebojí ani extrémních sportů, v minulosti se proletěl rogalem či skočil padákem.
Žlutý Putin
Jeho úspěch spočívá i v těsném vztahu s ruskou pravoslavnou církví. Před dvěma lety jej zaznamenaly kamery, když se v rámci náboženského obřadu vykoupal v ledové vodě. Vova, jak mu je někdy přezdíváno, také všechno umí. Na několika fotografiích je zachycen, jak pilotuje požární letoun.
Nezaostává ani v kultuře, údajně ovládá hru na klavír. Jeho obraz se prodal za úctyhodných 40 milionů rublů. Jeho „nadpřirozenost“ je také terčem mnoha vtipů. Na internetu lze nalézt komiks s titulem Superputin. Trefně jej vykreslili i autoři seriálu Simpsonovi, kde ve stripech zaměřených na americké volby přemlouvá Homera, aby volil Trumpa. Vladimir Putin je prostě všude.
