Covidiot, covideo-party, covexit… Koronavirus vede k explozi nových slov a frází
Jak se svět snaží vypořádat s "novým normálem", který do našich měst, obcí a komunit vnesl koronavirus, řeší společnost otázku, jak mluvit o dopadu, jaký má virus na náš každodenní život, napsal server The Conversation.
Koronavirus vedl k explozi nových slov a frází - jak v angličtině, tak v dalších jazycích. Tento nový slovník nám pomáhá najít smysl ve změnách, které se najednou staly součástí našich každodenních životů. Prudce stoupla četnost používání už zavedených termínů, jako je "izolace", "pandemie", "karanténa", "uzavření" či "klíčoví zaměstnanci". A rychleji než kdy jindy začaly vznikat nové výrazy odvozené od koronaviru či covidu-19.
Patří mezi ně "covidiot" (člověk ignorující veřejná zdravotní doporučení), "covideo-párty" (online večírky přes Skype nebo Zoom) nebo "covexit" (strategie uvolňování koronavirových opatření). Samotný koronavirus se dočkal zkratkových přezdívek "korona" nebo "rona", zatímco v londýnském dialektu cockney, který staví na rýmech, se mu začalo říkat "Miley Cyrus".
Další slova se zaměřují na materiální změny našich každodenních životů, od "blursday" ("rozostřený den", který nejde odlišit od jiných kvůli časové dezorientaci v době karantény), přes "WFH" ("PZD" - práce z domova) a "karantýmy" (online týmy vzniklé během karanténních opatření).
Svébytnou kapitolou jsou také metafory, které lidé používají, když mluví o naší reakci na koronavirus - například válečné, jako když Boris Johnson prohlásil: "Tento nepřítel může být smrtící, ale dá se porazit," ale také sportovní příměry, přirovnání k bouřkám, příšerám, přírodním katastrofám a další.
Lingvisté už je začínají analyzovat a pozornost věnují i tomu, jak jsou různé metafory účinné, aby povzbudily veřejnost k dodržování veřejných zdravotních doporučení.
I když je rozsah lexikálních inovací ve spojení s koronavirem bezprecedentní, samotné tvoření nových slov souvisejících s danou dobou není nijak ojedinělé - stačí se podívat na jiná náročná historická období, kdy se obdobným způsobem projevovala lingvistická tvořivost.
Druhá světová válka nám dala nejen radar (složenina slov "RAdio Detection And Ranging" - rádiové rozpoznávání a zaměřování), ale také "fubar" ("Fucked Up Beyond All Recognition" - zhruba přeloženo jako "rozmašírovaný k nepoznání") nebo "snafu" ("Situation Normal, All Fucked Up" - situace normální, všechno je v háji).
Za války ve Vietnamu se ujal výraz "clusterfuck" (nezvládnutá či dezorganizovaná situace, kdy se pokazí všechno, co se pokazit může) či "fragging" (úmyslné zabití neoblíbeného člena vlastní jednotky; slovo vzniklo zkrácením výrazu "fragmentation grenade" - tříštivý granát).
V případech velkých zdravotních pandemií je obvykle jediným trvalým otiskem v jazyce název nemoci, která vstoupí v obecné užívání - jako se to stalo s virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS, se španělskou chřipkou sužující svět v letech 1918-1920, respiračním onemocněním SARS (2002-2004), prasečí chřipkou (2009) a dalšími. Ale koronavirus tento scénář překonal a zdá se, že ovlivňuje naši řeč nad rámec prostého přidání názvu nové choroby do slovníku.
Důvodem může být skutečnost, že během pouhých tří měsíců koronavirus zásadně změnil způsob našeho života. Uzavřel podniky a změnil i způsob, jakým pracujeme. Nová slova tak mohou být utilitární zkratkou, s jejíž pomocí řešíme problémy spojené s koronavirem, anebo jen způsobem, jak situaci trochu odlehčit a zasmát se světu kolem nás.
Nový slovník také lidem pomáhá vyjádřit obavy z největší zdravotní krize, jakou jsme za celé generace zažili. Spojuje lidi kolem společných kulturních výrazů - jako to dokážou například "hlášky z filmů" - a funguje tak jako jakési společenské lepidlo. Vzhledem k absenci běžného společenského kontaktu jsou stejné výrazy, fráze a novotvary důležitou věcí, která pomáhá lidem cítit spojitost s ostatními.
