NASA vysílá na Mars další sondu, poprvé i s dronem. Startuje již tento čtvrtek
Největší automatický vědecký rover určený k výzkumu Marsu, který dosud sestavil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), má ve čtvrtek z Mysu Canaveral vynést do vesmíru raketa Atlas V. Robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), jež by mělo na Marsu přistát v únoru příštího roku, má hledat známky možného minulého života, ale také vyzkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské průzkumné výpravy na tuto planetu. Při nynější misi chce NASA na Marsu též poprvé otestovat i malou robotickou helikoptéru.
O průzkum Marsu je v posledních letech stále větší zájem. Jen tento měsíc k němu vyrazily dvě sondy, obě minulý týden.
Z japonského vesmírného střediska Tanegašima odstartovala raketa se sondou Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů, která je první arabskou meziplanetární misí. K Marsu by měla sonda dorazit v únoru, zkoumat ho ale bude jen z oběžné dráhy.
Minulý týden odstartovala ke druhé nejmenší planetě Sluneční soustavy také čínská raketa Dlouhý pochod 5, která má k Marsu nasměrovat družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem. Půjde o první pokus Číny o přistání na Marsu.
V současné době na Marsu bádají dvě robotická zařízení NASA - vozítko Curiosity (od roku 2012) a stacionární sonda InSight (od roku 2018). Průzkum Marsu z oběžné dráhy zároveň provádí šest sond, z toho tři vyslal NASA. Evropská kosmická agentura (ESA) má u Marsu dvě sondy, z nichž jedna je její společný projekt s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos. Jednu sondu má na oběžné dráze Marsu také Indie.
Šestikolový automatický vědecký rover Perseverance váží asi 1025 kilogramů a je zhruba tři metry dlouhý, 2,7 metru široký a 2,2 metru vysoký. Jeho robotická paže je dlouhá 2,1 metru. Podle NASA je to její zatím největší a nejsofistikovanější vozítko pro průzkum Marsu. Je vybaveno několika přístroji, senzory a kamerovými systémy, jimiž lze na dálku analyzovat povrch planety.
Novinkou je malá robotická helikoptéra (dron) nazvaná Ingenuity (Důvtip), kterou chce NASA na Marsu otestovat a která je prvním vrtulníkem, jenž by měl vzlétnout v tamní řídké atmosféře. Robotický přístroj na solární pohon váží 1,8 kilogramu a rotor má průměr 120 centimetrů. Zkoumat má blízké okolí roveru, a to vždy jen několik málo minut.
Vesmírný rover Perseverance, jehož přistání na Marsu je zatím plánováno na 18. února 2021, má také shromažďovat vzorky tamních hornin a půdy, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi. Má rovněž v tamních podmínkách ověřit technologii, jíž se dá z oxidu uhličitého získat kyslík.
Cílem mise, plánované nejméně na jeden "marsovský rok" (necelé dva pozemské roky), je hlavně pátrat po známkách možného minulého mikrobiálního života. Podmínky na Marsu jsou nyní pro život velmi nepříznivé (sucho a zima), někteří vědci ale věří, že před mnoha miliony let tam mohla být voda v tekutém skupenství a živé organismy tam mohly existovat. Perseverance má přistát na Marsu v oblasti Jezero, což je kráter, o němž se vědci domnívají, že byl v minulosti zaplaven vodou.
Jako první v historii dopadla na povrch Marsu v listopadu 1971 sonda tehdejšího Sovětského svazu Mars 2, s níž se ale nepodařilo navázat kontakt. S další sovětskou sondou Mars 3 se 2. prosince 1971 spojení podařilo, trvalo ale jen několik sekund.
První úspěšné přistání na Marsu se podařilo až 20. července 1976 americké sondě Viking 1, která šest let mapovala tamní povrch. Délkou pobytu vytvořila na dlouhou dobu rekord, který překonalo až v roce 2010 americké vozítko Opportunity. To fungovalo na Marsu od ledna 2004 do června 2018, poté s ním už nešlo navázat spojení, protože jeho funkci ochromila prachová bouře.
