Pražský tunel Blanka slaví 5 let. Podívejte se na kuriózní nehody, které za tu dobu zachytily kamery
Technická správa komunikací Praha (TSK) zveřejnila v rámci pětiletého výročí otevření tunelu Blanka video, které ukazuje kuriózní nehody. Video na své Facebookové stránce doplnili komentářem: Prakticky denně dochází k událostem, které si vynutí uzavření tunelu. Na vině jsou v drtivé většině případů nepozorní řidiči. Dávejte na sebe pozor a přejeme vám mnoho šťastných kilometrů bez nehod.
Blanka, která se začala stavět v roce 2007, je největší dokončenou podzemní stavbou nejen v Praze, ale i v ČR. Je označována za nejdelší městský tunel v Evropě, na druhé místo odsunula tunel v Madridu. Každý den třemi tunely, které jej tvoří, projedou desítky tisíc aut, nejvytíženější Dejvický tunel využívá 94.000 aut denně. Tunelový komplex poutal mimo jiné pozornost zpožďováním výstavby, problémy na stavbě a především výrazně vyššími náklady proti původním předpokladům.
Výstavbu schválilo vedení města v čele s bývalým primátorem Pavlem Bémem (ODS; ve funkci 2002 až 2010) s tím, že bude stát asi 29 miliard korun. Zakázku na stavbu tunelu získala společnost Metrostav. Dodavatelem technologické části se stala ČKD Praha DIZ, správcem stavby byla firma Inženýring dopravních staveb (IDS). Na začátku roku 2011 nové vedení města zjistilo, že by se cena měla vyšplhat na 38 miliard. Tehdejší primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nechal některé práce seškrtat.
Výsledná cena, do které se promítlo dvojí zvýšení DPH a také technologicky náročnější způsob ražby a injektáže kvůli propadům, byla 43 miliard korun. Stavbu, která měla být podle původních plánů zprovozněna již v roce 2011, provázela kromě prodražení i řada dalším problémů. Krom několikerého propadu zeminy v budovaných tunelech se například objevily potíže kolem financování stavby či stavebních povolení. Proti výstavbě také protestovali obyvatelé z okolí.
Komplikace se objevily také s úhradami faktur za stavební práce, kvůli kterým se mezi hlavním městem Prahou a Metrostavem i Inženýringem dopravních staveb uskutečnily arbitráže, na jejichž základě byly práce teprve hrazeny. Poté se objevily v tunelu další problémy, kvůli poškození vodou muselo být například vyměněno 56 kilometrů kabelů zabezpečení. Praha vedla také arbitráž se společností ČKD Praha DIZ, jejíž nároky však soud neuznal.
Kvůli obavám z dopadů nárůstu dopravy byla součástí stavebního povolení podmínka, že před zprovozněním Blanky musí fungovat i severozápadní část Pražského okruhu. Úsek plánovaný přes Suchdol se však ještě ani nezačal stavět (a nejspíše jen tak nezačne). Komplex tak první čtyři roky fungoval v režimu zkušebního provozu. "Nenapadá mě, jak by to mohli obejít a získat kolaudační rozhodnutí, když je to zřejmá podmínka," řekla třeba v září 2016 Aktuálně.cz advokátka Petra Humlíčková.
Kolaudace se tunelový komplex dočkal loni v říjnu, a to bez splnění podmínky o dostavbě okruhu. Podle náměstka primátora Adama Scheinherra (Praha Sobě) totiž právní rozbor konstatoval, že podmínka je neadekvátní, neboť Praha nemůže garantovat státní stavbu, kterou chystá Ředitelství silnic a dálnic. Kolaudace mimo jiné ukončila režim zkušebního provozu, který komplikoval způsob financování jeho provozu. Město jej totiž muselo hradit z rozpočtové kapitoly investic.
