Diabetes: za 13 let zavedeno přes 20 nových léčiv, některé pomáhají chránit srdce
Zatímco dříve se pro diabetes 2. typu často používalo také pojmenování „stařecká cukrovka“, nyní se diabetologové běžně setkávají ve svých ordinacích i se čtyřicetiletými pacienty. Na vině může být například stres, nadváha nebo obezita. Proto se moderní léky zaměřují nejen na snížení hladiny cukru v krvi, ale taky na snížení hmotnosti a rizik srdečně-cévních onemocnění.
Vysoká hladina krevního cukru u pacientů s diabetem 2. typu poškozuje jak malé, tak velké cévy. Ze studií vyplývá, že diabetici mají 3x častěji zkušenost s infarktem a 4x častěji s mrtvicí. Tuto skutečnost reflektuje i moderní léčba, která se již nezaměřuje výhradně na úpravu hladiny cukru v krvi, ale také na prevenci srdečně-cévních onemocnění (www.nebudkardiak.cz).
Rok 2030: 1 300 000 diabetiků
S diabetem se v ČR nyní léčí přes milion diabetiků. Dle predikcí bude počet pacientů dále stoupat a v roce 2030 by se mohlo jednat dokonce o 1,3 milionu léčených diabetiků. Pokud se aktuální situace výrazně nezmění, u 448 000 z nich bude příčinou úmrtí srdečně-cévní onemocnění.
Pokroky v léčbě
Za posledních zhruba 13 let bylo v České republice zavedeno přes 20 nových antidiabetických léčiv. Jedním z nich jsou GLP-1 agonisté, které nejen že upravují hladinu cukru v krvi, ale byla u nich také prokázána kardioprotektivita (schopnost chránit srdce a cévy diabetiků). Vliv mají také na snižování hmotnosti, přičemž nadváha a obezita jsou dalším ze zdravotních komplikací zvyšujících riziko srdečně-cévních onemocnění.
Moderní léčbu pojišťovny nehradí všem pacientům
Předpis léků a úhrada ze strany pojišťoven podléhá splnění daných podmínek. Pojišťovny tak poskytují úhradu pouze pacientům s vyšší hmotností a hladinou cukru v krvi. Podle mezinárodních diabetologických společností, stejně jako podle Doporučených postupů České diabetologické společnosti, tyto léky ale pozitivně ovlivní i zdravotní stav pacientů nesplňujících podmínky pojišťoven k úhradě. Potom je důležité i zapojení pacienta do platby za léčbu, pokud je to možné. O léčbě přitom rozhoduje lékař. Benefity se pacientům vrátí větší kvalitou života, možností dále pracovat i menším rizikem infarktu a mrtvice. Pacienti navíc, byť se zpožděním, získají část vynaložených peněz díky ochrannému limitu pojišťoven zpět. Zároveň je ale nutné, aby i zdravotní pojišťovny rozšířily úhradu těchto léků širší skupině pacientů.
