Adolfe, jsi to ty? Volby v africké Namibii ovládl politik, který se jmenuje Hitler
Jako v knize Už je tady zas se museli cítit obyvatelé Namibie. Země ležící na jihozápadně Afriky neplní novinové titulky moc často, tentokrát na sebe upoutala skrze regionální volby ve městě Ompundja. Vítězný kandidát se totiž jmenuje Adolf Hitler, což přitáhlo pozornost světových médií.
Adolf Hitler Uunona zní celé ctěné jméno novopečeného politika. Někdo by mohl přiživit konspirační teorii, že se jedná o Hitlerova syna, ale pravda je jinde. Namibijského činovníka, který platí za oblíbeného politika, pojmenoval otec. „Pravděpodobně netušil, co Hitler v Německu způsobil,“ řekl funkcionář pro německý deník Bild.
Už je tady zas?
Je třeba si uvědomit, že Namibie byla jednou z německých kolonií, tudíž většina ulic nese jména po slavných germánských velikánech. Dominantou hlavního města Windhoek je pro změnu kostel stavěný v typicky evropském stylu. Pro zapuzení veškerých pochybností nese jméno Christuskirche. V namibijské metropoli bychom našli také čtvrti jako Ludwigsdorf či Suiderhof.
Zpět k nově zvolenému radnímu, ten musel od rána řešit novináře, kteří se snažili zjistit, jakou spojitost má s evropským vůdcem. „Chci používat především jméno Uunona,“ vypověděl čtyřiapadesátiletý politik. Jeho vítězství bylo zdrcující, svého kandidáta porazil s velkým náskokem, protože získal 85 % hlasů.
„Nechci ovládnout ani region Ošana a ani svět,“ dodal hořce člen strany SWAPO. Ta se vyhraňuje především proti apartheidu. V Namibii je strana celkem populární, protože třímá vládní otěže od roku 1990. Aktuálně však její obliba kolísá, především kvůli některým skandálům a nečinnosti.
Sám Uunona tvrdí, že v dětství kvůli jménu nepociťoval žádné ústrky či posměšky. Reportéři se ho také ptali, proč si nenechal část jména změnit. „Nemělo by to smysl, protože to mám v každých osobních dokumentech,“ vypověděl. V každodenním životě Hitlera vypouští a je z něj pouze Adolf Uunona. To mu schvaluje i jeho manželka.
Staré šrámy
Ostatně vztahy mezi Německem a Namibii jsou vlažné. Němci totiž v koloniální éře páchali na Afričanech různá zvěrstva. Od roku 1884 mělo území status protektorátu, a to i přes odpor tamních kmenů. Němečtí statkáři zabírali domorodcům pastviny a konfiskovali majetek. Reakcí byla vlna povstání.
Němci odpověděli po svém a poslali do kolonie několik stovek vojáků. Během první genocidy 20. století zemřelo zhruba 80 tisíc obyvatel. Odhady mrtvých se však různí. Další tisíce skončily v pracovních táborech, kde musely pracovat pro německé farmáře. Po prohrané první světové válce spravovala kolonii dnešní Jihoafrická republika, ta dostala souhlas od Společnosti národů.
Namibie vyhlásila nezávislost až v roce 1990 jako jedna z posledních afrických zemí. Za genocidu nebyl nikdo pořádně potrestán, nicméně německá vláda se chce s namibijskou vládou vyrovnat. Poslední pokusy však dopadly neúspěšně.
