Kryptoumění: Digitální obrazy se prodávají za miliony. Kopii si může udělat každý jedním kliknutím
Na začátku března letošního roku se prodal digitální obraz od umělce, který si říká Beeple, za necelých sedmdesát milionů dolarů (přes 1,5 miliardy korun). Z jeho autora se tak rázem stal jeden ze tří nejlépe placených umělců současnosti. Dílo ve formátu JPEG si může každý zkopírovat. Tak za co platit takové peníze? Na otázky, které člověku při čtení takové zprávy nejčastěji vytanou na mysli, jsme se pokusili odpovědět v následujícím textu.
Jak to proboha funguje?
I když se digitální obrazy mohou neomezeně kopírovat a množit, majitel a originální kus jsou k sobě nerozlučně spárováni v tzv. blockchainu. To je, laicky řečeno, zašifrovaná digitální databáze, která se dnes nejčastěji používá k zaznamenávání transakcí kryptoměn.
Blockchain, na kterém funguje Ethereum, umožňuje provádět tzv. chytré kontrakty.
V rámci těchto kontraktů lze mimo jiné i obchodovat s digitálními komoditami, které jsou do kontraktu připsány přes NFT tokeny.
Podobně, jako jsou normální, fyzicky existující bankovky zaměnitelné – jsou všechny stejné, a když byste náhodou za deset let dostali do rukou stokorunu, kterou jste dnes platili v supermarketu, nemáte šanci ji poznat – jsou zaměnitelné i např. bitcoiny a jiné kryptoměny.
Ethereum funguje na jiném principu a nastavení jeho blockchainu – představme si ho jako zašifrovanou digitální účetní knihu – umožňuje vytvářet nezaměnitelné a nepadělatelné doklady vlastnictví. Takže ikdyž si digitální dílo kdokoliv zkopíruje, nikdy nebude jeho pravým majitelem, protože ten je zaznamenán v blockchainu.
Takový digitální doklad je snad houby platný, když si to můžu zkopírovat a mít z toho radost i tak?!
To je samozřejmě pravda. Ale neplatí to jen u výstřelků moderní technologie. Kupříkladu Strýčka Rudiho od Gerharda Richtera (nejdražšího žijícího umělce) si také můžete koupit jako plakát nebo si najmout malíře, aby vytvořil dílenskou kopii. Za zlomek ceny originálu budete vlastnit pěkný obraz, který vám bude dělat radost, ale nikdy nebude mít takovou hodnotu jako originál uložený v muzeu památníku v Lidicích.
Proč by si to někdo kupoval?
Digitální sběratelské předměty, podobně jako fyzicky existující umělecká díla slouží především jako investice.
Kde se to tu vzalo?
Kryptoměny a potažmo blockchain, který jejich existenci umožňuje, jsou s námi již více než dekádu, ale opravdový boom zažívají až v posledních letech.
S kryptouměním je to podobné. První díla vznikla okolo roku 2017. Mezi nimi byla i série CryptoPunks obsahující konečný počet deseti tisíc unikátních digitálních portrétů. Ze začátku se obrázky prodávaly skoro zadarmo. Dnes se ty nejpopulárnější prodávají na aukčních portálech za miliony dolarů.
Jak vůbec někoho mohlo napadnout prodávat digitální „věci“ ?
Průkopníky využívání NFT tokenů k prodeji digitálních sběratelských „předmětů“ byli hráči online her. V takových hrách si velmi často můžete za reálné peníze koupit mnohá vylepšení, která vám usnadní herní progres nebo přinesou výhodu nad ostatními hráči. Mnoho vylepšení ale nejde koupit za peníze a dají se jen vyhrát. Anebo jsou tak drahé, že když už hráči nevyhovují, rád je nabídne k přeprodeji dál.
A právě NFT tokeny umožňují bezpečnou identifikaci, vyměňování a prodej herních předmětů.
Dobře, tohle se dá ještě jakž takž pochopit, ale proč by někdo utrácel miliony za něčí tweet?
Obchodování s digitálním zlatem a mečíky do online her zní jako něco, čemu se věnují děti nebo herní maniaci. A je to pravda.
Nákup digitálního umění, které je pro svou relativně vysokou likviditu a dosud strmý růst hodnoty zajímavou investicí, se dá pochopit ve sférách, kde peníze nemají cenu, dokud samy nevydělávají.
Nákup tweetů nebo záznamů sportovních utkání je na pomezí více kategorií a má co dělat s fundamentem, který je kryptoměnám a vůbec jakémukoliv inovativnímu prostředí vlastní – vizionářství.
Sociální média a digitální registry lze chápat jako archiv nebo kroniku lidského konání na zemi. Tweet Elona Muska si koupíte jednak jako investici, ale v tomto případě především proto, že vlastnit něco úzce spjatého s člověkem, který možná jednou dostane lidstvo na Mars, je naprosto raritní. Doslova si tak kupujete kus historie.
Obdobnou motivaci lze pozorovat u těch, kteří si přes NFT tokeny pořizují záběry ze sportovních zápasů. Tyto klipy znázorňující rozhodující momenty utkání se prodávají za podstatně nižší částky než tweety digitálních celebrit, ale pro skalní fanoušky mají podobnou citovou hodnotu.
Jak je možné, že se ceny digitálních předmětů vyšplhají tak vysoko?
Podobně jako u běžných uměleckých děl, jsou i ta digitální vydávána v jednotlivých kusech nebo omezených sériích. Cenu určuje trh. A s klesající nabídkou a zvyšující se poptávkou cena zákonitě roste. Nejinak je tomu i u bitcoinu, jehož hodnotu kromě spekulativních operací zvyšuje i skutečnost, že bitcoinů bude vydán konečný počet 20 999 999,9769 BTC.
