Video placeholder
Řada MINIMA - jednoduchá, funkční kombinace dřeva a kovu. V tomto případě s parketami z roku 1907, které byly položené v bývalém hotelu Praha v Lounech. Ty zažily kromě hotelových hostů spoustu střípků z naší historie - jednotky SS tu měly důstojnický klub, pak tu sídlili komunisté, následně pionýr
Řada MINIMA ve velkém formátu s lavicí - materiál Louny1907
3 lavice, 3 designové řady - shora je to CAMPO, STELLA a MINIMA. Jsou zde krásně vidět rozdíly ve zpracování. Lavice fungují perfektně k jídelním stolům i jako solitéry
Hodiny s parketami Vyšehrad1905 z činžovního domu pod Vyšehradem naproti Albertovu
Detail na malý stolek z řady VASO – tzv. luxusnější nádech, parkety jsou uchované pod sklem, jako v expedici v muzeu. V tomto případě jde o materiál Roudnice1850, tzn cca 170 let staré parkety ze židovské koželužny v Roudnici nad Labem.
9 Fotogalerie

Pozvednuty z podlahy. Dvojice Čechů přeměňuje historické parkety na designové stoly s příběhem

-bam-

Představte si, že si do obýváku pořídíte designový stůl, po kterém se v minulosti procházel třeba československý olympionik Kurt Epstein. Že to zní jako naprosté sci-fi? Jste na omylu! Díky české značce Duradero je to nyní možné. Dvojice mladých Čechů totiž pro výrobu svých dřevěných stolů používá parkety z historických domů z celé republiky, které by jinak skončily na smetišti. Každý stůl je tak naprostým unikátem a zákazníci si společně s ním vždy domů přinesou i zajímavý příběh a kousek historie. Tento pozoruhodný nápad, který v sobě kombinuje české řemeslo, recyklaci a design, lze nyní podpořit na Hithitu.

Příběh designových stolů z historických parket se začal psát už začátkem roku 2018, kdy se v hlavně eventového managera Jaroslava Kruckého zrodil nápad přeměňovat staré, ale skvělé dřevo, v něco nového. V realitu ho pak zanedlouho proměnil společně s precizním truhlářem Honzou Stárou, který myšlence dodal technologický postup a kvalitní zpracování. Společně tak začali pod značkou Duradero dělat skvělé věci, šetřit svět a zároveň poznávat zajímavou českou historii.

Dvojice mladých podnikatelů pro výrobu stolů používá parkety z historických domů z celé republiky. Jsou třeba i více než 150 let staré a nesou vždy zajímavý příběh. „Například po kazetových parketách z poloviny 19. století chodil olympionik Kurt Epstein, který přežil dva koncentrační tábory. Parkety pocházejí ze staré židovské koželužny a pořád jsou v rozumném stavu. Jsme rádi, že jsme je zachránili a můžeme jim dát nový smysl. Bez nás by skočily na smetišti,“ říká Jaroslav Krucký, jeden ze zakladatelů značky Duradero.

Parkety jako nadčasový materiál

Parkety se ukázaly jako ideální materiál především kvůli tomu, že spojují dohromady možnost recyklace, kvalitu tvrdého dřeva a navíc jsou nositeli bohatých příběhů, které do nich v podobě šrámů zapisovali jejich obyvatelé desítky let. A nyní je další desítky let ponesou v podobě nádherných stolových desek. „Parkety se zajímavou historií a příběhy hledáme po celé republice. Poté je přetváříme na designové stoly, které budou stejně jako původní parkety sloužit několika generacím. Starý materiál dostáváme na vyšší úroveň – konkrétně o 75 cm výše na hranu stolové desky,“ říká truhlář Honza Stára.

K parketám jsou pak potřeba ještě rámy a podnože stolu. Ty značka Duradero aktuálně nabízí ve čtyřech různých designových řadách, které se liší materiály i zpracováním. Každá řada stolů je exkluzivní a počtem dost limitovaná. Zákazník tak má jistotu, že podobných stolů je na světě minimum a stejný nebude žádný. Každý stůl je osazen speciálním štítkem, kde je napsáno kdy, kým a z jakého materiálu byl vyroben. Načtením QR kódu se pak zákazníci dostanou přímo na příběh parket jejich stolu.

Další vývoj značky Duradero lze nyní podpořit v kampani na crowdfundingovém serveru Hithit.cz, kde na přispěvatele čeká celá řada atraktivních odměn. „Do této chvíle jsme zvládli své pomocí sehnat materiál, vyrobit prototypy a spustit web. Touto formou sháníme prostředky na výrobu nových prototypů, propagaci a rekonstrukci skladu. Budeme moc rádi za jakýkoliv příspěvek,“ uvádí Jaroslav Krucký.