Sebevědomí Čechů posilují náročné životní situace. Průzkum ovlivnila koronavirová pandemie
Průzkum agentury Ipsos pro datový portál Česko v datech se zaměřil na několik disciplín, které se týkají sebevědomí obyvatel. Data, která z průzkumu vyplynula, jsou překvapivá. Češi se nevnímají jako příliš sebevědomý národ, na druhou stranu osobní sílu občanům dodává rodina a přátelé. Stranou nezůstaly ani známé osobnosti, dotázaní uvedli, že jako nejsebevědomějšího Čecha vnímají Václava Havla či Tomáše Garriguea Masaryka.
Výzkum, který se opírá o odpovědi téměř tří tisíc respondentů z celé republiky, míří především na sebevědomí. Jak jsou na tom Češi? Z celkového hlediska si myslí, že jsou málo sebevědomým národem. Téměř polovina uvedla, že české sebevědomí je nižší, než by mělo být. Na druhou stranu čtvrtina dotázaných uvedla, že míra sebevědomí je na vhodné úrovni. Názory se liší napříč generacemi, mladší lidé se častěji domnívají, že sebevědomí Čechů je vyšší, než by mělo být.
Rodina jako zdroj osobní síly
Na desetibodové škále, kde je jednička nejméně, vyhodnotili Češi vlastní sebevědomí známkou 6,36. Jedná se samozřejmě o průměr, protože se názory rozcházely dle oslovených. Muži kupříkladu hodnotí své sebevědomí lépe než ženy. Podobná definice platí i ve vztahu mezi staršími a mladšími obyvateli. Průzkum se zabýval i regionálním rozvrstvením, v hodnocení vlastního sebevědomí jsou nejlepší lidé v Ústeckém kraji, na opačné misce vah se nachází Plzeňský kraj.
Čím je ale sebevědomí posilováno? I na tento aspekt průzkum myslel, lidé uvedli, že velký podíl na posílení osobní odolnosti mají zátěžové situace. Do těch lze zařadit těhotenství, narození dětí, výchovu potomků čí péči o blízké. Vedle toho někteří dotazovaní zmínili krizové momenty jako přírodní pohromy, rozchod s partnerem či změnu zaměstnání.
Výzkum se rovněž zabýval tím, jak Češi dokážou tyto zlomové situace zvládat. Svou osobní sílu považují za nadprůměrnou. V těchto momentech je nejdůležitějším faktorem rodina, tu zmínila většina lidí, šest z deseti ji dokonce uvedlo jako nejdůležitější zdroj sebevědomí. O něco častěji tato odpověď zaznívala z úst žen. Druhé místo na pomyslném žebříčku zdrojů osobní síly patří přátelům. Další příčky obsadily termíny jako kariéra či peníze.
Z evropského hlediska patří Česká republika mezi státy, které spoléhají na rodinu a kamarády nejvíce. Nedávný výzkum, jenž se zaměřil na fenomén, zda se lidé v krizových situacích mohou na někoho obrátit. Česko se umístilo v první pětce, 98 % Čechů starších šestnácti let má osobu, které se mohou v těchto momentech svěřit či využít jejich služeb. Toto tvrzení dokládá i žebříček World Happiness Report, v němž obsadila Česká republika 19. místo, předběhla například Francii či Itálii. Nejšťastnější jsou lidé ve Finsku.
Sametová revoluce, srpnová okupace a Nagano
Sebevědomí a vnímání okolním světem jsou dva termíny, které spolu úzce souvisí. V okamžiku, kdy mají Češi hodnotit sami sebe, volí průměrně o 4 % horší známku. Dále je nutné zmínit motivaci, na jejímž základě překonáváme své cíle. Na 73 % dotázaných uvedlo, že rozhodující je pocit zvládnutí náročného úkolu. Méně než 20 % pro změnu řeklo, že je pro ně rozhodující pochvala od jiné osoby.
V tom, kdo je nejsebevědomější známou osobností, mají Češi jasno. Na prvních místech figurují politici v čele s Václavem Havlem a Tomášem Garriguem Masarykem. Sebevědomě lidé vnímají i některé hudebníky jako například Karla Gotta, bronzová pozice patří sportovcům. Mezi ženami si nejlépe vedla Božena Němcová a zpěvačka Lucie Bílá. V první pětce nechybí ani zavražděná politička Milada Horáková.
Zůstaňme ještě chvilku u historie, součástí výzkumu byly také otázky, ve kterých odvětvích prokázal český národ své sebevědomí. Téměř 30 % uvedlo politiku, a to především v souvislosti se srpnovou invazí v roce 1968 a sametovou revolucí. Dvanáct procent respondentů dalo projev národní hrdosti do kontextu se světovou pandemií a světovými válkami. Několika dotázanými (přesněji 10 %) se vybavily sportovní úspěchy. Na druhou stranu si téměř polovina účastníků výzkumu nedokázala vzpomenout na moment, kdy se projevila česká národní hrdost.
Podle průzkumu World Values Survey jsou pouze tři čtvrtiny české populace hrdé na vlastní zem. V celoevropské statistice se jedná o pátý nejhorší výsledek, méně hrdí jsou už jen v Německu, Severní Makedonii, Švýcarsku, Andoře a Bosně.
A co podnikatelé?
V rámci projektu Česko v datech přinesla agentura Ipsos i data týkajících se podnikatelů. Ti odpovídali odlišně než zbytek dotázaných. V otázce zdravého sebevědomí se shodli na známce 7,3. Mezi náročné situace zařadili vedle obvyklých životních momentů také složení státních závěrečných zkoušek na vysoké škole.
Zdrojem osobní síly je pro podnikatele rodina, druhé místo patří byznysu. Zajímavá jména zazněla v případě sebevědomého Čecha, který by jim mohl jít příkladem. Polovina si nemohla na žádný vzor vzpomenout. Ti, kteří odpověděli, jmenovali například nedávno zesnuvšího Petra Kellnera, premiéra Andreje Babiše či zlínského Tomáše Baťu.
Podnikatele zasáhla aktuální situace asi nejvíce. Na 58 % dotázaných se shoduje, že krize způsobená koronavirem neposkytuje nové příležitosti pro podnikání. Stěžují si především na úbytek zakázek a klientů. Menšina, která čítá 42 %, vidí v pandemii novou příležitost. Jedná se o využití online aplikací, někteří dokonce uvedli, že mají více zakázek než dřív.
