Politici po 11. září: Babiš kupoval Unipetrol, Zeman měl koliku, Piráti „nebyli na světě“

ČTK / Zbyněk Stanislav

Začneme Milošem Zemanem, prezidentem republiky. V té době mu bylo 56 let a byl premiérem. A víme dokonce, kde byl přesně 11. září. Od předchozího dne byl hospitalizován s ledvinovou kolikou ve Všeobecné fakultní nemocnici. V den útoků lékaři v médiích vysvětlovali, že kolika nemá v žádném případě souvislost s oblibou becherovky a klasické české kuchyně, jíž dává premiér Miloš Zeman přednost. Souvisí hlavně s nepravidelnou životosprávou a vrozeným sklonem k tvorbě písku a kamínků, tedy obecně s metabolismem. (ČTK, 11. 9. 2001 13:12).

Ale to už ten den nikoho moc nezajímalo, protože o necelé dvě hodiny později ve 14:56  vydala ČTK zprávu o útoku.

V 18:45 se k útokům prostřednictvím svého mluvčího vyjádřil i premiér: Předseda vlády Miloš Zeman je zdrcen rozsahem bezprecedentních teroristických útoků ve Spojených státech, vyjadřuje hlubokou soustrast nad oběťmi a plnou podporu americkému lidu. ČTK to dnes řekl mluvčí vlády Libor Rouček poté, co Zemana navštívil na urologické klinice pražské Všeobecné fakultní nemocnice, kde je hospitalizován s ledvinovou kolikou. (ČTK, 11. 9. 2001 18:15)

Z dalších Zemanových aktivit v té době je zajímavá třeba tato zpráva:  

…Zeman pověřil ministry vnitra a spravedlnosti, aby proti osobám, které vyjadřují sympatie k terorismu, postupovali přísněji. Týká se to například sobotní demonstrace přívrženců krajně pravicového Národně-sociálního bloku, kteří vyjadřovali podporu Usámu bin Ládinovi, zřejmě hlavnímu viníkovi útoku. Předseda bloku Jan Kopal v narážce na USA řekl, že země, která vraždila v Jugoslávii, si nic jiného nezaslouží. (18. 9. 2001 Hospodářské noviny: Zeman: Pomůžeme rychle a účinně)

Zajímavá je proto, že letos v srpnu se tentýž Kopal zúčastnil Vlasteneckého setkání na zámku Příčovy, kterému dal záštitu dnes již prezident Miloš Zeman.

Andrej Babiš, premiér a předseda hnutí ANO, se tou dobou stával jedním z nejbohatších lidí u nás, bylo mu 47 let a zabýval se hlavně privatizací Unipetrolu. 

„Ano, vím o tom případu pana Kovarčíka, ale to je tak všechno. Nestýkám se s ním, nemám s ním nic společného," uvedl Andrej Babiš 17. 9. 2001 v časopise Týden. Lobbista a podnikatel Peter Kovarčík v článku Babiše obvinil, že na něj v souvislosti s probíhající privatizací Unipetrolu rozjíždí diskreditační kampaň. „Začátkem roku jsem byl v USA. Volal mi přítel, že měl schůzku s Babišem, a ten prý mával v ruce s nějakým takovým materiálem, ať prý dám ruce od Unipetrolu pryč," popsal své indicie Kovarčík. (17. 9. 2001 Týden: Kovarčíka zachránila amnestie).

Když Agrofert v privatizaci Unipetrolu zvítězil, začalo se o Andreji Babišovi v médiích mluvit hodně. Jeho profil připravil například server iDnes: 

Donedávna na veřejnosti neznámý Babiš je mužem s obrovským vlivem, má blízko ke špičkám ODS i ČSSD. „Umí komunikovat hlavně s ministrem vnitra Stanislavem Grossem a osobně se zná i s premiérem Milošem Zemanem," říká jeden z vlivných členů sociální demokracie.

Blíže má podle profesionálních lobbistů k ODS a je spojován zejména s dobrým známým Václava Klause Milanem Velkem nebo poslancem Martinem Kocourkem.

Když Babišově firmě Agrofert v pondělí vláda rozhodla prodat Unipetrol, šlo na první pohled o překvapení. Nejvyšší cenu totiž nabídla velká britská realitní firma Rotch. Obálka Agrofertu s nabídkou 11,75 miliardy korun byla skoro o tři miliardy korun nižší.

Ještě v neděli, kdy se obálky s cenami otevíraly, se zdálo, že Andrej Babiš odejde poražen. Firma, která státu radila, jak Unipetrol prodat, dokonce Britům sdělila, že vyhráli a budou doporučeni vládě jako kupci. „Jdu spát, už o tom dnes nechci mluvit," řekl Andrej Babiš v neděli kolem půl jedenácté večer.

Ráno bylo vše jinak. Vláda na doporučení privatizační komise složené ze státních úředníků rozhodla, že kupcem bude Agrofert. „Na základě jednomyslného doporučení privatizační komise, zástupců obou předkladatelských ministerstev a předsedkyně FNM se vláda přiklonila ke společnosti Agrofert," oznámil premiér Miloš Zeman. Avšak neřekl už, že tři ministři takový postup neschválili. (19. 12. 2001, iDnes: Babiš – nový magnát č. 1)

ČTK / Zbyněk Stanislav

Babišovo hnutí ANO v té době ještě neexistovalo. A tak se o většině jeho dnešních ministrů nebo poslanců v médiích nemluvilo. I když… Našli jsme pár výjimek.

Současné ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové bylo tehdy 30 let a pracovala jako manažerka hotelu Amber Černigov v Hradci Králové. A díky tomu pronikla i do článku serveru iDnes o tom, že v historické části Hradce chybí informační centrum. 

Podle místních hoteliérů cizincům chybí celoroční služby centra včetně víkendů. „Nejčastěji se nás ptají na památky, nákupní centra a relaxační programy ve městě. Orientační nápisy po městě jsou jim v češtině na nic. Bez kvalitního nasměrování či průvodce bývají zahraniční turisté v Hradci bezradní," řekla Klára Dostálová, jedna z manažerek hotelu Amber Černigov. (3. 10. 2001 iDnes: Starým Hradcem bloudí turisté)

To Karel Havlíček, dnes místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy, měl ve svých 32 letech jen jednu funkci. Byl předsedou Asociace pro malé a střední podniky. A jako takový se vyjadřoval do médií. Velmi podobně jako dnes. 

„Mnoho perspektivních klientů v posledních dvou letech převzaly některé marketingově a finančně silné zahraniční banky. Zprivatizované české banky začínají regulérní souboj o nejlepší klienty a řadu z těch, o které přišly, se budou snažit získat zpět," uvedl Karel Havlíček, šéf Asociace pro malé a střední podniky.(19. 9. 2001 Hospodářské noviny: Banky zatím nechystají zlevnění úvěrů)

Současná ministryně spravedlnosti, tehdy třiapadesátiletá Marie Benešová byla nejvyšší státní zástupkyní a řešila třeba schvalování teroristických útoků.

Schvalování nedávných teroristických útoků na USA lze kvalifikovat jako trestný čin. Při vyšetřování těchto případů ale budou muset státní zástupci citlivě hledat hranici mezi svobodou slova a trestným činem. Shodli se na tom včera představitelé krajských, vrchních a Nejvyššího státního zastupitelství…. Setkání představitelů státních zastupitelství se konalo na podnět ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. V uplynulých dnech totiž vyzval nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou, aby se zasadila o sjednocení postupu žalobců proti lidem propagujícím teroristické útoky. (3. 10. 2001 Lidové noviny: Schvalování útoku na USA je trestný čin, tvrdí státní zástupci)

ČTK / Michal Krumphanzl

Jediný další, koho jsme v dobovém tisku vypátrali, byl tehdy čtyřicetiletý Ladislav Okleštěk, dnes poslanec a člen předsednictva ANO, v té době starosta Výšovic.

Obec Výšovice na Prostějovsku zaznamenala zájem o výstavbu rodinných domků. „Místním zájemcům jsme teď nabídli tři místa a to by zatím mělo pokrýt jejich současnou poptávku," říká starosta Výšovic Ladislav Okleštěk. (15. 10. 2001, Olomoucký den: Mladí mají zájem stavět rodinné domy)

Ale přejděme k druhé nejsilnější parlamentní straně, opoziční ODS. Její předseda Petr Fiala v té době vedl Katedru politologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a jako takový se občas vyjadřoval v médiích. Třeba ke skandálu tehdejšího místopředsedy ODS Miroslava Macka, který navzdory své funkci radil soukromé firmě, jak koupit státní podíl v České spořitelně.

„Politik byl ve svém podnikání zvýhodněný a to není správné. Informace, které získává, mají sloužit ku prospěchu veřejnosti, ke správnému rozhodování strany, a ne k osobnímu prospěchu," říká brněnský politolog Petr Fiala. (12. 9. 2001 Mladá Fronta Dnes: Vlastní zisk, nebo služba lidem?)

To 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura (tehdy 37 let) v té době už v ODS byl. V Opavě byl jejím předsedou a zároveň radním. A tam se zabýval třeba vyhláškou o večerních hudebních produkcích.

Opavští podnikatelé budou moci dál pořádat noční hudební produkce v klubech. Lidé využívající tančírny a kluby nemusí měnit své zvyky a ti, které noční hudební produkce rušily, budou mít nástroj, jak hudbu ztišit nebo vypnout. Zastupitelé totiž minulý týden schválili novou podobu vyhlášky upravující večerní hudební produkce… Původní verze vyhlášky se nelíbila například i opavské ODS, která dokonce navrhla její zrušení. "Myslím, že se ukázalo, že vyhláška nebyla dobrá. Je nadbytečná a nic neřeší," uvedl radní a předseda ODS Zbyněk Stanjura.  (25. 9. 2001, Region – Opavský a Hlučínský: Vyhláška týkající se noční produkce byla změněna)

Místopředseda ODS Martin Kupka se ve svých pětadvaceti letech stal mluvčím pražského magistrátu.

Ředitel magistrátu Zdeněk Zajíček ustanovil do nové funkce tiskového mluvčího Martina Kupku. Ten je přímo podřízen ředitelce odboru pro styk s veřejností Aleně Ježkové. (9. 11. 2001, Slovo: Ředitel magistrátu ustanovil tiskového mluvčího)

ČTK / Michal Kamaryt

Místopředseda ODS Alexandr Vondra byl v té době vládním zmocněncem pro přípravu summitu NATO v Praze a coby čtyřicetiletý se krátce před tím vrátil z USA. Působil tam jako velvyslanec. K útokům z 11. září měl tedy hodně co říct a v médiích byl často. Trefoval se celkem přesně. Třeba na Frekveci 1, v Respektu nebo v Mladé Frontě DNES.

Barbora Tachecí, moderátorka: Jinými slovy, vy si nemyslíte, že se bude (USA) snažit získat byť jen formální deštník třeba Severoatlantické aliance, Amerika není taková...

Alexandr Vondra: Já nevím. To uvidíme. Ale to, co jste říkala, že to říkal Josef Zieleniec a co já bych řekl také, že je asi nesmírně důležité, tudíž to, jak my zareagujeme. Tady totiž je v sázce to, jaká ta Amerika vlastně bude. Tohle je akce, která tu Ameriku, já si nemyslím, že oslabí, ale může ji proměnit. A jedno z reálných nebezpečí je, že se Amerika prostě uzavře do sebe, že se přestane angažovat ve světě, a to je něco, co podle mého hlubokého přesvědčení není v našem zájmu.

(12. 9. 2001, Frekvence 1: Teroristický útok na Spojené státy americké)

Respekt: Ale v roce 1990 bylo jasné zadání odvety i její adresát. Dnes tomu tak není a američtí lídři musí veřejnost o zadání i adresátovi přesvědčit. Jakým stylem, jakými argumenty ji přesvědčují?

Alexandr Vondra: Americká administrativa si rozdíl oproti válce v Zálivu dobře uvědomuje: nepřítel je rozptýlený, zákeřný, obtížně polapitelný. Je to problém, který nemá jednoduché a okamžité řešení. Zůstává otázkou, nakolik je veřejnost schopná přinášet oběti. Nakolik je ochotna obětovat nejen životy lidí, kteří by šli někam bojovat, ale i část osobních svobod pro to, aby byla posílena bezpečnost všech. Jinými slovy: podpora pro dlouhodobou válku nemusí být trvale tak vysoká, jako je nyní.

(24. 9. 2001, Respekt: Spojencům musíme věřit)

Mladá fronta DNES: Myslíte si, že je možné, že Spojené státy Usámu bin Ládina nechytí a v Afghánistánu nedosáhnou svých cílů?

Alexandr Vondra: Zápas s terorismem je těžký a dlouhodobý úkol. Američané mnohokrát řekli, že takový není otázkou několika týdnů. Je třeba mít trpělivost, rozum a odvahu. Nakonec bude bin Ladin dopaden. O tom nepochybuji. Okupovat Afghánistán, myslím, nikdo nechce. Zaslouží si však lepší vládu, než je Taliban.

(30. 10. 2001 Mladá fronta DNES: Vondra: Ládin bude dopaden)

ČTK / Jan Třeštík

To současný europoslanec za ODS Jan Zahradil byl ve svých 38 letech poslancem a stínovým ministrem zahraničí za ODS. K útokům se tedy vyjadřoval hodně, ale ne vždycky se trefil. Z hořících mrakodrapů se symbol bojovníků proti globálnímu kapitalismu nestal, spojenecká invaze v Afghánistánu, která začala 7. října, byla poměrně rozsáhlá operace, která neskončila v řádu dnů. A ano, byla vedena proti Afghánistánu…   

Jan Zahradil, poslanec ODS: Ale nemylme se, to není jenom záležitost nějakých skupinek tančících Palestinců, které jsme viděli v televizi. Dnes vyšel v internetovém magazínu Neviditelný pes zajímavý článek, jehož autor předpovídá, že do roka a do dne bude antiglobalizační mládež na svých demonstracích v Seatlu, Praze a kdekoliv jinde nosit jako symbol boje proti globálnímu kapitalismu dva hořící newyorské mrakodrapy. Já se musím přiznat, jakkoliv je to otřesné, že věřím tomu, že se to stane a že skutečně prostě zlatá mládež, která je jaksi omámena různými novodobými mytologickými ideologiemi, že prostě nějakým podobným způsobem ten útok zneužívat bude, protože tady vzniká jakási globální aliance proti kapitalismu, která má mnoho tváří, která je složena z mnoha ideologií, ale mnoha lidem to samozřejmě poslouží jako symbol. To je na tom to hrozné a otřesné a bohužel obávám se, že něčeho podobného budeme svědky. (13. 9. 2001, ČT 1 | Diskuzní pořad Bez imunity)

Právo: Pane poslanče, vy jste stínový ministr zahraničí ODS; jestli se jím stanete doopravdy, budete zasedat ve vrcholných orgánech NATO. Připadá mi, že člověk s takovými aspiracemi by nějakou konkrétní představu mít měl.

Jan Zahradil: Představu mám, ale jen velice obecnou: Myslím, že pokud k onomu zásahu dojde, pak bude velice rychlý a přesně cílený. Čili že půjde o operaci proti základnám teroristů, které v té době budou spolehlivě identifikovány, že tato operace proběhne spíše v řádu dnů než týdnů a že do ní bude nasazen jen omezený počet vojáků – ne desetitisíce, ale řekněme o nulu méně.

Myslíte, že si američtí commandos poradí v afghánských horách s mudžáhídy, kteří jsou tam doma? Spojené státy přece už dlouho dávají přednost „technologickému“ válčení...

Především ještě vůbec nevíme, zda bude nějaký útok na Afghánistán. Myslím, že všechny ty informace a „analýzy“, které k nám proudí z médií, je třeba brát s velkou rezervou. Mediálně to může vypadat, že útok na Afghánistán je téměř na spadnutí, ale ono se také může stát něco úplně jiného.

Třeba útok na Bolívii?

Ne, útok na Bolívii to asi nebude, ale já mám prostě pocit, že některé typy informací jsou uvolňovány za určitým konkrétním účelem.

Chcete říct, že Bush možná klame tělem, když říká, že je prakticky jisté, že to byl bin Ládin?

Chci říct, že od americké administrativy i od jejích evropských spojenců by bylo velmi neprozíravé, kdyby přes média vytrubovali do světa všechno, co vědí... A kdyby potenciálnímu protivníkovi oznamovali, co hodlají podniknout v nejbližších dnech, týdnech a měsících.

Vy si nemyslíte, že ta akce bude vedena proti Afghánistánu?

V této chvíli o tom nejsem přesvědčen.

(22. 9. 2001, Právo: „Myslíte, že evropští spojenci by měli Americe vystavit bianco šek?" – „V této chvíli ano," říká Jan Zahradil)

ČTK / René Volfík

Dnešní předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil (v té době 41 let) tehdy vedl jihlavskou okresní ODS, což mu nebránilo v tom, aby se vyslovoval k politice celostátní. Vyjádřil například přesvědčení, že by měl ministr zahraničí Jan Kavan z ČSSD opustit svůj post, protože dva dny po teroristických útocích na USA jednal s jemenským ministrem zahraničí Al-Kirbim mimo jiné o prodeji cvičných letadel. A jak je jeho zvykem, mluvil slušně a střídmě.

Podle šéfa jihlavské okresní ODS Miloše Vystrčila je pravděpodobné, že i oblastní sdružení strany usnesení podpoří. „Myslím, že to od pana Kavana nebylo zrovna šťastné, když mluvím slušně nebo střídmě," řekl Vystrčil. Za nestandardní označil Kavanovo jednání s Al-Kirbim. (22. 9. 2001, Mladá fronta DNES: Ministerstvo výzvu z Jihlavy odmítá)

ČTK / Luboš Pavlíček

To předseda senátorského klubu ODS Zdeněk Nytra byl ve svých devětatřiceti letech ředitelem moravskoslezských hasičů. A tak měl v té době starosti s antraxem.   

S ještě větší intenzitou udeřila vlna podezření, že by se bakterie sněti slezinné, které putují v obálkách po Spojených státech amerických, objevily i v kraji. Stále častěji volají lidé hasičům a upozorňují je na podezřelé obálky, které jim přišly poštou. Hasiči už podle ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Zdeňka Nytry nedělají téměř nic jiného, než že vyjíždějí k zajištění těchto zásilek. „Jen za středeční dopoledne jsme v kraji měli dvanáct výjezdů. Dopisy přišly lidem z ciziny pravděpodobně od stejného odesilatele z Anglie, který v úterý vyděsil Zlínský kraj," řekl Nytra. (17. 10. 2001, iDNES.cz: Strach z antraxu v kraji roste)

Ne, nezlobte se, ale to nejde. Ivanu Bartošovi bylo v té době 21 let a studoval vysokou, Olze Richterové bylo 16 a jejímu bratrovi Mikuláši Ferjenčíkovi dokonce 14 a nic se o nich v té době nepsalo. Ani o nikom dalším z vedení Pirátů. Až na jednu výjimku, Václava Lásku, současného senátora s podporou Pirátů, který tehdy ve svých sedmadvaceti pronásledoval Viktora Koženého.

Podezření ze spáchání finančních podvodů v souvislosti s patnáctimiliardovými obchody harvardských fondů prověřuje policie u zhruba deseti lidí. O tom, zda podezření skončí obviněním bývalého prezidenta fondů Viktora Koženého či jiných lidí, bude rozhodnuto asi do konce září, řekl včera vyšetřovatel případu Václav Láska.(11. 9. 2001, Rovnost: Česká policie podezírá Koženého z podvodu)

Média si zato v té době začala všímat mladého podnikatele japonského původu Tomia Okamury. Dnešního předsedu SPD představily třeba Lidové noviny.

OBĚD S... Tomio Okamurou S ředitelem CK MIKI (29 let)

Po mamince napůl Čech, po otci Japonec. Když s Tomio Okamurou, šéfem největší japonské cestovní kanceláře v Česku MIKI travel, člověk telefonuje, cizince by na druhém konci drátu rozhodně nehledal. Česky mluví totiž perfektně, japonsky podle svých slov také. Ačkoli má oboje občanství a po světě raději cestuje s japonským pasem, tvrdí o sobě, že je Čech – tahle země mu totiž dala šanci. (12. 11. 2001, Lidové noviny: V Japonsku jsem dostal nejtvrdší školu)

Jediná další zmínka o některém ze členů SPD se týkala člena jejího předsednictva Jaroslava Holíka. Ten ve svých 48 letech stavěl na Zlínsku motorky.

Na jedné straně jej lze složit do zavazadlového prostoru automobilu, na druhé je motocyklem schopným uvézt dva cestující. Pento Morini 50 přichází nyní jako zajímavá varianta Sport s čtyřstupňovou převodovkou. Jeho výrobce Jaroslav Holík z Březůvek na Zlínsku nám zapůjčil k malému testu prototyp vystupující trochu z dosavadních řad produkce. (19. 9. 2001, Svět motorů: Lehký český minimotocykl)

S komunisty to je jinak, ti jsou s námi dlouho. Dnešní předseda KSČM a poslanec Vojtěch Filip byl poslancem i tehdy. Bylo mu 46 let. A v Haló novinách třeba naznačoval, že za útoky v USA může stát nějaká nadnárodní korporace.   

Co říkáte názoru jednoho z německých analytiků, že za takto připraveným teroristickým útokem by mohly být prostředky a možnosti některého státu?

Takové úvahy nesdílím. Vždyť například velké nadnárodní korporace mají mnohem více prostředků a velmi propracovanou logistiku vlastního fungování. Mají často lepší vybavení než kdekterý stát, který je členem OSN. Mají zejména větší ekonomický vliv a lepší telekomunikační prostředky. Uvažovat o tom, že za tím stojí pouze nějaký stát, je podle mého soudu velmi úzký pohled. Může to být přece třeba nějaká nadnárodní korporace, která nemusí být zapsána na předních stránkách burz. (13. 9. 2001, Haló noviny: Otázkou obrany proti terorismu by se měla urychleně zabývat Rada bezpečnosti OSN)

ČTK / René Volfík

Víme také, co dělal dnešní první místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek (tehdy 36 let). Zastupitele. Ale podle dobového tisku to trochu flákal.  

Pracují pražští zastupitelé skutečně s takovým nasazením, jaké slibovali před třemi lety ve volbách? Ne u všech se to dá říci jednoznačně. Podle statistiky je aktivita některých poslanců v zastupitelstvu téměř nulová. Například Petr Šimůnek (KSČM) vystoupil na veřejném jednání od listopadu 1998 pouze jednou! (8. 11. 2001, Blesk: Proč někteří nic nedělají?)

Současný místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič (tehdy 37 let) situaci vyhodnotil tak, že nastala ideální chvíle k opuštění NATO.

Stanislav Grospič z okresu Mladá Boleslav upozornil na deziluzi řady občanů z toho, co skutečně provází členství ČR v NATO, a doporučil ho proto zmrazit. Cíl pozastavit členství v NATO a vystoupit z jeho vojenské složky byl potvrzen. (26. 11. 2001, Haló noviny: Deziluze občanů z našeho členství v NATO)

ČTK

A předseda Poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik (tehdy 46 let) zase vysvětloval, jaký je rozdíl mezi odvetou a trestem.  

Souhlasíte s odvetou USA za teroristický útok?

Pavel Kováčik, poslanec Parlamentu ČR za okres Třebíč: Odveta je něco, co nic neřeší. Pokud máme mechanismy řešení sporu, nemůžeme se chovat jako kovboj v baru nebo naplňovat odvěké oko za oko. Trest je něco jiného, ten podporuji. Trest je situace, kdy je znám viník, kdy je dokázaná jeho vina a kdy se k němu dojde pomocí uznávaných demokratických mechanismů. (19. 9. 2001, Rovnost: Většina lidí souhlasí s odvetou Ameriky za teroristický útok)

ČTK / Ivan Bebej

Sociální demokraté od časů Miloše Zemana poměrně omladili. Dnešní předseda Jan Hamáček se tehdy ve svých dvaadvaceti letech dostal poprvé na kandidátku, i když to nebylo na volitelném místě. Všiml si toho i dobový tisk.  

Sociální demokraty z Mladoboleslavska do voleb vede Dagmar Mocová. „Chceme ji prosadit na volitelné místo středočeské kandidátky," potvrdil člen okresního výkonného výboru ČSSD Robin Povšík. Za Mocovou se v okresní nominaci umístili Milan Procházka a Jan Hamáček čili také nové a neotřelé tváře v politice. (22. 10. 2001, Mladá fronta DNES: Primárky ČSSD skončily i s překvapením)

ČTK / Karel Barták

A tak jediný, koho se nám v tehdejším tisku podařilo vypátrat, je dnešní ministr kultury za ČSSD a poslanec Lubomír Zaorálek. Tehdy ve svých 45 letech byl také poslancem a navrch předsedou zahraničního výboru Parlamentu ČR, což vedlo k tomu, že se k útokům vyjadřoval v médiích často a rozvláčně. To mu ostatně zůstalo. Tady ukázka z televizní debaty. Je tam hiát, jsou tam tenze, je tam Aljaška… je tam všechno.

Lubomír Zaorálek, poslanec ČSSD, předseda zahraničního výboru Parlamentu ČR

... já si myslím, že se to děje, ale teď samozřejmě je to trochu spekulace, protože my ani pořádně nevíme, o jaký typ akce by se jednalo. Ale jedna věc snad by měla být řečena obecně, na čem musíme mít eminentní zájem dnes, je, aby v celé té věci Spojené státy nezůstaly izolovány a samy, aby prostě nebyl dán impuls k tomu, aby se uzavíraly do sebe, aby to hledání, aby to řešení hledaly samy. Jako vždyť podívejte se, to může mít dramatické důsledky, to rozdělování nebo to vytváření jakéhosi hiátu mezi Evropou a Spojenými státy. V minulosti a v té poslední době samozřejmě docházelo k určitým tenzím a já sám jsem schopen se stavit kriticky k některým krokům Spojených států, ať co se týče kjótského protokolu nebo těžby nafty na Aljašce a podobně, ale připadá mi, že toto v této chvíli jde všechno stranou. Protože tyto tenze mohou být využity například na Středním východě v situaci mezi Izraelem a arabským světem, že prostě pokud by rostly, tak do toho může vstoupit někdo třetí, ta věc je velmi nebezpečná a já vítám to, že dnes vypadá situace naopak, že pokud sleduji například situaci na Středním východě, tak tam naopak vzniká díky tomu, co se stalo, podstatně příznivější atmosféra, protože i izraelští nepřátelé se dnes přidávají na strany odsuzující terorismus a já mám určité informace, že to vypadá tak, že v těch mírových rozhovorech je dnes díky tomu, co se odehrálo v New Yorku a Washingtonu, naděje na změnu. (13. 9. 2001, ČT 1 Bez imunity: Útok na Spojené státy)

ČTK / Michal Krumphanzl

Ale pojďme ke křesťanským demokratům. Tehdy dvacetiletý Marián Jurečka se chystal na dráhu soukromého zemědělce, o čemž se ovšem dobový tisk nezmiňuje. 

To současný místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík v té době řešil sbližování přímořských oblastí Švédska se Zlínským krajem. Bylo mu 25 let.

Byly navázány rovněž kontakty s velmi silnou švédskou přímořskou oblastí. "Její zástupci nás požádali o zaslání materiálů přibližujících náš kraj a momentálně čekáme na konkrétnější odezvu," uvedl Ondřej Benešík z oddělení vnějších vztahů a zahraniční spolupráce sekretariátu hejtmana. Doplnil, že zahraniční výbor zastupitelstva má k dispozici také analýzu jednotlivých regionů Francie a s nejvhodnějšími hodlá navázat partnerství. "Zájem Francouzů o Českou republiku je poměrně silný," uvedl Benešík. (3. 12. 2001, Zlínské noviny: Zlín chce mít ze spolupráce s cizinci finanční efekt)

Další z místopředsedů KDU-ČSL Tomáš Zdechovský organizoval v Kožlí slavnosti. Bylo mu jednadvacet.

Více než 650 let první zmínky o Kožlí, a tím zároveň o koželské farnosti si připomněla obec včera. Akci uspořádali Přátelé zdejší farnosti se sdružením Přátelé tichého dotyku. "Impulsem byla odborná práce, kterou jsem sepsal o zdejší farnosti," řekl organizátor Tomáš Zdechovský. (5. 10. 2001, Brněnský a jihomoravský deník – Rovnost: Kožlí a jeho farnost oslavily již 650 let)

Topka ještě neexistovala, a tak její čestný předseda a poslanec Karel Schwarzenberg zakládal jinou politickou stranu. Ale vstoupit do ní nechtěl. Na to měl v třiašedesáti ještě dost času. 

Nová politická strana s názvem Cesta změny chce v nejbližších dnech vstoupit na politickou scénu a ucházet se o přízeň voličů už v nadcházejících parlamentních volbách… Do samotné strany však většina z těch, kteří stáli u jejího zrodu, nevstoupila. Například bývalí prezidentovi spolupracovníci Karel Schwarzenberg, ekonom Jan Švejnar nebo politolog Jiří Pehe. (11. 9. 2001, Slovo: Nová strana chce zasáhnout do voleb)

ČTK / Michal Krumphanzl

To Tomáš Czernin, 1. místopředseda TOP 09 a senátor, byl tou dobou hlavně devětatřicetiletý myslivec a místostarosta obce Dymokury.

Spor o novou podobu mysliveckého zákona vyvolal značnou pozornost médií. Zákon byl kritizován ze všech stran. Podle kritiků totiž nedostatečně chrání zájmy vlastníků a neúměrně posiluje pravomoci myslivců. Senát tento zákon poslancům vrátil, ti ho dnes v senátní verzi přijali.

Tomáš Czernin, myslivec

U nás se myslivost dědí po pokoleních. Můj dědeček byl celý život velkým myslivcem a já si myslím, že to ke mně přišlo naprosto přirozeně. Úplně nejvíce mě znechucují v poslední době debaty o zbytečnosti myslivosti nebo neustálém vytahování různých nepříjemností, které se udály, protože z toho vzniká potom dojem, že myslivost je věc zbytečná. (27. 11. 2001, ČT 1 Rubrika: Tady a teď: Myslivci a jejich zákon)

Místopředsedovi TOP 09 Herbertu Paverovi v té době coby třiačtyřicetiletému starostovi Bolatic dělal největší starost provoz v obci.

„Bylo to už neúnosné. V obci došlo k několika vážným ublížením na zdraví. Bylo jen otázkou času, kdy mohlo dojít k další vážné dopravní nehodě, při které mohl zemřít řidič i nevinní účastníci silničního provozu," říká bolatický starosta Herbert Pavera, který požádal o zvýšený dozor v obci nejen policisty, ale apeloval také na rodiče prostřednictvím obecního zpravodaje. (27. 11. 2001, Naše Opavsko, Policisté pomohli obci proti motorkářům)

Další místopředseda TOP 09, poslanec Vlastimil Válek (tehdy 41 let) rovnou operoval v přímém přenosu.

Přímý přenos operace pacienta, při kterém se diváci mohou lékaře vyptávat na postup a přitom vidět, co se děje na sále, byl ještě před dvaceti lety pouhou fikcí. Dnes se takzvané telekonference – zvukový a hlasový přenos – dělají zcela běžně. Jednu z nich předvedli návštěvníkům veletrhu Mefa 2001 i lékaři z Fakultní nemocnice Brno. Diváci tak mohli být u zákroku, který by podle lékařů mohl pacientovi s nádorem jater zachránit život. „Rozhodli jsem se vám ukázat, jak se odstraňuje metastáza v játrech vysokofrekvenčním proudem," říká z Fakultní nemocnice Brno pomocí velkoplošného plátna operatér Vlastimil Válek. (10. 11. 2001,  Mladá fronta DNES: Operace v přímém přenosu)

Starostové jsou také často poměrně mladí. Tak nám zbyli jen ti, kteří už v té době byli… starosty.

Člen předsednictva STAN Pavel Čížek v té době ve svých 37 letech starostoval ve Spáleném Poříčí.

U příležitosti dne Evropského historického dědictví se v sobotu konaly v zámku ve Spáleném Poříčí městské slavnosti… „V rámci těchto dnů, které se konají v celé Evropě, jsou volně přístupné i památky, které se běžně neotevírají," připomíná starosta Pavel Čížek. (11. 9. 2001, Rokycanský deník: Odhalení plastiky zakončilo v Poříčí období velkých staveb)

To tehdejšího starostu Jindřichovic pod Smrkem Petra Pávka a dnešního poslance STAN (v té době 38 let) trápili novináři v době útoků dotazy na dostatečný počet krytů v obci.

Ani jeden kryt není v Jindřichovicích pod Smrkem. V obci nyní žije šest set třicet lidí. "Na nějakou mimořádnou situaci, která by mohla nastat, tedy připraveni nejsme," přiznal starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek… I když kryt v Jidřichovicích chybí, Pávek neuvažuje o tom, že by se tento nedostatek pokusil narychlo odstranit. "Nechci, aby tu vznikala hysterická nálada, i když vím, že systém civilní obrany je zanedbaný," poznamenal Pávek. (9. 10. 2001, Mladá fronta DNES: Kryty nejsou)

A z poslanců nám zůstává Lubomír Volný, zvolený za SPD, dnes Volný blok. Jisté je, že tento bývalý tělocvikář kdysi hrál závodně basketbal. A tak by to mohl být on, kdo se v čase útoků z 11. září ve svých osmadvaceti chystal na operaci kolene.

…trenér BVV Brno Miroslav Pospíšil přemýšlí, koho postavit proti Mlékárně Kunín. "Trápí nás zranění více hráčů. Dlouhodobě budeme postrádat Petra Bendu, na operaci s kolenem zřejmě půjde Lubomír Volný a teď má problémy se zády jedna z opor týmu Jiří Černošek, o jehož startu se rozhodne až těsně před zápasem," posteskl si trenér Pospíšil. (6. 10. 2001, Mladá fronta DNES: Basketbalisté začínají hrát o body)