Na svatební cestu do Fu*kingu a kde leží bývalý Mr*ákov? Obce s kuriózními názvy to nemají lehké
Začátkem roku 2020 přišel svět o jeden z internetových fenoménů. Mapa Rakouska totiž zchudla o osadu zvanou Fucking. Obecní rada chtěla pokoj od věčných vtipálků a otravných turistů, a tak nový název zní Fugging. Podobné ojedinělosti má i Česká republika, například nikoho by nenapadlo, že obec Mrákov postupovala před několika desítkami let stejně.
Vraťme se ale na chvíli zpět do Horních Rakous, Fucking je osada, která má k dnešnímu dni 106 obyvatel. Jméno získala po Fockovi, bavorském kupci. Přípona ing znamenala ve staré němčině lidé, a tak byl název na světě. V průběhu 90. let se u značek obce zastavovali turisté a s úsměvem na rtech se s nimi fotili. Zájem narůstal a obecní rada evidovala časté krádeže oněch ukazatelů.
No More Fucking
S nástupem internetu popularita strmě stoupala a do poklidné vesničky se pořádaly zájezdy. Několik párů si do ní zajelo strávit líbánky. Nájezdníci ale pili krev starousedlíkům, a tak se přikročilo k razantní změně. Obecní rada si v listopadu 2020 odhlasovala změnu názvu na lépe znějící Fugging. Od nového roku byly cedule vyměněny a bylo po legraci.
Našli se však lidé, kteří přejmenování kritizovali. Viděli sprostý název jako skvělou výzvu k podnikání. Kdo by nechtěl strávit pár nocí v hotelu, jenž leží v lokalitě, která přímo vybízí k nočním radovánkám. I z prodeje značek by kasa zcela jistě zbohatla. Nicméně rada obce dala přednost klidu před turistickým ruchem.
Sprostá historie Mr(d)ákova
Malebná vesnička Mrákov, kterou bychom našli na Domažlicku, patří k nejstarším chodským vískám v Čechách. Její historie sahá až do roku 1325, na tehdejších listinách bychom ale jméno Mrákov hledali marně. Důvodem je změna původního názvu vesnice, ten zněl, z dnešního pohledu, velice nelichotivě a sice Mrdákov.
Sluší se dodat, že sloveso „mrdat“ mělo ve staré češtině úplně jiný význam, znamenalo totiž kývat se ze strany na stranu. S měnícím se jazykem ale došlo k výraznému posunu a z kývání se stalo souložení. Podobné tendence lze spatřit například u slova „kokot“, tím se dříve označovali kohouti, ostatně bychom ho našli třeba u Aloise Jiráska. Mrdákov se díky měnící češtině stal terčem posměchu a místní si v roce 1892 vynutili změnu. Díky vypuštění jednoho písmena se ze sprostého názvu stal neutrálně znějící Mrákov.
Může být hůř
Některá tuzemská sídla si svá nevšení jména zachovala, a tak jsou cílem různých anekdot. Starobylá obec nedaleko Příbrami se pyšní názvem Pičín. Název údajně odkazuje na fakt, že v okolo se nacházelo velké množství rybníků (latinsky se rybník řekne piscina). Dnes má vesnice na sedm stovek obyvatel a o přejmenování zatím neuvažuje.
Velice známá je také obec Řitka, o níž zpíval Dušan Tesařík s Yo Yo Bandem. Místní začali v průběhu 16. století komolit název vesnice, protože se za něj styděli. Z Řitky udělali Řídkou, dnes jsou tyto časy pryč. Mnohem svízelnější situaci zažívají obyvatelé jisté osady na Šumavě. Toponymum Šukačka totiž vybízí sexuchtivé turisty k návštěvě, okolím rovněž protéká stejnojmenný potok.
Čeština je krásný jazyk, a tak na mapě nalezneme různé podivnosti. V okrese Kutná hora leží vesnice Polipsy, o několik kilometrů dál jsou pro změnu Močovice. Na druhou stranu může být hůř, vzpomeňme si na estonské město nedaleko Finského zálivu. Sluší se dodat, že se nepojmenovalo na počest Miloše Zemana. Nicméně těžko se ubráníte úsměvu, když někdo řekne, že bydlí ve městě Kunda.
