Gilotinou popravená Marie Antoinetta: Závislost na sexu, orgie a zneužívání vlastního syna
Marie Antoinetta byla jednou z nejkontroverznějších žen evropské historie. Francouzská královna, manželka Ludvíka XVI., se v době obrovské bídy topila v přepychu, a její hýření přímo či nepřímo vedlo k Velké francouzské revoluci. Během ní se pak role obrátily. Spolu s rodinou se stala vězeňkyní lidu, a lid také rozhodl o její popravě. 16. října 1793 - tedy přesně před 230 lety - skončila pod gilotinou.
Účesy Marie Antoinetty bývaly až 90 centimetrů vysoké a velmi extravagantní. Holdovala hazardním hrám, neštítila se ani milostných avantýr. V zahradách zámku ve Versailles měla svůj vlastní soukromý zámeček - tzv. Malý trianon - kam byl přístup dvořanům, ale i samotnému králi, zapovězen. Dvořané tam směli jen na smluvené heslo. Není divu, že se začalo šuškat, co všechno se za zavřenými dveřmi zámečku neodehrává. Bujely zaručené informace o sexuálních orgiích, ve kterých královna, údajně závislá na sexu, prznila vše, co jí přišlo pod ruku - ženy, muže a dokonce i svého vlastního osmiletého syna.
Pravda bude asi méně bujará: Marie měla nějaké milence, ale zřejmě nešlo o nic tak dramatického, co by se vymykalo zvyklostem tehdejších panovnických dvorů. Dokonce s králem jejich intimní život sedm let trpěl naprosto opačným problémem: ostýchavý král nevěděl, jak se chovat v posteli, spekulovalo se o nějaké anatomické vadě či o tom, že je homosexuál. Ale nakonec se zjistilo, že prostě jen neuměl vykonávat sexuální akt.
Nenávist Francouzů k původem Rakušance Marii Antoinettě - byla dcerou Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského - byla však nakonec tak velká, že se o ní dodnes mluví jako o nejnenáviděnější ženě francouzských dějin. Po propuknutí Velké francouzské revoluce bylo jen otázkou času, kdy dojde řada i na královský pár.
Jedinou šanci na záchranu života byl útěk do ciziny. Ten Marie pro sebe i svou rodinu naplánovala, ale naprosto ztroskotal. I když pár jel v převlečení za obyčejné občany, ujížděli v nejlepším nablýskaném kočáru, při zastávkách vybalovali stříbrný servis, a je tedy v podstatě zázrak, že dojeli nepozorováni až téměř k holandským hranicím, kde je ovšem odhalil pošťák, který krále poznal podle jeho podobizny na bankovce. Pak už to šlo s králem a královnou rychle z kopce a vše směřovalo k nevyhnutelnému konci pod gilotinou.
