Drony zasahují do války na Ukrajině od počátku a staly se hlavním symbolem bojů. Které jsou nejpoužívanější?
Bezpilotní letouny jsou ve válce na Ukrajině nasazovány již od jejího počátku, a to na obou stranách konfliktu. V poslední době se ale staly jejím symbolem, protože Kyjev a další ukrajinská města tento měsíc téměř každý den čelí útokům ruských dronů. V další řadě ale také proto, že i Rusko v poslední době odráží více dronových útoků na vlastním území.
Pokračování 2 / 8
Proslulosti se na počátku konfliktu dočkaly větší turecké drony Bayraktar, které Ukrajina poprvé nakoupila v roce 2019 a používala je už na podzim 2021 proti proruským separatistům na Donbasu. Těmto dronům, které se nyní používají v menší míře, se připisují zásluhy při zastavení ruských kolon útočících z Běloruska hlavně na Kyjevskou oblast nebo při zničení křižníku Moskva, vlajkové lodi ruské Černomořské flotily.
Pokračování 3 / 8
Íránský kamikaze dron Šáhid 136. |
Rusko nejvíce používá íránské drony Šáhed, které jsou označovány za sebevražedné nebo kamikadze, protože po zásahu cíle vybuchnou. Podle britského institutu pro obranu a bezpečnost RUSI Moskva používá drony často jen k odhalení pozic ukrajinské protivzdušné obrany.
Pokračování 4 / 8
Dron Tupolev Tu-141 |
Podle vojenských expertů ukrajinské síly používají sebevražedné drony s dlouhým doletem, někdy čínské vrtulové drony zakoupené na volném trhu, nebo staré sovětské proudové průzkumné drony Tu-141. Ty jsou vybaveny výbušnými náložemi a mohou zasáhnout cíle daleko na ruském území. Ukrajinské ozbrojené síly mají ve výzbroji také několik stovek kusů dronů UJ-22 Airborne domácí výroby.
Pokračování 5 / 8
Průzkumný dron Eleron-3 |
Nejvíce dronů se používá v blízkosti fronty a to jak k průzkumu a identifikaci cílů nebo k útokům. Ukrajinské i ruské síly k těmto účelům používají malé komerční drony, které byly upraveny tak, aby mohly shazovat bomby na vojáky v jejich úkrytech. Jedná se například o ukrajinské drony Furia s dosahem kolem 50 kilometrů nebo ruský Eleron-3 s dosahem 60 kilometrů nebo o malé upravené komerční kvadrokoptéry s doletem do deseti kilometrů.
Pokračování 6 / 8
Mavic 3 se v bojové podpoře osvědčil. Čínská firma DJI přestala na Ukrajinu a do Ruska vyvážet. |
Nejpoužívanější z volně dostupných čínských dronů jsou DJI, jejichž cena se pohybuje kolem 2000 dolarů (asi 44.000 korun). Drony DJI lze snadno upravit tak, aby unesly granát nebo jinou malou výbušninu, kterou lze s velkou přesností shodit do zákopů nebo přímo do tanku. Jejich nevýhodou je malá kapacita baterie. Stroj urazí pouze asi pět kilometrů a ve vzduchu vydrží méně než hodinu.
Pokračování 7 / 8
Bayraktar TB-2 ve vzduchu. |
Ztráty dronů jsou velmi vysoké, podle údajů institutu RUSI každý dron letí maximálně šestkrát, než je sestřelen. Ukrajinci tvrdí, že měsíčně ztratí 10.000 dronů. Tento údaj, který nelze ověřit, někteří analytici považují za nadsazený a Ukrajina se tím snaží donutit západní spojence k dalším dodávkám zbraní. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno uvedl, že Ukrajina od začátku války sestřelila téměř 900 bezpilotních letounů Šáhed z celkem asi 1160, které proti ní byly vyslány.
Pokračování 8 / 8
Válka na Ukrajině: Dronový útok v Moskvě, (30.05.2023). |
Cílem útoků dronů se stala i ruská metropole Moskva. Bezpilotní stroje zasáhly některé z nejprestižnějších moskevských částí včetně Leninského prospektu nebo západní Moskvy, kde sídlí ruská elita - včetně prezidenta Vladimira Putina. Ruské ministerstvo obrany útok na metropoli označilo za terorismus a obvinilo z něj "kyjevský režim", Ukrajina své zapojení nepotvrdila. Útoky na své území, mimo jiné pomocí dronů, hlásí v poslední době také ruská Belgorodská oblast podobně jako další ruské regiony sousedící s Ukrajinou. Na začátku měsíce byla Moskva svědkem dronového útoku na kremelskou rezidenci ruského prezidenta.