Medvědi, co se potkali u Kolína, skrývají zakázaná podprahová sdělení. A nejsou jediní
Před sto lety se v Sušici narodil výtvarník, animátor a režisér Břetislav Pojar. Jeho filmy a seriály o medvědech u Kolína, čarovné Zahradě a Jájovi a Pájovi patří k tomu nejlepšímu, co v české tvorbě pro děti vzniklo. Jedna epizoda příběhů o Malém a Velkém medvědovi ale skrývá dodnes nevysvětlenou záhadu, která milovaný seriál posouvá na hranu zákona.
Jestli chcete odhalit, jaké tajemství Medvědi skrývají, pusťte si epizodu Jak jeli k vodě a počkejte na scénu, kde Malý medvěd nafukuje Velkému pneumatiku. Při střihu na obraz rybníka se mezi 24. a 25. vteřinou osmé minuty na obrazovce mihne nápis. V seriálu je ukryt od prvního vysílání v roce 1965, rozklíčovat se ho ale podařilo až v éře videa, protože na obrazovce vydrží jen jedno jediné políčko. Podprahový nápis nám sděluje: „Hlasuji pro MÍR.“ V 60. letech to nebylo nic kontroverzního a přes mírnou pachuť komunistické propagandy by nemusel budit pohoršení ani dnes. Až na to, že jednookénková sdělení jsou zákonem přísně zakázána.
Pod prahem a mimo zákon
Subliminální (neboli podprahová) reklama je zvláštní fenomén. Poprvé na něj upozornil v roce 1957 americký odborník na marketing James Vicary. Ve své studii tvrdil, že pomocí příkazů vložených do separátních okének filmového pásu dokáže divákům navodit pocit žízně, hladu nebo dokonce touhu po konkrétní značce limonády. Studie vyvolala obrovský ohlas i kontroverzi. Sám Vicary se sice po několika letech přiznal, že si výsledky vymyslel, marketéři ale s podprahovými sděleními začali experimentovat a kupodivu zjistili, že fungují. Ne stoprocentně, ale dost spolehlivě na to, aby jejich používání bylo zakázáno.
V našem právním řádu na ně pamatuje zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který provozovatelům vysílání zakazuje „mimo jiné zařadit do vysílání skrytá obchodní sdělení a obchodní techniky (sdělení) obsahující podprahové techniky (sdělení)“. Při každém odvysílání druhé epizody seriálu Potkali se u Kolína tedy teoreticky hrozí televizním stanicím arbitráž.
Seď a dívej se!
Ve světě se podprahová reklama přes všechny zákazy vyskytuje poměrně často, byť většinou v umírněné formě. V reklamě na gin Gilbeys například tvoří kostky ledu ve sklenici nápis SEX, což má údajně přitahovat k fotografii pozornost. Opravdové subliminály se ale vyskytují také. V roce 2000 byl ruský televizní kanál ATV vyřazen na dva měsíce z vysílání, protože během programů nechával na obrazovkách problikávat nápis: „Seď a dívej se.“ Na ruské MTV byla na přelomu tisíciletí podprahová sdělení údajně velmi častá. Podle reportáže Los Angeles Times jejich prostřednictvím marketéři inzerovali například deodorant Secret, časopis New Musical Express a album „By the Way“ od Red Hot Chili Peppers.
Subliminální sdělení se dostala i do politických kampaní. Velmi diskutované bylo například obvinění, že republikánská strana zakomponovala v roce 2000 před volbami do Bílého domu do klipů podprahový titulek „RATS“ (Krysy). Reklama očerňující demokratické protikandidáty byla stažena a šéf kampaně Alex Castellanos popřel, že by o vložených políčcích věděl. Své tvrzení podepřel argumentem, že na tak sofistikované nástroje není sám dost chytrý. George Bush však ve volbách Al Gora porazil.
České subliminály
V našich končinách nejsou podprahová sdělení častým jevem, Medvědí seriál ale není jediným případem, odkud na nás útočí. V roce 2001 se například provalilo, že je obsahuje znělka erotického pořadu Peříčko na TV Nova. Když ji zvídavci rozkrokovali po jednotlivých obrázcích, objevili mezi siluetami obnažených krasavic nápisy jako: „Believe, what you are told“ (Věřte tomu, co vám říkají), „Freedom is myth“ (Svoboda je iluze) a dokonce i „Bombs keep us free“ (Bomby zaručují svobodu) a „Elvis is alive, we are dead“ (Elvis žije, my jsme mrtví). Kauze se věnovalo několik periodik, mimo jiné i legendární kolejní Rádio Strahov, jehož reportéři požádali o vysvětlení tehdejší šéfku grafického oddělení Novy. Ta prohlásila, že o podprahových nápisech nic neví a že znělku dostali hotovou od zahraničního dodavatele.
Rada pro reklamu řešila v roce 2001 i stížnost neznámého diváka na televizní spot inzerující tehdy nový bulvární deník Super. Na obrazovce se při něm točil hypnotický černobílý obrazec a hluboký hlas do toho recitoval: „Chybí ti něco super.“ Arbitrážní komise ale stížnost zamítla. Na internetu se můžete setkat i s tvrzením, že podprahový nápis bliká i ve seriálu o Bobovi a Bobkovi. To je ale hoax. Nápis „FETUJ“ v oblíbeném večerníčku opravdu nikde nenajdete.
