Chodící strom ve skutečnosti nechodí. Ale škrtí, to jo.

Chodící strom ve skutečnosti nechodí. Ale škrtí, to jo. Zdroj: Profimedia.cz

Chodící strom škrtič byl v Indii rozšířenou legendou, ale horor z něj udělali až Britové

Jan Studnička

Když Britové ovládli indický subkontinent, byli fascinováni cizostí a jinakostí místní kultury. A zajímali se, co všechno je tu odlišné a podivné. Vyslechli si spoustu podivných příběhů a ještě podivnějších legend. Některé byly pravdivé. Jiné byly jen strašidelné říkanky. A některé byly… tak trochu obojí.

Téměř každá kultura má hromadu povídaček o rostlinách, které se chovají podivně. Mohou to být kouzelné stromy, květiny, které vydávají zázračnou vůni, květy, které dokáží léčit nemoci, bohové, co sídli v kmenech mocných dubů… Indové měli něco, čemu se říkalo “chodící stromy”. A britské kolonialisty to pochopitelně zaujalo, takže nakonec nechali své průvodce, ať jim ty chodící stromy ukáží. 

Fíkus škrtič

Ukázalo se, že jde fíkovník banyán. Fascinující strom, který vypadá úplně odlišně než cokoli, co Britové do té doby viděli. A taky se odlišně chová. Víte, banyán se rozmnožuje nejčastěji tak, že jeho semínko donese vítr do štěrbiny jiného stromu. A tam začne klíčit. Vysouvá tenké vzdušné kořeny, které se plazí po kmeni hostitelského stromu dolů, čerpá živiny ze vzduchu, přijímá vodu, sluneční záření a zatím svému hostiteli neubližuje. Ale začne.

Jakmile totiž zapustí kořeny do země, začne čerpat živiny ve velkém a vzdušné kořeny začnou sílit. Vyrazí nové, plazí se po větvích hostitele a spouštějí se na dalších a dalších místech. Kořeny nakonec zcela obalí původní kmen, začnou sílit, uzavírat sevření a svého předchozího majitele doslova uškrtí k smrti. Pak začne banyán tvořit kmeny sám a dál se rozrůstá. 

Právě tohle spouštění dalších a dalších kořenů, tvorba kmenů a následně dalších vzdušných kořenů, tvoří dojem “chodícího” stromu. Když spatříte obzvláště rostlý banyán, můžete nabýt dojmu, že se díváte na celý les, ale mýlíte se. Jde o jeden jediný strom, jeden jediný organismus. 

Briťáci byli samozřejmě naprosto fascionováni, obzvlášť, když se dozvěděl, že když baynán říznete, roní bílý latex. Takže začali strom exportovat do světa a leckde se hezky usadil. Třeba v oblasti dnešní floridy, kde je považován za invazivní druh. 

Hororová legenda

Když Britové do Indie přišli, místní nepovažovali banyán za děsivý. Naopak, figuroval poměrně výrazně v jejich mytologii. Krišna pod banyánem údajně kázal a je to banyán, který v Hinduismu představuje zemi a nebe. Kořeny natahující se z jednoho světa do druhého, je to popravdě velice poetické. Kolonisté tuhle symboliku vnímali. A rozhodli se, že hororovou legendu nakonec vytvoří oni. 

Takže když v devatenáctém století začali Indové volat po nezávislosti, Britové začali rebely věšet právě na banyán. Místní legenda dokonce říkala, že po povstání v roce 1857 banyány nerodily bílý latex, ale rudou krev. Svého stromu se nicméně nevzdali, takže po nabytí nezávislosti udělali z banyánu svůj národní strom.