Tajemství Washingtonova památníku. Byla stéla postavena jako anténa pro komunikaci s anděly?
Před 140 lety byl v hlavním městě USA dokončen jeden z nejvýznamnějších státních symbolů – Washingtonův památník. Stavba obřího obelisku trvala skoro čtyři dekády, stala se cílem útoku předchůdců dnešních MAGA konspirátorů a do jejích rozměrů jsou údajně zapracovány prastaré numerologické principy. Možná s nimi má co do činění i český mág magistr Edward Kelley.
Spojené státy americké si na svých symbolech velmi zakládají. Málokterý je ale tak uctívaný jako 169 metrů vysoký obelisk tyčící se uprostřed parku nedaleko Bílého domu. Je věnován Georgi Washingtonovi, vůdci války za nezávislost a prvnímu prezidentovi nově vyhlášeného nezávislého státu. Myšlenka uctít jeho zásluhy památníkem vznikla ještě za jeho života. Hned zkraje ale narazila na dva zásadní problémy. Na neschopnost se dohodnout a na nedostatek peněz.
Debaty a dohady
Čerstvě zvolení kongresmani začali o podobě památníku debatovat hned po ukončení války za nezávislost v roce 1783. Konzervativci navrhovali klasickou jezdeckou sochu. Naráželi ale na odpor modernistů, kteří v tradičním umění viděli vliv anglického kolonialismu a prosazovali spíše abstraktní památník, který by sloužil jako symbol celého národa. Názory a návrhy se množily, a jedna skupina státníků dokonce navrhovala, aby Washingtonovi byla v hlavním městě vystavěna pyramida.
Zatímco se jedni kongresmani hádali o design, jejich praktičtěji založení kolegové sháněli peníze. To nebylo vůbec jednoduché, protože mladý stát byl vyčerpaný válkou s Anglií. Většina pomníků byla financována soukromými dárci, kterých ale tehdy v hlavním městě moc nebydlelo. V nedalekém bohatém přístavu Baltimor bylo oproti tomu boháčů dost a první Washingtonův podnik vznikl právě tam. Radní si nechali od architekta Roberta Millse navrhnout 155 stop (asi 50 metrů) vysoký mramorový sloup, na jehož vrcholku se tyčí dramaticky ztvárněná postava prezidenta. Peníze vybrali ve veřejné loterii a za pouhé čtyři roky byl památník hotový.
Obyvatelé Washingtonu D.C. byli počinem baltimorských sousedů zahanbeni, ale zároveň i poučeni. Uvědomili si, že jestli se chtějí památníku dočkat, nemohou se spoléhat na politiky. V roce 1833 proto skupina vlivných občanů ustanovila spolek Washington National Monument Society a dala si za cíl získat finance na stavbu 600 stop vysokého památníku. Architektonickým řešením byl pověřen opět Robert Mills. Přišel s návrhem mohutné stély, kolem které bude rozmístěn panteon heroicky pojatých soch významných postav americké historie. Prezident Washington měl být znázorněn jako římský vozataj na válečném voze.
Útok nicnevědů
Spolek začal vybírat peníze od samospráv států unie i soukromých občanů. V roce 1848 už bylo na kontě 87 tisíc dolarů a 20 tisíc lidí se na Den nezávislosti sešlo k slavnostnímu položení základního kamene. Kolem něj pak zedníci vyzdili z modré ruly čtvercový základ a na něm začali z mramorových bloků skládat samotnou stélu. V roce 1854, kdy už byla 156 stop vysoká, se práce na více než 20 let zastavila.
Důvodem nucené pauzy byly aktivity politického hnutí známého jako Know-Nothing (jméno „Nevím-nic“ vzniklo ze zásady zapírat jakékoliv informace o hnutí). „Nicnevědy“ si můžeme velmi dobře představit jako praotce dnešního hnutí MAGA. Byli to zavilí nacionalisté, odpůrci imigrace, vyznavači různých konspiračních teorií a tvrdí rasisté. Plnoprávný občan USA byl podle jejich přestav pouze bílý muž, rodilý Američan anglosaského původu a protestantského vyznání.
Všechny ostatní národnostní a náboženské skupiny – především Němce, Italy, Iry a obecně katolíky – považovali za méněcenné bytosti nehodné práva vkročit na území USA, natož práva volebního. Počet členů Know-Nothings nebyl zpočátku nijak velký, měli ale oporu v bohatých konzervativních kruzích a dokázali řadu let výrazně ovlivňovat americkou politiku. Na vrcholu sil byli v 50. letech 19. století, kdy do Washingtonu proudily ze všech koutů Nového i Starého kontinentu peněžní dary i velké bloky mramoru určené k zasazení do Washingtonova památníku.
Jedním z dárců byl i papežský stolec, který nechal z Vatikánu do USA dopravit mohutný blok žíhaného mramoru vylomeného z ruin starořímského chrámu. Klika nicnevědů uspořádala proti takové nehoráznosti protest, který přerostl v sérii protikatolických a protiimigračních demonstrací. Během jedné z nich rozzuřený dav vtrhl na staveniště, „papeženecký“ kámen vyrval ze zdi a svrhl ho do nedaleké řeky Potomac. Blok nebyl nikdy vyloven, příslušníci Know-Nothing obsadili rozhodovací místa ve spolku a sabotovali stavbu až do doby, než Spojené státy ochromila občanská válka.
Znovu do práce
Válka skončila v roce 1865 a na památník byl žalostný pohled. Namísto monumentální stély a panteonu soch se v parku tyčil nevzhledný pahýl obestavěný lešením a na trávníku se kolem něj pásly ovce a kozy. Mark Twain ho popsal jako trosku starého komína a vyzval, aby byl památník buď dokončen, nebo stržen. Ve Washingtonu tehdy vládl poválečný optimismus a aktivisté dokázali přesvědčit Kongres, aby dokončení zafinancoval. Získaná suma nicméně nestačila na panteon soch ani na zamýšlenou ornamentální výzdobu. Z plánů proto zbyla jen čistá stéla, o které zhrzený autor Robert Mills uraženě prohlásil, že bude vypadat jako stonek chřestu.
Když byla stavba v roce 1876 obnovena, dočkal se Mills další urážky. Inženýři US Army, kteří projekt převzali, nedůvěřovali jeho výpočtům a obávali se, že základy 600 stop vysokou věž neunesou. Nařídili proto základnu rozšířit na čtverec o hraně 55 stop a výšku zkrátit na 555 stop. Když byl památník 6. prosince 1884 završen usazením vrcholové pyramidky z tehdy neuvěřitelně vzácného hliníku, stal se i přesto nejvyšší stavbou světa. Redukce památníku na prostou „egyptsky“ vypadající stélu a jeho nápadně symetrické rozměry podnítily různé spekulace a konspirační teorie. Ty pochopitelně žijí dodnes.
Konspirace a teorie
V době, kdy památník vznikal, nebylo nijak kontroverzní členství v zednářském řádu. Sám Washington byl zednář a mezi vlivnými státníky bychom v 19. století těžko hledali někoho, kdo by do některé z lóží nepatřil. Dnešní konspirátoři to vidí jinak a na nijak neskrývanou zednářskou symboliku poukazují v bombastických odhaleních na internetu. Neméně pozornosti budí i numerologické rozbory. Jedni čísloznalci se dušují, že číslo 5 je zásadní magická cifra a důležité události se odehrávají v pěticích nebo v sériích dělitelných pětkou. Druzí v rozměrech vidí výzvu satana, protože délka jedné strany základny přepočítaná na palce dává číslo 666. Možná je to ale všechno jinak.
Přesná výška včetně vrcholové pyramidky činí 555 stop a 5 a 1/8 palce. To je jasným kryptickým odkazem na narození významného mága a alchymisty Edwarda Kelleyho. Kelley se narodil 1. 8. 1555 a byl podstatně vlivnější (a méně legrační) než jeho karikatura ve filmu Císařův pekař. Působil jako asistent a osobní médium významného anglického okultisty Johna Dee. Společně vytvořili systém invokací andělů a jazyk, kterým s nebeskými bytostmi dokázali rozmlouvat. Je tedy Washingtonův památník anténou určenou pro komunikaci s anděly? Pokud ano, tak je možná škoda, že z něj ochránci rasy a víry vyrvali kámen ze starořímského chrámu. S ním by určitě přijímač fungoval o mnoho lépe.
