Deset nejlepších scén ve filmech Quentina Tarantina podle Reflexu. Dejte hlas své nejoblíbenější
V novém Reflexu č. 5 teče krev - samozřejmě po tarantinovsku. Kontroverznímu režisérovi, který nedávno představil svou novinku Nespoutaný Django, jsme věnovali celých patnáct stran. Legendárními filmových scénami by totiž tenhle pekelný bůh filmu mohl dláždit hollywoodské chodníky.
Vybrali jsme deset z nich, které se podle nás zanechaly v podvědomí diváků nejhlubší zářezy. Kterou tarantinovskou scénu máte nejradši? Hlasujte v anketě pod výběrem.
Kill Bill — Tanec mezi vločkami
Při pohledu na záplavy sněhu, jimiž Tarantino tak rád zasypává svoje filmy (jižanský western Nespoutaný Django nevyjímaje), člověka napadá, jestli se slavný režisér nenarodil spíš někde pod sjezdovkou než v Texasu. Vysvětlení je nicméně prozaické: krev na sněhu zkrátka vypadá efektněji. Finálem Kill Bill, kde se v takřka pohádkových kulisách ladnými pohyby ultimátně zmydlí Nevěsta a O-Ren, navíc Tarantino vzdává hold japonské klasice z roku 1973. Kdo zná, ví, že bez „Yuki“, alias Lady Snowblood, by Kill Bill nikdy nebyl.
Kill Bill 2 — teorie o Spider-Manovi
Zatímco v Kill Bill Vol. 1 padne víc ran než slov, „dvojka“ je rájem pro tarantinovské hláškaře. O jednu z nejcitovanějších scén se postaral Tarantinem znovuobjevený David Carradine jako Bill. Těsně před tím, než dojde na legendární techniku pěti prstů a puklého srdce, poučí Nevěstu (Uma Thurmanová) o zákonitostech světa superhrdinů. „Spider-Man je ve skutečnosti Peter Parker. Když se ráno probudí, je to Peter Parker. Aby se stal Spider-Manem, musí si obléct kostým. Superman je jiný. Superman se Supermanem nestává, Superman se jím rodí.“
Pulp Fiction — Mazanej králíček
Kdybychom měli vybrat jen jednu scénu, která je esencí takzvané tarantinovštiny, pak to bude rande Vincenta a Mii v baru U mazanýho králíčka. Stylové prostředí, stylové dialogy, stylová hudba. A samozřejmě také dnes už téměř zlidovělé twistování na parketu, scéna, k níž Tarantina inspiroval film J.-L. Godarda Bande à part. Stejně se mimochodem jmenovala i režisérova produkční společnost.
Pulp Fiction — Butchova pomsta
Není nad to, když se mstí mistr. V Pulp Fiction si vyrovnává účty kdekdo, ale nejlíp to jde Butchovi. „Tvoje prdel pozná středověk!“ Dalšího komentáře netřeba.
Pulp Fiction — Ezekiel 25:17
Češi jsou sice proslulí ateisté, ale když přijde na citáty z bible, zázračně se chytají. Dík za to patří Samuelu L. Jacksonovi a jeho nezapomenutelnému kázání s bouchačkou v ruce. „Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby.“
Gauneři — Nejslavnější ucho
Tarantino obecně rád tanec, ten, který předvede Michael Madsen, alias Mr. Blond, za doprovodu Stealers Wheel, má ovšem přidanou hodnotu: trochu se při něm kuchá. A pak že muži nemají nadání na konání dvou činností najednou.
Grindhouse: Auto zabiják — Když se holky honí
Nepříliš úspěšný film, který Tarantino natočil v roce 2007, má své kouzlo jenom pro někoho. Muži vedou, můžete hádat proč. Oldschoolové automobilové honičky, v nichž nenatrefíte na jediný trikový záběr, by nicméně měly oslovit i nelesbické divačky. Lepší v 21. století snad ani nevznikly.
Hanebný pancharti — King Kong a Vinnetou
Americké akademiky Hanebný pancharti zaujali, fanoušci už se tvářili rozpačitěji. Mimo jiné jsou totiž víc dramatem než osvědčenou hláškovací komedií – když nic jiného, u žádného Tarantinova snímku jsme se takhle intenzívně nebáli. „Operace kino“, jejíž podstatná část se odehrává ve sklepě, kde sedí King Kong, Beethoven či Vinnetou, má nicméně i svá oddechová místa – a věřte, že není nad vtip pronesený ve chvíli napětí.
Jackie Brownová — Tarantinovský polibek
Většina fanoušků by asi sáhla spíše po třaskavých sekvencích než po téměř casablankovsky romantickém loučení z konce filmu, nicméně právě ono je důkazem, že i drsný Tarantino dokáže být cíťa. Navíc, při vší úctě k De Nirovi a jeho kumpánům, tenhle film prostě patří nádherné Pam Grierové. Kde je jí teď konec?
Pravdivá romance — O původu Siciliánů
Pravdivou romanci Tarantino nenatočil, přesto je to jedno z jeho nejcitovanějších děl: stačilo, aby k němu napsal scénář. Mnozí z nás dokonce Tarantina objevili právě přes film Tonyho Scotta. Už tehdy mimochodem došlo na slovo negr, které Tarantinovi teď, v souvislosti s Nespoutaným Djangem, otloukají média o hlavu. „Siciliáni jako potomci negrů“, tu teorii prostě musíte znát.
