Ucho Reflexu, aneb co si poslechnout o víkendu
Co hezkého a zajímavého budou mít lidé z Reflexu na víkend v ipodech, telefonech a přehrávačích? Dozvíte se v nové rubrice - a pravidelně každý pátek.
Markéta Lukášková
O.Children - Dead Disco Dancer
Do O.Children jsem se zamilovala loni na festivalu United Islands. Působili jako zjevení. Frontman, kterého bych typově zařadila spíš do popu nebo hiphopu, působí jak převtělení Iana Curtise z Joy Division. Název si dali podle jedné písně Nicka Cavea a jejich hudba je minimálně stejně temná a atmosférická, jako ta jeho. A pokud vás okouzlili jako mě, běžte na ně v pondělí, mají koncert v Akropoli.
Zdeněk Strnad
Battlefield Band - A' Bhriogais Uallach (The Pompous Trousers)
Skotové jsou pozitivní nacionalisti – od nejmladších let chodí v kiltu, mávají vlajkami kde se dá a poslouchají kapely jako Battlefield Band, kteří aktuálně zvítězili v anketě „Skotská folková skupina roku“. Ano, jsou tam housle, dudy, bodhrán, akordeon i syntetizér – a zpívají „gaelic“. Hrají už neuvěřitelných 40 let, v kapele se vystřídaly desítky lidí a současný frontman Ewen Henderson k nim naprosto přirozeně zapadne, i když je mu teprve 26.
Zelený Raoul
Boris Carloff - Falling
Je to dobrý, je to český, i když to sjezdilo půlku světa s houslema, dělalo to pro Kryštofa, Ivana Hlase, Charlie Straight, skládalo to hudbu k filmům a vůbec to dělalo zvuk k ledasčemu a s kdekým (třeba s lidma od IAMX nebo Massive Attack). Zpívá to jako Tricky po héliu. Jo, a taky to vyhrálo ceny Apollo.
