Čtenáři Reflexu se skládají na státní dluh
Když jsme vyhlásili anketu "Kolik přispějete do prezidentského fondu Miloše Zemana?", čekali jsme záplavu nadávek a ironických odpovědí. Ne, žeby jich nebylo dost, ale překvapila nás vstřícnost těch, kteří byli zcela vážně ochotní převzít svou část dluhu a v hotovosti ji uhradit.
Přišel s tím Miloš Zeman ještě před prezidentskou inaugurací. Každý občan České republiky (včetně kojenců) dluží 160.000 korun. Nikdo sice přesně neví komu, ale je to prostě státní dluh a o tom se nediskutuje. Nový prezident se rozhodl, že půjde všem pozitivním příkladem – a založí prezidentský fond na splacení tohoto dluhu. On sám bude přispívat 30 procenty svého platu, ostatní by měli přispět podle svých možností – minimální vklad bude 160.000 korun. Za ty peníze se jeden člověk „vykoupí z dluhového otroctví“, plamenně promlouvá Zeman a potenicální donátory, kteří mají někdy až desetinásobné příjmy, chce oslovovat přátelsky.
No a protože Reflex je zodpovědný časopis, vyzvali jsme naše čtenáře k příspěvku do tohoto fondu také. Prostřednictvím webové ankety jsme se zeptali kolik by byli ochotni do prezidentského fondu na úhradu státního dluhu přispívat. Účast v tomto fondu samozřejmě nebude povinná, stejně tak není povinné, aby přispívající do ankety splnili svůj veřejně daný slib – respondenti se ovšem odpovědí zhostili s takovou vervou a zaujetím, že jim ty částky docela i věřím.
V anketě celkem odpovědělo 102 lidí, kteří by dohromady věnovali 4.110.916 korun. To je nějakých 40.303 korun českých na osobu a samozřejmě to ani zdaleka nedosahuje požadované výše. Počítáme však s tím, že ti uvědomělejší se plácnou přes kapsu a prezidentský fond bude brzy přetékat penězi. Očekávali jsme, že většina respondentů si bude dělat legraci ze všeho – právě naopak, většina racionálních a sofistikovaných odpovědí nás mile překvapila.
Škoda ovšem, že Miloš Zeman neřekl konkrétně kam budou peníze zaslány. Ani to, zda příspěvkem ve výši 160.000 se občan vyváže z jakékoliv dluhové odpovědnosti do budoucna – nikomu by se asi nelíbilo, kdyby mu na dveře zazvonila nějaká globální inkarnace JUDr. Podkonického. Pokud by všechno bylo náležitě osvětleno, odpovědí by bylo možná ještě víc. A ještě šťavnatějších. Těmi nejzajímavějšími reakcemi se můžete pokochat i vy. Rozdělili jsme je do čtyřech částí.
Racionální analýza faktů
800.000,- Kč. Za celou rodinu dluh splatím a zakážu dluh dále prohlubovat.
50.000,- Kč. Jen v okamžiku, kdy by již bylo zřejmé, že dojde k významnému umazání jistinu státního dluhu a bude schválena přísná finanční ústava či zákon o vyrovnaném rozpočtu ve smyslu Klausova návrhu z konce devadesátých let.
1.000,- Kč. Pouze při 100procentní průhlednosti. Pro svou vlastní budoucnost.
Zodpovědný přístup
1.000,- Kč. Víra a vlastenectví
10.000,- Kč. Je potřeba,aby se lidé opět ztotožnili se svým státem a aby se navrátil princip sounáležitosti. Stále je lepší platit dobrovolně, pokud mám, než platit povinně.
200,- Kč. Sice jsem jen student a větší částku zatím nemůžu... ale myslím, že naši situaci zlepšit musíme.
Důvtip a příležitost
160.000,- Kč. Chtěl bych za to pro sebe nižší daně.
1.500,- Kč. No furt je lepší dávat 1500 měsíčně na dluh všech než házet osmičku měsíčně exekutorovi. Pfa už aby byla vejplata...
160.000,- Kč. Inu, mám to raději propít?
Vztek a ironie
1.000.000,- Kč. Protože na to mám!
0,- Kč. Zeman dluh vytvořil, ať ho splatí
0,- Kč. Jaký má smysl splácet dluh fin.instutuci, která tím získá zase o něco větší fin.prostředky, které využije opětovně k ještě většímu zadlužení někoho jiného ?
1,- Kč. Mám rád podnikatele, typu Janeček nebo Šlouf. Aby nemuseli vymýšlet, co a jak dál peněz v rozpočtu je čim dál méně, tak když tam přisypeme, zbude zase víc na ně.
