Unesené Češky v Pákistánu: rozhovor s Bohumilou Ranglovou, projektovou manažerkou, která v Pákistánu a Afghánistánu pracovala

Causa unesených dívek inspirovala kolegu Jiřího X. Doležala, nadšeného cestovatele, k sepsání článku "Sluníčkový holky v Balúčistánu". Kontroverzní článek (JXD žádné jiné ani neumí) vzbudil obrovský ohlas.

Část čtenářů je naprosto neomylně přesvědčena o tom, že ty dívky zbytečně riskovaly, a nevyplatilo se jim to. Velmi často bylo zmiňováno, že oblast Balúčistánu prostě bezpečná není a to ani pro místní - natož pak pro dvě Evropanky. Únosy tam zdaleka nejsou ničím výjimečným.

Podle opačného názoru je ovšem Reflex s podobnými články vrchol sexismu a zneužívá cizí neštěstí k protimuslimskému štvaní a "civilizačnímu šovinismu". Ne tedy písně rasistických náckovských kapel, ale články Reflexu a JXD jsou zdrojem fašizace této země, jak se vyjádřil Ondřej Slačálek.

Oba tábory mají ale přes zásadní názorové odlišnosti přece jen něco společného - drtivá většina z nich nikdy v Pákistánu nebyla, a o všem si udělala názory jen z doslechu. Jak to tedy doopravdy s cestováním v té části Asie vypadá? Mohly dívky udělat něco lépe, nebo měly zůstat doma, jak tvrdí bývalý ředitel tajné služby Karel Randák? Je odjezd dvou dívek do nebezpečných pákistánských oblastí poukázkou k jistému maléru, nebo se jedná o jednotlivé výstřelky v davu jinak spokojených turistů?

Hostem chatu Reflexu byla projektová manažerka Bohumila Ranglová, která působila pracovně v oblasti Afghánistánu a Pákistánu opakovaně v letech 2004 až 2011. Vystudovala Obor Dějiny a kultura islámských zemí na filozofické fakultě Univerzity Karlovy.