Do běžné lidské komunikace míří definitivně nové gesto: Úder pěstmi o sebe
Gesto, ve kterém vezmete svoji pěst a narazíte s ní do pěsti někoho jiného, signalizuje vítězství či spojenectví. O jeho popularitu se zasloužil především americký prezident Barack Obama už v roce 2008, kdy narazil svoji pěstí do pěsti své manželky Michelle. Byla to tehdy senzace, o které referovala všechna americká média. Symbol pěstí teď rozebral web npr.org.
Další slavnou „pěst“ dal pak Obama na začátku června, kdy Daniel Rugg, pokladník v restauraci, řekl prezidentovi: „Stejná práva pro homosexuály“.” Protože podobnou politiku americký president skutečně prosazuje, tak se nemůžeme divit, že si Obama ihned s Ruggem dali „pěst“ (anglicky “bump” – bouchnout).
Pojďme si ale toto gesto rozebrat. Proč zrovna pěst? A jak stejnou emoci vyjadřují jiné kultury?
Gesto se pravděpodobně vyvinulo z klasického plácnutí, anglicky “high five”. Možná jako první ho zpopularizoval hráč amerického fotbalu Fred Carter už v 70. letech minulého století.
Podle antropologa Davida Givense je pak gesto dvou spojených pěstí zcela unikátní. „Je to jedno z mála lidských gest, ve kterém jsou si obě strany rovny“.
Podívejme se například na srovnání s podáním ruky. U něj síla stisku ovlivňuje, kdo má při podání ruky dominantnější postavení. To se s pěstí v podstatě nemůže stát. Stejným případem je tradiční japonský úklon, který nahrazuje naše podání ruky. Výše postavený člověk se neuklání tak hluboko, jako níže postavený člověk. Tím se tvoří jasná, i když neverbální, hierarchie.
Antropolog Givens proto věští pěsti velkou budoucnost.
A jaká gesta jsou ještě rozšířená po světě?
Například Etiopané se zdraví dotykem ramen. Lidé z Ghany potřesením rukou a následným dotykem prstů, zatímco říkaj chale (toto slovo má mnoho významů od ahoj, po dávej pozor, nebo to nemyslíš vážně). V Kongu se zase muži zdraví dotykem svých spánků.
Nejbližší gesto podobné pěsti je podle Givense obejmutí. Pro nás je zajímavé, že toto gesto vzniklo ve východní Evropě a v Rusku kolem roku 1800 a následně se rozšířilo po celém světě. Vyjadřuje soucit a blízkost. Takže k němu podle všeho možná přispěli svým způsobem i Češi.
